NS se zabýval „dědictvím“ z doby komunismu i habsburské monarchie

Nejdéle vládnoucí panovník v českých zemích, císař František Josef I. (1830-1916), vydal v roce 1855 vojenský trestní zákon č. 19/1855 ř. z. Ten přežil Rakousko-Uhersko (rozpadlo se v roce 1918), první republiku (1918-1938), Protektorát a tzv. Slovenský štát (1939-1945) i Únor 1948. Jeho platnost v Československu skončila až 31. 7. 1950. Nicméně soudy se jím musí zabývat dodnes.

Původně měl zákon sloužit k tomu, aby chránil zájmy císařské rodiny, později byl používán mj. proti odpíračům vojenské služby, ať už žili v období jeho platnosti pod jakoukoli vládou.

Právě tento zákon použil Krajský vojenský soud v Brně, když 27. 10. 1948 odsoudil 22letého číšníka Josefa Fojtáka (1926-2005) z Buchlovic za to, že odmítl vykonat rozkaz rotmistra Alberta Hradila a štábního kapitána Vladimíra Ševčíka „k převzetí vojenské výstroje a oblečení se do vojenského stejnokroje“.

Fojták na svou obhajobu uvedl, že „jeho náboženské přesvědčení svědka Jehovy, nedovoluje mu vykonávati vojenskou službu, neboť by tím porušil zákon Boží“. K tomu dospěl „po důkladném prostudování bible a po přečtení knihy Harfa boží“.

Soudce, major justice JUDr. Bohumil Mašek, takovou obhajobu odmítl s tím, že „jde jen o pouhou výmluvu“. Fojtáka poslal pro „zločin porušení subordinace“ na 10 měsíců do žaláře, „zostřeného jednou měsíčně postem a tvrdým ložem a samovazbou v každém třetím měsíci trestu“.

Nejvyšší vojenský soud v Praze dne 22. 2. 1949 Fojtákovu vinu potvrdil, ale trest mu snížil na 5 měsíců s tím, že je „mu … nutno přiznati polehčující okolnost mdlého rozumu se zřením na jeho neuropatickou konstituci, následkem které se vyvinul u něho přehnaný cit náboženský, fanatické náboženské zaujetí, kteréž však nelze považovati na duševní chorobu“.

Zda je toto hodnocení správné, přezkoumal po více než 70 letech – 9. září 2020 – Nejvyšší soud ČR a rozsudek z roku 1949 zrušil a Josefa Fojtáka in memoriam v plném rozsahu rehabilitoval. Alespoň v tomto případě se tak vyrovnal nejen s „dědictvím“ z období komunismu, ale i habsburské monarchie.

Podkladem k jednání je stížnost pro porušení zákona – „Květen 2020“ – 03 J.F. – 27. 5. 2020.

https://justice.cz/web/msp/stiznosti-pro-poruseni-zakona?clanek=seznam-stiznosti-pro-poruseni-zakona-a-predmetnych-rozhodnuti


Zdroj: redakce AD
Ilustrační foto: Mgr. Filip Mamrilla, justitia.cz

 

 

 

Go to TOP