Svým rozhodnutím, resp. schválením vláda ukončila v pondělí 24. srpna akademickou debatu o podobě nového stavebního zákona a jako klíčový předpis jej nyní posílá do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Případné další připomínky je Ministerstvo pro místní rozvoj  připraveno vypořádat formou poslaneckého pozměňovacího návrhu.  

Podle ministra vnitra a prvního místopředsedy vlády Jana Hamáčka Ministerstvo pro místní rozvoj celou řadu připomínek k novému zákonu již vypořádalo. „Stálé zůstává přes 300 rozporů, ale stavební zákon je klíčová norma a dohodli jsme se, že to nechceme déle zdržovat,“ řekl Jan Hamáček. A dodal: „Nemá cenu trávit další měsíce akademickou debatou, v případě zákonodárného procesu se ten zákon dá ještě upravit.“

Vicepremiér Karel Havlíček uvedl, že se jedná o jeden z nejnáročnějších zákonů posledních let: „Určitě se na výborech a na plénu Sněmovny budou ještě některé věci měnit.“

Vláda si od přijetí zákona slibuje zkrácení průměrné délky povolování větších projektů z 5,4 roku na jeden rok. Hlavními principy jsou podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové jedno řízení před jedním stavebním úřadem, integrace dotčených orgánů do stavebních úřadů, pevně dané lhůty, opatření proti nečinnosti nebo apelační princip, kdy nadřízený úřad už nebude vracet věc zpět k novému projednání.

Subjekty, kterých se zákon dotýká, se v hodnocení nové normy rozcházejí. Některé jsou přes drobné výhrady spokojeny. Jiným se naopak nelíbí například redukce stavebních úřadů či přílišný rozsah zákona, poukazují i nedostatečnou památkovou ochranu. Podle analytiků není sice nový stavební zákon ideální, ale řízení urychlí. Velký přínos je podle nich v digitalizaci, důležitá bude odbornost úředníků na stavebních úřadech i jejich dostatečná kapacita. Podle některých budou mít někteří účastníci řízení stále až příliš silné slovo.

Pokud návrh nového stavebního zákona hladce projde schvalovacím procesem, mohl by platit od jara příštího roku, účinnost by pak měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023.

Nový stavební zákon si s ohledem na svůj obsah vyžádá změnu řady navazujících právních předpisů (celkem se jedná o 57 zákonů), ty by měly být upraveny samostatným tzv. změnovým zákonem. Nový stavební zákon tak nebude zatížen množstvím technických změn navazujících norem.

Zdroj: ČTK

Foto: Pixabay