Vláda projedná zákon o kurzarbeitu, před 15 lety nikdo nevěřil, že bude třeba

Vláda se ve středu mimořádně sejde, aby schválila návrh zákona o kurzarbeitu. Chce, aby platil od 1. listopadu, na konci října totiž přestanou fungovat programy na podporu zaměstnanosti Antivirus. Kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by v případě kurzarbeitu měl zaměstnavatel za zaměstnance, který bude doma, platit zdravotní a sociální pojištění. Stát by měl zaplatit za zaměstnance 50 až 70 procent čisté mzdy zaměstnance. Na výši ale ještě není podle Havlíčka shoda. Zaměstnanec by mohl zůstat doma až čtyři dny v týdnu. Podmínkou bude, že zaměstnanec bude ve firmě zaměstnán alespoň tři měsíce.

„Principiálně jde o to, že připravíme zákon, který bude mít značnou dávku flexibility, aby byl formou vládních nařízení upraven na konkrétní situaci. A nepůjde jen o epidemie, ale i o například živelní katastrofy. Jednou provždy tak budeme mít pružný zákon, kdy vláda bude moci reagovat,“ uvedl Havlíček. Nový kurzarbeit by měl navázat na nynější kurzarbeitový program Antivirus, který zatím pokrývá období od 12. března do konce října.

Podle dřívějších informací by vláda mohla kurzarbeit zavést, pokud by ve třech měsících po sobě meziročně přibylo nezaměstnaných o víc než 15 procent a bylo by jich minimálně 400 000. Kabinet by k nové podpoře v částečné zaměstnanosti mohl přistoupit i při pandemii, kyberútoku, přírodní pohromě či v jiné mimořádné situaci, která by ohrozila ekonomiku. V nařízení by stanovil, po jakou dobu či v jakém odvětví a regionu se bude příspěvek poskytovat.

Podle návrhu MPSV by pracovníci na kurzarbeitu mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Po třech měsících by se podpora snížila. Vyplácela by se nejvýš devět měsíců. Člověk by ale musel v týdnu odpracovat aspoň dvě pětiny pracovní doby, tedy třeba dva z pěti dnů. Peníze od státu by se započítávaly na důchod.

Hospodářská komora uvedla, že zavedení kurzarbeitu považuje za správný krok, zákon by měl být maximálně motivační a podpořit aktivní firmy.

Jako vzor kurzarbeitu se zmiňuje Německo, které je jeho průkopníkem. Poprvé ho využilo již v roce 1910 s cílem udržení pracovních míst v těžebním průmyslu. Kurzarbeit také fungoval v mnoha zemích například během ekonomické krize v letech 2008 až 2010. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) využilo kurzarbeit 25 členských zemí organizace. Nejvíce podniků bylo v Německu, v Itálii, Nizozemsku, Slovinsku, Rakousku nebo Belgii. V Česku byl kurzarbeit schválen v roce 2015.

Jako legislativní pracovník Ministerstva práce a sociálních věcí se podílel na tvorbě všech novel zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti do roku 2012 i autor odborných článků pro Advokátní deník, advokát a odborník na pracovní právo JUDr. Ladislav Jouza. K připravované úpravě tzv. kurzarbeitu uvedl, že první údaje o něm byly obsaženy již v návrhu novely zákoníku práce v roce 2006 (č. 262/2006 Sb.)

„Tento pojem však nebyl a neměl by být v legislativní praxi používán (viz legislativní pravidla vlády), jednalo se a jedná o tzv. částečnou nezaměstnanost. V ustanovení § 209 zák. práce se uvádělo, že o jinou překážku v práci jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. A toto znění platí dosud.“

Již tehdy byly do zákona převzaty praktické poznatky z pracovněprávních předpisů Německa, kde se v praxi osvědčily. „Vzpomínám na to, jak v přípravném legislativním období tohoto předpisu i krátce po jeho vydání nebyly zúčastněné subjekty, jako např. zaměstnavatelé, justiční sféra apod. s právní úpravou spokojeny. Tvrdilo se, že částečná nezaměstnanost u nás nemůže nastat, že úprava je s ohledem na ekonomickou situaci nadbytečná apod. Současná situace však potvrzuje opak,“ dodal JUDr. Jouza.

Současná úprava kurzarbeitu byla do zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., vložena zákonem č. 203/2015 Sb.


Zdroj: Redakce AD; ČTK
Foto: Pixabay

 

 

Go to TOP