Informace z Evropské unie od Stálého zastoupení České advokátní komory v Bruselu za měsíce červenec a srpen 2020.

 

Nový program pro spotřebitele: otevřená veřejná konzultace

Evropská komise dne 30. června spustila veřejnou konzultaci čtyř iniciativ v oblasti spotřebitelské politiky, které Evropská komise zamýšlí přijmout v letech 2020 a 2021. Jedná se o tyto iniciativy: sdělení Komise o novém evropském programu pro spotřebitele, který Komise hodlá představit do konce roku 2020. Konzultace se týká jak problémů, které v krátkodobém horizontu vyvstaly kvůli dopadu krize COVID-19 na ochranu spotřebitele v EU, tak i střednědobých priorit, které by podle respondentů měly charakterizovat budoucí strategii spotřebitelské politiky EU; a tři legislativní návrhy týkající se: zlepšování postavení spotřebitelů v zájmu uskutečnění ekologické transformace, přezkumu směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru (2008/48/ES) a přezkumu směrnice o obecné bezpečnosti výrobků (2001/95/ES). Účelem směrnice o spotřebitelském úvěru (2008/48/ES) je podporovat jednotný trh spotřebitelských úvěrů a zároveň zajištovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů. Díky ní došlo k harmonizaci informací, kterých se spotřebitelům dostává před uzavřením úvěrové smlouvy ve výši 200 EUR až 75 000 EUR. Mají také právo do 14 dnů od smlouvy odstoupit. Ze zkušeností však vyplývá, že do oblasti působnosti směrnice nespadají všechny typy úvěrů, že požadavky ohledně informací pro spotřebitele se plně nepřizpůsobují probíhající digitalizaci tohoto trhu a že pravidla zodpovědného poskytování úvěrů nejsou v praxi vždy dodržována. Co se směrnice o bezpečnosti výrobků týče, ta se týká bezpečnosti nepotravinářských spotřebních výrobků, pro něž v jiných právních předpisech EU neexistují žádná zvláštní ustanovení o bezpečnosti. Na základě směrnice vznikl systém včasného varování, jehož prostřednictvím si členské státy vyměňují informace o nebezpečných nepotravinářských výrobcích. Směrnice stanoví bezpečnost různých výrobků, například výrobků pro péči o děti, které nejsou hračkami (např. figuríny, dětské kočárky, zařízení pro přebalování dětí), a dalších výrobků jako jízdní kola, osobní tréninková zařízení, laserová ukazovátka, nábytek atd. Konzultace bude otevřena do 6. října 2020.

Veřejná konzultace je dostupná zde: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12464-A-New-Consumer-Agenda

 

Nesplnění povinností stanovených právem Evropské unie ze strany ČR

Komise se dne 2. července rozhodla předložit Soudnímu dvoru věc Česka a Polska, týkající se nezajištění souladu s právem EU v oblasti odborných kvalifikací. Opatření se týkají dodržování pravidel EU o odborných profesích a článku 45, 49 a 56 Smlouvy SFEU.

Dále zahájila řízení o nesplnění povinnosti tím, že zaslala výzvu Česku, Kypru, Řecku, Francii, Itálii, Chorvatsku, Litvě, Polsku, Portugalsku a Slovensku, neboť jejich vnitrostátní pravidla porušují právo EU o ochraně spotřebitelů a právech cestujících. V důsledku pandemie koronaviru byla zrušena řada cest do zahraničí, Komise proto jasně stanovila, že vnitrostátní opatření na podporu průmyslu nesmí mít přednost před právy spotřebitelů. V těchto zmíněných státech platí specifická vnitrostátní pravidla, která umožnují pořadatelům cestovních služeb vytvářet poukázky, namísto vrácení peněz, či jiné náhrady, kterou si cestující mají možnost zvolit. Dotčené členské státy mají dva měsíce na zaslání odpovědi a přijetí nezbytných opatření k nápravě zjištěných nedostatků.

Česku, Dánsku a Itálii Komise také zaslala odůvodněná stanoviska, neboť tyto země dosud plně neprovedly čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz ve vnitrostátním právu. Boj proti praní peněz a financování terorismu má zásadní význam pro zajištění finanční stability a bezpečnosti v Evropě. Česko, Dánsko a Itálie musí Komisi zaslat do tří měsíců uspokojivou odpověď, jinak může být tato věc předložena Soudnímu dvoru EU. Případy Belgie, Nizozemska a Rakouska ve stejné věci se Komise rozhodla předložit Soudnímu dvoru EU a požádala jej o uložení sankcí. V Belgii se jedná o mechanismy, jejichž prostřednictvím si finanční zpravodajské jednotky vyměňují dokumenty a informace, v Nizozemsku o informace poskytované o skutečných majitelích obchodních společností a dalších právnických osob a v Rakousku o právní předpisy upravující sázení a hazardní hry.

Více informací v českém jazyce je k dispozici zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/inf_20_1212

 

Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020

Dne 10. července Evropská komise zveřejnila Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020, který porovnává efektivnost, kvalitu a nezávislost justičních systémů ve všech členských státech EU. Letošní přehled poukazuje na zlepšování efektivnosti soudních systémů ve velkém počtu členských států. Zároveň se podle zveřejněného průzkumu Eurobarometr v celé řadě členských států zhoršilo vnímání nezávislosti justice ze strany veřejnosti. Nezávislost je v očích veřejnosti nejčastěji narušována tlakem ze strany vlády a politiků a následně také tlakem vyvíjeným na základě ekonomických či jiných specifických zájmů. Délka soudních řízení se u soudů prvního stupně téměř ve všech státech zkrátila nebo zůstala stabilní, soudy jsou obecně schopny řešit nové případy a zároveň dosahují pokroku ve vyřizování nedořešených případů. Podle průzkumu jsou téměř ve všech členských státech určité informace dostupné online, většina z členských států poskytuje informace uzpůsobené osobám se zrakovým nebo sluchovým postižením, jakož i nerodilým mluvčím a téměř každý stát přijal některá nová opatření pro uzpůsobení jednání dětem. Co se týče obsazení soudů, ženy stále představují méně než 50 % soudců, jejich podíl v justici se však ve většině členských států postupně zvyšuje. Srovnávací přehled bude jedním z podkladů pro první výroční zprávu Komise o právním státu, která bude zveřejněna na podzim.

Srovnávací přehled je v tuto chvíli k dispozici pouze v anglickém jazyce zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:52020DC0306&from=EN

 

Nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb

Dne 12. července vstoupilo v účinnost nařízení 2019/1150 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb z 20. června 2019. Online zprostředkovatelské služby mohou být rozhodující pro obchodní úspěch podniků, které je používají k oslovování spotřebitelů. K plnému využití výhod ekonomiky online platforem je proto důležité, aby podniky online zprostředkovatelským službám, s nimiž vstupují do obchodních vztahů, mohly důvěřovat. To je důležité zejména proto, že vzrůstající zprostředkování transakcí prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb podporovaných silnými nepřímými síťovými účinky založenými na datech vede k vyšší závislosti těchto podnikatelských uživatelů, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, na těchto službách k oslovování spotřebitelů. Cílem nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením pravidel k zajištění toho, aby podnikatelským uživatelům online zprostředkovatelských služeb a uživatelům firemních internetových stránek byla ve vztahu k internetovým vyhledávačům poskytnuta náležitá transparentnost, spravedlnost a možnosti účinné nápravy. Nařízení se vztahuje na online zprostředkovatelské služby a internetové vyhledávače poskytované, nebo nabízené k poskytnutí, podnikatelským uživatelům a uživatelům firemních internetových stránek, kteří jsou usazeni nebo mají místo pobytu v Unii a kteří prostřednictvím těchto online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů nabízejí zboží. Nevztahuje se na online platební služby nebo online reklamní nástroje nebo online, které nejsou poskytovány s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí a které nezahrnují smluvní vztah se spotřebiteli. Nařízením nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy, které v souladu s právem Unie zakazují nebo postihují jednostranné jednání nebo nekalé obchodní praktiky, v rozsahu, v němž nejsou příslušné aspekty upraveny tímto nařízením. Toto nařízení se nedotýká vnitrostátního občanského práva, zejména práva smluvního, jako jsou pravidla platnosti, uzavírání, účinků nebo ukončení smlouvy, pokud jsou tato pravidla v souladu s právem Unie, a v rozsahu, v jakém nejsou příslušné aspekty upraveny nařízením.

Kompletní text nařízení je v českém jazyce k dispozici zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32019R1150&from=EN

 

Komise doporučuje členským státům neposkytovat finanční podporu společnostem s vazbami na daňové ráje

Dne 14. července Komise zveřejnila Doporučení, dle něhož by členské státy neměly poskytovat finanční podporu společnostem s vazbami na země, které jsou na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti. Doporučená omezení by se měla vztahovat také na společnosti, které byly odsouzeny za závažnou finanční trestnou činnost například za finanční podvody, korupci, neplacení daní a za neplnění povinností sociálního zabezpečení, ovšem je jen na samotných členských státech, rozhodnout, zda chtějí finanční podporu poskytnout a navrhnout opatření v souladu s pravidly EU. Komise rovněž doporučuje, aby byly z uvedených omezení transparentně stanoveny výjimky, které se budou moci uplatňovat za přísných podmínek, přispívajících k ochraně poctivých daňových poplatníků. V doporučení jsou také navrženy zásady, které mají členským státům pomoci při stanovení zásad pro společnosti, které budou muset prokázat, že na jurisdikci na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti nemají žádnou vazbu. Komise do tří let zveřejní zprávu o účinku tohoto doporučení.

Kompletní text doporučení je v anglickém jazyce k dispozici zde: https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/recommendation_state_aid_tax_havens.pdf

 

Nový daňový balíček

Dne 15. července Komise zveřejnila nový daňový balíček, jenž si klade za cíl překonat ekonomickou krizi a přispět k dlouhodobému růstu, zaměřující se na boj proti daňovým únikům, nekalou daňovou soutěž, transparentnost, zjednodušování daňových pravidel a řízení. Součástí je rovněž odstranění daňových překážek a administrativní zátěže pro plátce v řadě sektorů. Balíček sestává ze tří iniciativ: Akčního plánu v oblasti daní, Návrhu směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC 7) a Sdělení o řádné správě daní. Daňový akční plán obsahuje 25 opatření, která se zaměřují na snížení daňových překážek pro podniky, na lepší boj proti podvodům a na podporu dodržování daňových předpisů ze strany daňových poplatníků. Rozšířena pravidla EU pro daňovou transparentnost na digitální platformy, která budou platit pro všechny platformy a zachycují poskytování služeb, prodej zboží, pronájem nemovitostí, jakéhokoli druhu dopravy a investic a také poskytování úvěrů v rámci skupinového financování. Platformy pak jednou ročně odvedou jednomu členskému státu zprávu o příjmech těch, kteří prostřednictvím těchto platforem prodávají zboží nebo služby. Členské státy tak získají nástroj kontroly o příjmech prodejců, který jim pomůže určit, kdy jim bude prostřednictvím těchto platforem splacena daň. Návrh nestanoví způsob, jak by měly být příjmy platforem zdaněny, ale pouze pravidla pro boj proti daňovým podvodům. Na podzim Komise zveřejní plány pro zdaňování podniků 21. století, což doplní dosavadní iniciativy na celosvětové úrovni, které mají za cíl řešit výzvy digitální ekonomiky. Jedná se o první a druhý pilíř diskuse na úrovni OECD a G20, kterou Komise podporuje.

Více informací je v anglickém jazyce k dispozici zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/speech_20_1360

 

Komise zahájila odvětvové šetření spotřebitelského internetu věcí

Dne 16. července Komise zahájila antimonopolní šetření v odvětví internetu věcí, pokud jde o spotřebitelské výrobky a služby v Evropské unii. Šetření se bude zabývat výrobky a službami, jež jsou připojeny k síti a které lze ovládat na dálku, například prostřednictvím hlasového asistenta nebo mobilních zařízení, kromě toho také umožní shromáždit informace o službách dostupných prostřednictvím chytrých zařízení, jako jsou služby streamování hudby a videí. Poznatky o trhu, jež Komise prostřednictvím šetření získá, jí pomohou v prosazování pravidel hospodářské soutěže v tomto odvětví a také díky nim lépe porozumí povaze a účinkům těchto potenciálních problémů, získá povědomí o tom, nakolik je jejich výskyt běžný a bude je moci posoudit s ohledem na antimonopolní pravidla EU. Pokud by Komise při analýze výsledků zjistila konkrétní případy možného narušení hospodářské soutěže, mohla by začít jednotlivé případy vyšetřovat v zájmu zajištění souladu s předpisy EU týkajícími se restriktivních obchodních praktik a zneužití dominantního postavení na trhu. Šetření doplňuje další opatření přijatá v rámci digitální strategie Komise, zejména regulační iniciativy týkající se umělé inteligence, dat a digitálních platforem.

Více informací je v českém jazyce k dispozici zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_1326

 

Prohlášení Specializovaného výboru pro provádění Protokolu o Irsku/Severním Irsku

Dne 16. července proběhlo druhé zasedání specializovaného výboru pro provádění Protokolu o Irsku/ Severním Irsku. Evropská unie a Spojené království zde zhodnotili dosavadní vývoj před koncem přechodného období a pokračovali v diskusích o rozhodnutích, která má výbor před koncem přechodného období přijmout. Pro zachování míru, stability a integrity jednotného trhu na Irském ostrově v souvislosti s Velkopáteční dohodu, řádné a včasné prováděcí dohody o vystoupení Spojeného království zůstávají pro EU klíčovou prioritou. Dosažení cílů protokolu je možné jen celkovou implementací a nové partnerství může být vybudováno jen na základě důvěry a účinné implementace dohody o vystoupení. Protokol o Irsku/ Severním Irsku bude platit od 1. ledna 2021 a je nanejvýš důležité, aby Spojené království nadále zintenzivňovalo technickou angažovanost směřující k dohodě o všech nevyřešených otázkách. Na podzim se strany zavázaly uspořádat třetí zasedání specializovaného výboru.

Více informací v anglickém jazyce je k nalezení zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/statement_20_1372

 

Poslanci Evropského parlamentu poukazují na „přesvědčivé důkazy“ nedodržování principů právního státu v Polsku

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Evropského parlamentu přijal 16. července návrh průběžné zprávy, který reaguje na stálé zhoršování situace v Polsku, týkající se fungování legislativního a volebního systému, nezávislosti soudnictví, práv soudců a ochrany základních práv. Poslanci Evropského parlamentu jsou hluboce znepokojeni neustálým zhoršováním situace. Text návrhu upravuje nejzávaznější a klíčové obavy. Ty se týkají pravomocí parlamentu, možností zkrácených legislativních procesů, změn volebního zákona a voleb, které probíhaly během výjimečného stavu. Návrh zprávy dále shrnuje změny v soudnictví, které byly přijaty během posledních několika let a představují vážné riziko jeho nezávislosti. Návrh dále hodnotí stav základních práv, zejména pak svobody projevu, svobody a plurality sdělovacích prostředků, akademické svobody a svobody shromažďování a sdružování. Poukazuje na kriminalizaci sexuální výchovy, nenávistné projevy, veřejnou diskriminaci, násilí na ženách a jiných zranitelných skupinách, včetně LGBTI komunity, a drastické omezení potratů. Průběžná zpráva má být projednána a odhlasována na plenárním zasedání v září 2020.

Více informací v anglickém jazyce je k dispozici zde: https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20200716IPR83505/rule-of-law-in-poland-overwhelming-evidence-of-breaches

 

SDEU: Panorama roku – Výroční zpráva za rok 2019

Soudní dvůr EU dne 16. července publikoval svou Výroční zprávu za rok 2019. která poskytuje souhrnný pohled na činnost Soudního dvora Evropské unie v průběhu uplynulého roku, přičemž se zaměřuje na nejdůležitější rozsudky a jejich význam pro evropské občany. Každý občan se tak může seznámit s prací tohoto orgánu, který od svého založení ochraňuje práva tím, že přezkoumává legalitu aktů unijních orgánů a zajišťuje, aby státy dodržovaly povinnosti, jimiž jsou jako členové Unie vázány, a dále tím, že na žádost vnitrostátních soudů objasňuje působnost unijního práva při jeho každodenním uplatňování.

Výroční zpráva je k dispozici v českém jazyce zde: https://curia.europa.eu/jcms/jcms/Jo2_7000/cs/

 

Ochrana soukromí v EU-US: Komise musí podle předsedy Výboru LIBE jednat, aby zajistila adekvátní ochranu dat v EU

Rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 17. července o štítu EU-USA na ochranu soukromí prohlašuje rozhodnutí Komise o přiměřenosti za neplatné a potvrzuje obavy Parlamentu týkající se nedostatečné úrovně ochrany poskytované dohodou o výměně údajů. Výbor LIBE téhož dne publikoval prohlášení, v němž sděluje své obavy a vznáší otázky související s omezením ochrany osobních údajů vnitrostátními předpisy USA, pokud jde o přístup a používání ze strany orgánů veřejné moci, programy dohledu a hromadné shromažďování osobních údajů a mechanismus veřejného ochránce práv. Podle předsedy Výboru je možným řešením přijetí federálního zákona o ochraně osobních údajů Kongresem USA.

Více informací v anglickém jazyce je k nalezení zde: https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20200717IPR83607/eu-us-privacy-shield-libe-chair-comments-on-the-ecj-ruling

Kompletní rozsudek SDEU ve věci C-311/18 Data Protection Commissioner v Facebook Ireland and Maximillian Schrems je k dispozici v českém jazyce zde: http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=ACD73CA34E8CFBCC1FD69B7AEED6C9D7?text=&docid=230683&pageIndex=0&doclang=CS&mode=req&dir=&occ=first&part=1&cid=969292

 

Závěry Evropské rady z mimořádného zasedání

Evropská rada publikovala závěry ze svého zasedání ve dnech 17.-21. července, týkající se úsilí na oživení Evropy, jejichž cílem je napravit dopady bezprecedentní krize vzniklé v důsledku pandemie COVID – 19. Na žádost vlád členských států představila Komise koncem května letošního roku rozsáhlý balíček, který kombinuje budoucí víceletý finanční rámec (VFR) se specifickým úsilím o oživení v rámci nástroje Next Generation EU. Aby měla unie k dispozici prostředky nezbytné k řešení výzev spojených s pandemií COVID-19, bude Komise zmocněna vypůjčovat si jménem Unie finanční prostředky na kapitálových trzích. Prostředky získané z těchto půjček se budou převádět do programů Unie v souladu s nástrojem Next Generation EU. Členské státy vypracují národní plány na podporu oživení a odolnosti, které stanoví agendu reforem a investic dotčeného členského státu v letech 2021–2023. Tyto plány budou v roce 2022 přezkoumány a podle potřeby upraveny s cílem zohlednit konečný příděl finančních prostředků na rok 2023.

Více informací je v českém jazyce k dispozici zde: https://www.consilium.europa.eu/media/45119/210720-euco-final-conclusions-cs.pdf

 

Komise dává vnitrostátním soudům pokyny ohledně zpřístupňování důvěrných informací

Dne 20. července Komise přijala sdělení o ochraně důvěrných informací vnitrostátními soudy v řízení týkajících se soukromoprávního prosazování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže, které je výsledkem konzultace na toto téma, započaté v roce 2019. Směrnice o žalobách o náhradu škody v případě porušení právních předpisů o hospodářské soutěži ukládá členským státům, aby zajistily, že vnitrostátní soudy budou mít pravomoc nařídit zpřístupnění důkazů, a to pod podmínkou, že je nárok na náhradu škody věrohodný, dožádané důkazy jsou relevantní a žádost o zpřístupnění je přiměřená. Po splnění těchto podmínek a po zavedení opatření pro ochranu důvěrných informací, mohou vnitrostátní orgány nařídit plné zpřístupnění těchto důkazů. Pokud se jedná o zpřístupnění důvěrných informací a jejich ochrany je podstatné, aby vnitrostátní soudy nalezly správnou rovnováhu mezi právem žalobců na přístup a právem subjektu na ochranu důvěrných informací. K tomu jim má dopomoct sdělení Komise, které soudcům představuje řadu opatření, které by měly soudy v závislosti na svém procesním rámci nařídit, za účelem ochrany důvěrných informací v reakci na žádost o jejich zpřístupnění během daného zřízení. Sdělení není pro vnitrostátní soudy závazné, pouze doporučující a nijak nemění procesní pravidla platná pro občanskoprávní řízení v jednotlivých členských státech.

Text sdělení v českém jazyce je k dispozici zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020XC0722(01)&from=EN

 

Výroční zpráva z Hongkongu 2019

Dne 22. července Evropská komise a vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku předal Evropskému parlamentu a Radě 22. výroční zprávu o politickém a hospodářském vývoji ve zvláštní administrativní oblasti Hongkong v roce 2019. Zpráva dokládá partnerské vztahy mezi EU a Hongkongem, které zahrnují široké obchodní, finanční a mezilidské vztahy. Evropská unie si v roce 2019 udržela pozici druhého největšího obchodního partnera a byla druhou největší destinací pro vývoz a třetím největším dovážejícím dodavatelem. Vztah mezi EU a Hongkongem těží z rozsáhlých mezilidských vztahů, zejména v oblasti výzkumu, akademické spolupráce, mobility studentů, kultury a tvůrčích dovedností. Rok 2019 byl pro Hongkong náročný kvůli přetrvávajícím nepokojům. Evropská unie neustále zdůrazňuje, že jakékoli násilí je nepřijatelné. EU je toho názoru, že jedinou cestou vpřed je zmírnění napětí a dialog o příčinách protestů a mělo by podle ní být prováděno komplexní vyšetřování násilí, užití síly. Zpráva zdůrazňuje, že eroze zásady „jedna země, dva systémy“ se bude během roku nadále stupňovat. Dokumentuje překážky bránící občanům při výkonu některých klíčových svobod. Vývoj k dnešnímu dni zahrnující rozhodnutí o zavedení vnitrostátního bezpečnostního zákona v Hongkongu, vzbudily vážné obavy z pokračování tohoto trendu ze strany Číny. Tento zákon byl přijat bez jakékoli předchozí konzultace legislativní rady a občanské společnosti, a proto také existují obavy ohledně souladu nového zákona s hongkongským základním zákonem a mezinárodními závazky Číny. S ohledem na záruky, které Čína v minulosti poskytla, považuje Evropská unie za zásadní, aby byla plně chráněna stávající práva a svobody obyvatel Hongkongu, včetně svobody slova, tisku, publikační činnosti, svobody shromažďování a sdružování a práva organizovat pochody a demonstrace a účastnit se jich. EU naléhavě vyzvala Čínu, aby se vyvarovala jakéhokoli jednání, které narušuje autonomii Hongkongu v právní oblasti, a to i pokud jde o lidská práva.

Více informací v anglickém jazyce je k dispozici zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_1387

 

Digitalizace a modernizace justiční spolupráce: Rada schválila prozatímní dohodu s Evropským parlamentem o doručování písemností a dokazování

Dne 22. července Rada schválila prozatímní dohodu s Evropským parlamentem o pozměněném návrhu Komise o doručování písemnosti a dokazování v cizině. Jak se po nedávné zkušenosti s pandemií COVID-19 ukázalo, digitalizace má pro dnešní svět velký význam, zejména pokud jde o soudnictví a přeshraniční řízení. Oba návrhy Komise předložila v květnu roku 2018 se zaměřením na modernizaci a digitalizaci evropské justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech a zároveň za účelem zpřístupnění, zlevnění a zefektivnění přístupu k civilnímu soudnictví pro občany a podniky. Jakmile pravidla vstoupí v platnost, budou písemnosti povinně doručovány elektronicky skrze decentralizovaný systém, jenž bude napojen na národní IT systémy členských států. Členské státy budou mít na výběr, zda si ponechají své systémy, nebo budou používat unijní software. Co se provádění důkazů týče, nová pravidla podporují užívání videokonferencí a dalších technologií umožňujících komunikaci na dálku, v případě, že svědek, či znalec, sídlí v jiném členském státě a musí být vyslechnuti. Cíl zlepšit rámec justiční spolupráce v rámci EU je také v souladu s cíli stanovenými Komisí v rámci strategie pro jednotný digitální trh: v souvislosti s elektronickou veřejnou správou strategie vyjadřuje potřebu většího opatření na modernizaci veřejné (včetně soudní) správy, dosažení přeshraniční interoperability a usnadnění interakce s občany.

Více informací v anglickém jazyce je k dispozici zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/statement_20_1395

 

Bezpečnostní unie: iniciativy k boji proti pohlavnímu zneužívání dětí, drogám a nelegálním palným zbraním

Dne 24. července předložila Komise 3 iniciativy, které bezprostředně provádějí strategii bezpečnosti unie, jejímž cílem je vytvořit multidisciplinární, koordinovaný a integrovaný přístup k bezpečnosti v EU, a to Strategii EU pro účinnější boj proti zneužívání dětí, nová protidrogová agenda a akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi. Strategie EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí na období 2020-2025 se zaměřuje na zlepšení koordinace, kdy bude neprodleně zahájena studie týkající se možnosti zřízení evropského střediska pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí a vytvoření sítě pro prevenci s cílem podpořit vazby mezi výzkumem a praxí a vytváření specializovaných osvětových programů a mediálních materiálů. Komise se chce zejména zaměřit na úplné provádění stávajících právních předpisů EU a posílení reakce donucovacích orgánů, mimo jiné v podobě inovačního střediska a laboratoře, zřízené Europolem. Nová protidrogová agenda a akční plán EU na období 2021-2025 zahrnuje strategické priority protidrogové agendy EU, zaměřující se zejména na posílení bezpečnostních opatření při nedovoleném obchodu s drogami, posílenou prevenci včetně osvěty o nepříznivých účincích drog a řešení poškození v souvislosti s drogami, jako přístup k léčbě, zmírňování rizik a nepříznivých důsledků užívání drog. Akční plán proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi se zaměřuje na 4 priority, a to na zajištění právního rámce pro snižování rizika odklánění palných zbraní z legálního na černý trh, zlepšování znalostí o této hrozbě, posílení prosazování práva s cílem zastavit nelegální obchodníky a posílení mezinárodní spolupráce zejména se zaměřením na jihovýchodní Evropu.

Více informací v českém jazyce je k dispozici zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_1380

 

Vstup obchodní dohody s Vietnamem v platnost

Dne 1. srpna vstoupila v platnost obchodní dohoda mezi EU a Vietnamem, jež je nejkomplexnější obchodní dohodou, kterou EU uzavřela s rozvojovou zemí. V plné míře zohledňuje rozvojové potřeby Vietnamu a poskytuje mu v této souvislosti delší, desetileté období na odstranění cel na dovoz z EU. Mnoho důležitých vývozních produktů EU, jako jsou léčivé přípravky, chemické látky nebo strojní zařízení, však bude při dovozu osvobozeno od cla již ode dne vstupu dohody v platnost. Dohoda rovněž obsahuje zvláštní ustanovení ohledně regulačních překážek pro vývoz automobilů z EU a poskytuje ochranu před napodobováním pro 169 tradičních evropských potravin a nápojů se zeměpisným označením. Obchodní dohoda zároveň vyjadřuje silný závazek obou stran k ochraně životního prostředí a sociálních práv. Stanoví přísné normy v oblasti práce, ochrany spotřebitelů a životního prostředí a zajišťuje, aby při podpoře obchodu a lákání investic nedocházelo k nežádoucímu podbízení. V dohodě se obě strany zavázaly k ratifikaci a provádění osmi základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a dodržování, prosazování a účinnému provádění zásad MOP týkajících se základních práv při práci, dále k provádění Pařížské dohody a dalších mezinárodních dohod o životním prostředí a jednání ve prospěch udržitelné ochrany volně žijících a planě rostoucích druhů, biologické rozmanitostí, lesnictví a rybolovu a k zapojení nezávislé občanské společnosti do monitorování realizace těchto závazků oběma stranami. Vietnam již při plnění těchto závazků pokročil: v červnu 2019 ratifikoval Úmluvu MOP č. 98 o kolektivním vyjednávání a v červnu 2020 Úmluvu MOP č. 105 o odstranění nucené práce. V listopadu 2019 rovněž přijal revidovaný zákoník práce a potvrdil, že do roku 2023 ratifikuje zbývající základní úmluvu MOP o svobodě sdružování. Obchodní dohoda rovněž obsahuje institucionální a právní vazbu na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Vietnamem, která umožňuje přijmout příslušná opatření v případě závažného porušování lidských práv.

Kompletní text obchodní dohody je k dispozici zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1437

 

Veřejná konzultace týkající se evropského exekučního titulu

Evropská komise dne 7. srpna spustila veřejnou konzultaci týkající se evropského exekučního titulu. Odpovědi na dotazník lze zasílat do 20. listopadu 2020. EU vytvořila společný soudní prostor, aby rozsudky vydané v jednom členském státě EU mohly být uznávány a vykonávány ve všech ostatních členských státech. S narůstajícím objemem transakcí mezi fyzickými osobami a společnostmi žijícími/usazenými v různých zemích EU, jakož i počtem těch, kteří žijí a pracují v jiných zemích EU, se nevyhnutelně zvyšuje i počet sporů týkajících se profesních, obchodních a osobních záležitostí. Z těchto sporů se někdy vyvine soudní řízení a rozhodnutí se pak provádí v jiné zemi EU. EU přijala řadu právních nástrojů, které upravují a zjednodušují přeshraniční prosazování práva, zajišťují právní jistotu pro všechny strany a tyto postupy usnadňují. Jedním z nich je nařízení (ES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky. Jedná se o průlomový nástroj, který byl prvním krokem ke zrušení zvláštního postupu zvaného „exequatur“ (řízení o prohlášení vykonatelnosti či doložka vykonatelnosti). Nahradilo ho potvrzení evropského exekučního titulu. Lze jej získat v tomtéž členském státě, ve kterém byl vydán rozsudek, s výhradou dodržení procesních záruk k zajištění spravedlivého procesu. Nařízení č. 805/2004 se vztahuje pouze na „nesporné nároky“ (peněžní pohledávky), tj. na situace, kdy strana – v souladu s platnými právními požadavky – nevznesla vůči zaplacení peněžní částky námitku. Je tomu tak v případě soudních smírů, úředních listin a rozsudků, u kterých není soudu předložena žádná obhajoba. Komise se rozhodla u nařízení č. 805/2004 provést hodnocení a tato konzultace je součástí tohoto postupu. Ráda by stanoviska zúčastněných osob a institucí ohledně toho, jak nařízení v praxi funguje, a to i s ohledem na přepracované znění nařízení Brusel I bis. Cílem hodnocení je rovněž shromáždit praktické zkušenosti s nařízením č. 805/2004 a názory na jeho používání v budoucnosti.

Veřejná konzultace je dostupná zde: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12045-Evaluation-of-a-European-Enforcement-Order-for-uncontested-claims-Regulation/public-consultation

 

Rezignace irského eurokomisaře pro obchod Phila Hogana

Irský eurokomisař pro obchod Phil Hogan končí v Evropské komisi. Dne 26. srpna oznámil svou rezignaci. Odchod tohoto zkušeného politika z významného postu v unijní exekutivě souvisí s tím, že v Irsku minulý týden porušil nařízení tamních úřadů proti šíření koronaviru. Konkrétně se Hogan zúčastnil golfového večírku, na kterém se sešlo více než 80 lidí, přičemž v Irsku jsou v současnosti povolena shromáždění maximálně 50 lidí. Kvůli této akci už odstoupil jeden irský ministr. Hogan rovněž nedodržel povinnou karanténu po příjezdu z Bruselu. Irsko jako nové kandidáty na post eurokomisaře předsedkyni Von der Leyen navrhlo emeritního místopředsedu Evropské investiční banky Andrew McDowella a první místopředsedkyni Evropského parlamentu Mairead McGuinness. Není ovšem jisté, že si Irsko vlivný post eurokomisaře pro obchod udrží.

Více informací je v anglickém jazyce k dispozici zde: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/statement_20_1526

 

Tisková zpráva CCBE ohledně tragické smrti Ebru Timtik

Rada evropských advokátních komor (CCBE) dne 31. srpna publikovala tiskovou zprávu o tragické smrti turecké advokátky Ebru Timtik, v níž mimo jiné vyzývá tureckou vládu, aby přijala urgentní opatření a zabránila tak další smrti advokáta Aytaça Ünsala. Zpráva rovněž zdůrazňuje, že všem tureckým advokátům musí být umožněno vykonávat své profesní povinnosti za současného zachování plné nezávislosti a integrity, jež jsou nezbytnými požadavky pro řádný výkon spravedlnosti.

Tisková zpráva v anglickém jazyce zde: https://www.ccbe.eu/fileadmin/speciality_distribution/public/documents/Pressreleases/2020/EN_HR_20200831_PR_0420.pdf

 

Praktické pokyny k hraničním kontrolám a zachování základních práv na vnějších pozemních hranicích

Agentura EU pro základní práva (FRA) zveřejnila v červenci nové praktické pokyny Hraniční kontroly a základní práva na vnějších pozemních hranicích obsahují praktické pokyny pro celníky v 5 oblastech, respektujících základní práva osob na hranicích. Pokyny se týkají důstojného zacházení; určení a odkazování ohrožených osob; respektování právního úpravy; nezbytnosti a přiměřenosti při použití síly; uplatňování ochranných opatření při zadržování osob na hranicích a dodržování procesních záruk a ochrany osobních údajů. V každém z pokynů uvádí příklady konkrétních opatření, které by měly příslušné orgány na operativní úrovni přijmout, aby mohla být dodržována v základní práva občanů.

Více informací v anglickém jazyce je k dispozici zde: https://fra.europa.eu/en/news/2020/practical-guidance-border-controls-and-fundamental-rights-external-land-borders

 

Rada jmenovala evropské žalobce

Rada dne 27. července jmenovala 22 evropských žalobců Úřadu evropského veřejného žalobce. Českou republiku bude na tomto postu reprezentovat Petr Klement, jenž dosud působil na Nejvyšším státním zastupitelství. Žalobci budou dohlížet na vyšetřování a stíhání a spolu s evropskou nejvyšší žalobkyní budou tvořit kolegium EPPO. Evropští žalobci jsou jmenováni na funkční období šesti let, které nelze obnovit. Na konci tohoto období může Rada rozhodnout o prodloužení funkčního období o dobu nejvýše tří let. V rámci prozatímních pravidel pro první funkční období po zřízení EPPO budou evropští žalobci z jedné třetiny členských států, které budou určeny losováním, zastávat svou funkci po tříleté funkční období, které nelze obnovit. Tak je tomu v případě žalobců z Řecka, Španělska, Itálie, Kypru, Litvy, Nizozemska, Rakouska a Portugalska. Každý členský stát navrhl do funkce evropského žalobce svého kandidáta. Tito kandidáti musejí být aktivními členy státních zastupitelství nebo jiných justičních orgánů v příslušném členském státě, poskytovat veškeré záruky nezávislosti a mít kvalifikaci nezbytnou ve svém členském státě ke jmenování do vysokých funkcí v rámci státního zastupitelství nebo soudů. Musejí mít relevantní praktické zkušenosti s vnitrostátními právními systémy, finančním šetřením, jakož i s mezinárodní justiční spoluprací v trestních věcech. Výběrová komise následně vypracovala odůvodněná stanoviska a stanovila pořadí každého navrženého kandidáta, který splňoval podmínky. V současnosti se EPPO účastní 22 členských států (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko). Očekává se, že EPPO zahájí svou činnost koncem roku 2020. Sídlit bude v Lucemburku.

 

JUDIKATURA SDEU

SDEU: Stanovisko generálního advokáta ve věci C-352/19 P Région de Bruxelles-Capitale v. Komise, ze dne 16. července

Generální advokát Michal Bobek ve svém stanovisku ve věci C-352/19 ze dne 16. července dospěl k závěru, že odmítnutím aktivní legitimace Regionu Brusel se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když nesprávně vyložil čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU, jakož i řadu ustanovení použitelného sekundárního práva a navrhuje Soudnímu dvoru, aby rozhodl, že Region Brusel hlavní město byl sporným opatřením osobně i bezprostředně dotčen a navíc napadl nařizovací akt, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření. Generální advokát má za to, že kritika vznesená Regionem Brusel, která se týká skutečnosti, že některé jeho argumenty ohledně přípustnosti žaloby byly nesprávně pochopeny, je opodstatněná a Tribunál svou analýzu zaměřil na posouzení toho, zda lze účast regionu na povolovacím řízení považovat za dostatečnou ke konstatování existence bezprostředního dotčení než na to, zda nařízení nebrání regionu Brusel ve výkonu zvláštních pravomocí.

Z pohledu generálního advokáta Bobka vyvolalo napadené nařízení právní účinky, které změnily právní postavení Regionu Brusel tak, že navrhovatel nemohl vykonat dle svého vlastního uvážení své autonomní pravomoci. Ve prospěch otevřenějšího výkladu kritérií bezprostředního a osobního dotčení uvádí generální advokát pozměněnou strukturu unijních soudů a argumentuje, že než bude věc předložena Soudnímu dvoru mají být složité regulační a technické problémy, které vyžadují poměrně rozsáhlé shromažďování důkazů, znalecké posudky či (vědecké) údaje, projednávány nejprve po meritorní stránce u soudu prvního stupně, kde budou shromážděny všechny důkazy a informace a vyslechnuti vedlejší účastníci řízení.

Kompletní stanovisko je k dispozici v českém jazyce zde: http://curia.europa.eu/juris/documents.jsf?num=C-352/19

 

SDEU: Rozsudek ve věci C-424/19 Cabinet de avocat UR v. Administraţia Sector 3 a Finanţelor Publice prin Direcţia Generală Regională a Finanţelor Publice Bucureşti a další (Povinnost advokátů k DPH), ze dne 16. července 2020

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 9 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006, L 347, s. 1) a zásady překážky věci pravomocně rozsouzené. Advokátní kancelář UR se sídlem v Rumunsku dne 28. května 2015 požádala správu veřejných financí 3. okrsku, aby s účinností od roku 2002 vymazala její název z registru osob povinných k DPH a vrátila jí DPH, kterou tato správa vybrala v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2014. Vzhledem k tomu, že správa na tuto žádost neodpověděla, UR podala proti žalovaným v původním řízení žalobu u soudu prvního stupně v Bukurešti, přičemž se domáhala toho, aby bylo správě veřejných financí 3. okrsku nařízeno vymazat UR z registru osob povinných k DPH a aby bylo žalovaným v původním řízení uloženo jí společně a nerozdílně vrátit vybranou DPH. Rozhodnutím ze dne 17. února 2017 soud prvního stupně v Bukurešti žalobu UR zamítl. Na podporu odvolání podaného proti tomuto rozhodnutí u odvolacího soudu se UR dovolává překážky věci pravomocně rozsouzené, která je spojena s konečným rozsudkem ze dne 30. dubna 2018 v němž soud rozhodl, že taková osoba povinná k dani, jako je UR, která vykonává svobodné povolání advokáta, nevykonává ekonomickou činnost, a proto nelze mít za to, že dodává zboží nebo poskytuje služby, jelikož smlouvy, které uzavírá se svými klienty, jsou smlouvy o poskytování právní pomoci, a nikoliv smlouvy o poskytování služeb.Za těchto podmínek se odvolací soud v Bukurešti rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky: Spadají do oblasti působnosti pojmu „osoba povinná k dani“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 směrnice 2006/112 i osoby, které vykonávají povolání advokáta? Umožňuje zásada přednosti evropského práva odchýlit se v rámci pozdějšího řízení od zásady překážky věci pravomocně rozsouzené, kterou zakládá konečné soudní rozhodnutí, v němž bylo v souladu s uplatňováním a výkladem vnitrostátní právní úpravy DPH v podstatě konstatováno, že advokát nedodává zboží, nevykonává ekonomickou činnost a neuzavírá smlouvy o poskytování služeb, nýbrž smlouvy o poskytování právní pomoci?

Soudní dvůr v rozsudku konstatoval, že podle čl. 9 odst. 1 prvního pododstavce této směrnice se „osobou povinnou k dani“ rozumí jakákoliv osoba, která na jakémkoli místě vykonává samostatně ekonomickou činnost, a to bez ohledu na účel nebo výsledky této činnosti. Pokud jde o čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec směrnice 2006/112, ten definuje pojem „ekonomická činnost“ jako veškerou činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně výkonu svobodných a jiných obdobných povolání. Vzhledem k tomu, že povolání advokáta je svobodným povoláním, z čl. 9 odst. 1 směrnice 2006/112 vyplývá, že osoba, která vykonává toto povolání, vykonává ekonomickou činnost a musí být považována za „osobu povinnou k dani“ ve smyslu tohoto ustanovení. Ve druhé otázce SDEU rozhodl, že unijní právo brání tomu, aby vnitrostátní soud v rámci sporu týkajícího se daně z přidané hodnoty (DPH) uplatnil zásadu překážky věci pravomocně rozsouzené, pokud se tento spor netýká stejného zdaňovacího období, jaké bylo dotčeno ve sporu, který vedl k přijetí soudního rozhodnutí zakládajícího tuto překážku, a nemá stejný předmět jako uvedený spor, a pokud by mu uplatnění této zásady znemožnilo zohlednit unijní právní úpravu v oblasti DPH.

Kompletní rozsudek je v českém jazyce k dispozici zde: http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-424/19&language=CS

 

SDEU: Rozsudek ve spojených věcech C‑224/19 a C‑259/19 CY proti Caixabank SA (C‑224/19) a LG, PK proti Banco Bilbao Vizcaya Argentaria SA (C‑259/19), ze dne 16. července 2020

Dne 16. května 2000 uzavřel CY s finanční institucí Caixabank před notářem smlouvu o hypotečním úvěru na částku 81 136,63 eura, která stanovila také platbu pohyblivých úroků. Čtvrté ujednání téže smlouvy vyžaduje, aby úvěrovaný zaplatil „poplatek za poskytnutí úvěru“. Páté smluvní ujednání uvedené smlouvy ukládá úvěrovanému povinnost uhradit veškeré náklady na zřízení a zrušení zástavního práva. Dne 22. března 2018 podal CY žalobu k soudu prvního stupně v Palmě de Mallorca, Španělsko, kterou se na základě právních předpisů o ochraně spotřebitele domáhal určení neplatnosti čtvrtého a pátého ujednání dotčené smlouvy z důvodu jejich zneužívající povahy, jakož i vrácení všech částek, které na základě těchto ujednání zaplatil. Caixabank tvrdila, že sporná ujednání jsou plně platná. Dne 1. července 2011 uzavřeli LG a PK s finanční institucí Banco Bilbao Vizcaya Argentaria smlouvu o hypotečním úvěru, která obsahovala ujednání, v němž je podle údajů předkládajícího soudu stanoveno, že veškeré náklady na sepsání notářského zápisu o zřízení a zrušení zástavního práva musí nést úvěrovaný. Žalobci v původním řízení podali k soudu prvního stupně a soudu příslušného k vyšetřování v Ceutě, Španělsko žalobu na určení neplatnosti uvedeného ujednání z důvodu jeho zneužívající povahy. Oba dotčené soudy přerušily řízení a položily Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce. SDEU rozhodl, že článek 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby vnitrostátní soud v případě neplatnosti zneužívajícího smluvního ujednání, které ukládá spotřebiteli úhradu veškerých nákladů na zřízení a zrušení zástavního práva k nemovitosti, odmítl nařídit, aby spotřebiteli byly vráceny částky, které na základě tohoto ujednání zaplatil, ledaže ustanovení vnitrostátního práva, která by se použila namísto uvedeného ujednání, ukládají spotřebiteli povinnost uhradit veškeré tyto náklady nebo jejich část. Článek 3, čl. 4 odst. 2 a článek 5 směrnice 93/13 musí být vykládány v tom smyslu, že smluvní ujednání, která spadají pod pojem „hlavní předmět smlouvy“ je třeba chápat jako ujednání, která vymezují hlavní plnění této smlouvy a jako taková ji charakterizují. Naproti tomu ujednání mající ve vztahu k ujednáním definujícím samotnou podstatu smluvního vztahu doplňkový charakter nemohou pod tento pojem spadat. Skutečnost, že poplatek za poskytnutí úvěru je zahrnut do celkových nákladů hypotečního úvěru, nemůže být relevantní pro určení, zda je jeho podstatným plněním. V každém případě je soud členského státu povinen přezkoumat, zda je smluvní ujednání týkající se hlavního předmětu smlouvy sepsáno jasně a srozumitelně, a to bez ohledu na to, zda byl čl. 4 odst. 2 této směrnice proveden do právního řádu tohoto členského státu. Článek 3 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že ujednání obsažené ve smlouvě o úvěru uzavřené mezi spotřebitelem a finanční institucí, které ukládá spotřebiteli povinnost zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru, může vytvořit v neprospěch spotřebitele významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, která vyplývá z dané smlouvy v rozporu s požadavkem poctivosti, jestliže finanční instituce neprokáže, že tento poplatek odpovídá skutečně poskytnutým službám a nákladům, které vynaložila, což musí ověřit předkládající soud. Článek 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby podání žaloby k dovolání se restitučních účinků prohlášení neplatnosti zneužívajícího smluvního ujednání podléhalo promlčecí lhůtě za předpokladu, že počátek běhu této lhůty, jakož i její délka v praxi neznemožňují nebo nadměrně neztěžují výkon práva spotřebitele požadovat toto vrácení. Článek 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13, jakož i zásada efektivity musí být vykládány v tom smyslu, že brání režimu, který umožňuje uložit část procesních nákladů spotřebiteli v závislosti na výši bezdůvodně zaplacených částek, jež mu jsou vráceny poté, co byla konstatována neplatnost smluvního ujednání z důvodu jeho zneužívající povahy, jelikož takový režim vytváří podstatnou překážku, která může odradit spotřebitele od výkonu práva na účinný soudní přezkum potenciálně zneužívající povahy smluvních ujednání, které jim přiznává směrnice 93/13.

Kompletní rozsudek je k dispozici v českém jazyce zde: http://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-224/19&language=CS

 

Odbor mezinárodních vztahů ČAK
Foto: Pixabay