Sněmovna schválila vznik speciálních komisí pro stavy sucha

Vládní novelu zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, která má umožnit vznik zvláštních komisí, v pátek 18. září 2020 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Komise by mohly – obdobně jako tomu bylo při povodních – rozhodovat o opatřeních v době sucha, mohly by například zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění.

 

V souladu s normou by měly komise vyhlašovat stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav. Působit by měly na úrovni krajů a státu. Předsedou krajské komise by měl být hejtman daného regionu a dále by v ní měli být zástupci krajského úřadu, správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičů a hygieniků. V případě, že by na území kraje byla významně dopravně využívaná vodní cesta, bude v komisi zastoupeno i Ministerstvo dopravy. K jednání krajských komisí by hejtmani museli přizvat dotčené uživatele vody významné pro dané území uvedené v plánu pro sucho a dále by mohli přizvat zástupce obcí. Komise by měly vzniknout do tří měsíců od začátku účinnosti zákona.

V pravomoci komisí pro sucho bude možnost omezit nebo zakázat odběry povrchových vod obecně, ale i u firem, které to mají od úřadů povolené, omezit užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu. Také budou moci nařídit vlastníkům vodního díla manipulování s vodou více než dovoluje schválený manipulační řád, upravit minimální zůstatkové průtoky či nařídit mimořádná sledování množství vod.

Na návrh Zemědělského a Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny P ČR Sněmovna zachovala dosavadní způsob, jakým může úřad zrušit nebo změnit povolení k nakládání s vodami. Podpořila i návrh na snazší využití takzvané šedé vody v budovách (jedná se například o vodu z umyvadel nebo sprch, kterou lze – pokud se hygienicky upraví – využívat pro splachování, úklid nebo třeba mytí aut).

Schválila také návrh, aby nebyl třeba úřední souhlas pro odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu v případě umisťování významných krajinných prvků. Týká se to třeba lesů, rašelinišť, vodních toků nebo například mokřadů. Od odvodů za trvalé odnětí půdy se osvobodí půda pro zřizování retenčních nádrží a rybníků.

Sněmovna zároveň odmítla návrh Výboru pro životní prostředí, aby bylo do zákona vloženo ustanovení, podle nějž by orgány územního plánování při pořizování územně plánovací dokumentace měly zohledňovat cíle ochrany vod.

Při závěrečném schvalování bylo do novely zákona č. 254/2001 Sb. také vloženo ustanovení, že vlastníci pozemků v okolí jezů budou mít povinnost nechat vodáky přenášet lodě. Sněmovnu o to žádaly vodácké a turistické organizace. V současné době se zpravidla přechází přes pozemky okolních majitelů, dokud není možné opět sestoupit k řece. „Mnohdy se jedná o dramatické a vyhrocené situace a je zaznamenán i případ, kdy po skautském oddílu střílel majitel malé vodní elektrárny ze vzduchovky, když vedoucí s dětmi odmítl tahat lodě 400 metrů neschůdným terénem,“ uvedl již dříve zástupce Asociace vodní turistiky a sportu. Poslanci vyšli vstříc i další výzvě vodáků a v pozměňovacím návrhu schválili, aby měly malé vodní elektrárny na řekách povinnost během dne v sezoně nechávat část průtoku řek pro vodáky.

Návrh novely zákona č. 254/2001 Sb. nyní dostane k projednání Senát, pokud ji schválí, bude předána k podpisu prezidentu republiky.

 

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

 

 

.

 

Go to TOP