V posledních čtyřech letech schválila sněmovna více než 300 zákonů

V nynějším volebním období měli poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR – zejména s ohledem na situaci související s pandemií onemocnění covid-19 – více práce než v tom předchozím. Sešli se na zhruba dvojnásobném počtu schůzí a podle dostupných údajů také víckrát hlasovali. Na stolech se jim sešlo celkem 759 návrhů zákonů, bez čtveřice návrhů státních rozpočtů. Jen program poslední, 118. schůze měl 200 bodů. Počet návrhů zákonů, které dostala sněmovna k projednání v tomto volebním období, byl v porovnání s předchozím obdobím vyšší, ve Sbírce zákonů jich ale přibylo méně.

 

K 22. září 2021 svolala Poslanecká sněmovna celkem 118 schůzí. Schválený program poslední z nich čítal celkem dvě stovky bodů. Poslanci projednali čtyři desítky z nich.

Na aktuálně ukončené schůzi sněmovna schvalovala jen předlohy, u nichž se předpokládá, že je přijme i Senát. Pokud by některou z nich vrátil, poslanci by se k jejímu opětovnému posouzení v nynějším volebním období již nedostali a tzv. by „spadla pod stůl“.

Poslanci tak neschvalovali například zavedení digitální daně, pravidla lobbování a návrh na zpřísnění vyplácení dávek v hmotné nouzi, jenž budil spory už ve sněmovně. Poslanci nedokončili také třetí čtení kontroverzní předlohy o uzákonění delší dovolené pro všechny zaměstnance. Z předloh vrácených Senátem se poslanci nevypořádali například i s novelou o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. I v případě, že by poslanci senátní veto přehlasovali, předloha by byla mimo ústavu, neboť ústavní novelu, která by širší kompetence NKÚ umožnila, Senát dosud neprojednal. Sněmovna nerozhodla ani o policejní žádosti o vydání nezařazeného poslance Lubomíra Volného k trestnímu stíhání. Policie ho podezírá z šíření poplašné zprávy v souvislosti s příspěvkem na sociální síti o léku ivermektin.

Z výše uvedených 118 schůzí PS, které se v uplynulém volebním období konaly, byla jedna ze schůzí zrušena a u 11 schůzí sněmovna neschválila navrhovaný program. Další se pak neuskutečnila kvůli tomu, že poslanci projednali jediný navrhovaný bod jejího programu už dříve. V letech 2013–2017 se poslanci sešli „jen“ na 61 schůzích.

Na uplynulém čtyřletém období se podepsala pandemie onemocnění covid-19, kvůli níž se poslanci scházeli – a to zejména loni, ale také letos – častěji, avšak v omezeném počtu. Na mimořádných schůzích sněmovna posuzovala například žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu a předlohy související s koronavirovou krizí. Na žádost vlády dokonce sáhla po dříve zřídka využívaném institutu stavu legislativní nouze, jenž umožňuje projednat a schválit zákon zkráceně třeba během jednoho dne a odeslat ho k posouzení do Senátu.

V nynějším volebním období se poslancům sešlo na stolech celkem 759 návrhů zákonů bez čtveřice návrhů státních rozpočtů, které se pokládají za zvláštní zákon. Oproti tomu v minulém volebním období sněmovna obdržela 644 návrhů zákonů, tedy o více než stovku méně. Vláda předložily v tomto období vedle návrhů rozpočtů celkem 354 předloh, tj. od 22 zákonů méně, než předložila předchozí vláda. Další návrhy posílali sami poslanci, kraje včetně Prahy nebo Senát. Počet poslaneckých předloh – i vzhledem k vyššímu počtu klubů – vzrostl v porovnáním s minulým volebním obdobím o 139 na 371. Senát a kraje podaly shodně po 17 návrzích zákonů.

Sněmovna schválila, ve třetím nebo už v prvním čtení, dosud 339 předloh. Senát jich zatím potvrdil beze změn 195. Ze zákonů, které Senát poslancům vrátil k novému projednání, sněmovna schválila 73 v poslaneckém znění a 39 v senátorské verzi. Prezident dosud podepsal v tomto volebním období 313 návrhů zákonů. Jeden nechal bez podpisu, ale nevetoval jej.

Ve Sbírce zákonů zatím vyšlo 314 zákonů, další dvě desítky jsou ještě v legislativním procesu. V minulém volebním období přibylo ve sbírce 357 zákonů.

Už v úvodním kole sněmovna zamítla 35 předloh, šest jiných potkal stejný osud ve třetím čtením a další dvě poslanci ve finále neschválili. Ze zákonů, které vrátil Senát, jich sněmovní plénům neschválilo šest.

Už nyní je jasné, že s volbami tzv. „spadne pod stůl“ minimálně 340 návrhů zákonů, z toho devět desítek vládních. Vláda v nynějším volebním období neprosadila například hromadné žaloby, pravidla pro bezpečnostní činnosti nebo pro lobbování, další zkrácení doby oddlužení a změny v bodovém systému řidičů.

Nejstarší předlohou, kterou sněmovna nezačala projednávat ani v úvodním kole, je návrh skupiny poslanců, jenž měnil zákon o nemocenském pojištění. Novela zvyšovala hranici pro odvod zdravotního a sociálního pojištění z odměn z dohod o provedení práce. V Poslanecké sněmovně leží od konce května 2018.

 

Zdroj: ČTK
Foto: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Go to TOP