Zástupkyně ombudsmana se zastala muže, jehož úřad práce připravil o rentu

Uchazeč o zaměstnání nestihl kvůli skončeným úředním hodinám nahlásit úřadu práce návštěvu lékaře a vystavení neschopenky tentýž den. Udělal to nazítří ráno. Úřad práce považoval jeho postup za porušení povinnosti a sankčně ho vyřadil z evidence uchazeče o zaměstnání. Následkem toho muž přišel o rentu, kterou dlouhodobě pobírá po vážném pracovním úrazu. Se svým problémem se svěřil Kanceláři Veřejného ochránce práv.

Stěžovatel byl zaměstnaný jako horník a utrpěl těžký pracovní úraz dolní končetiny. Z důvodu špatného zdravotního stavu nemůže dlouhodobě najít zaměstnání, zaevidoval se proto na úřadu práce. Pobírání renty za pracovní úraz je totiž podmíněno výkonem výdělečné činnosti nebo evidencí na úřadu práce.

Po několika letech v evidenci se z důvodu nemoci a návštěvy lékaře nemohl dostavit na úřad práce na stanovenou schůzku. Úřad měl otevřeno do 11 hodin, muž odcházel od lékaře i s vystavenou neschopenkou až po skončení úředních hodin ÚP. Stěžovatel se domníval, že po úředních hodinách je zbytečné na úřad telefonovat, protože by nikoho nezastihl, a e-mail nepoužívá. Telefonicky tak vše oznámil ÚP až následující den ráno.

Úřad práce stěžovatele sankčně na 3 měsíce vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání pro nesplnění oznamovací povinnosti. Kvůli sankčnímu vyřazení vznikl stěžovateli dluh na pojistném na zdravotní pojištění a přišel současně o rentu za pracovní úraz.

Úřad práce, který důvody pro včasné nenahlášení neschopenky uváděné stěžovatelem nepovažoval za důvody hodné zvláštního zřetele, postupoval nesprávně. Vycházel z toho, že stěžovatel věděl, že má oznamovací povinnost, kterou musí splnit stůj co stůj. Nezohlednil například to, že v textu poučení uchazeče o zaměstnání nejsou zmíněny způsoby, kterými může uchazeč o zaměstnání oznamovací povinnost splnit, zejména po úředních hodinách.

Podle zástupkyně ombudsmana Mgr. Moniky Šimůnkové úřad nepřihlédl ke specifickým okolnostem případu ani ke skutečnosti, že nešlo o účelové a úmyslné vyhýbání se povinnostem. Po její výzvě Ministerstvo práce a sociálních věcí rozhodnutí úřadu práce zrušilo a uložilo mu věc znovu projednat. Úřad práce následně řízení o vyřazení uchazeče z evidence zastavil. Pojišťovna musí muži vyplatit pozastavenou rentu.

„Není možné, aby úřad práce bez dalšího považoval za vážné důvody, kterými lze omluvit pozdní oznámení, pouze velmi vážné stavy, jako je nemohoucnost, bezvědomí nebo hospitalizace. Úřad musí vždy zkoumat okolnosti konkrétního případu, brát v úvahu, zda jde o úmyslné vyhýbání se povinnosti, a rovněž hledat proporcionalitu mezi závažností porušení povinností a důsledky sankce,“ kritizuje postup úřadu práce magistra Šimůnková. „Dospěla jsem k závěru, že důsledky vyřazení stěžovatele z evidence převyšují míru porušení jeho povinností. Vyřazení z evidence za to, že svou oznamovací povinnost sice splnil, ale ne včas, považuji za nepřiměřeně tvrdou sankci, protože v důsledku ní přišel o tříměsíční rentu pobíranou v souvislosti s pracovním úrazem.“

Úřad práce podle zástupkyně veřejného ochránce práv Šimůnkové nerespektoval judikaturu správních soudů, zejména Nejvyššího správního soudu, podle kterého je třeba vždy posuzovat přiměřenost vyřazení vzhledem k okolnostem konkrétní věci.

Na základě zjištěných pochybení se magistra Šimůnková obrátila na Ministerstvo práce a sociálních věcí s návrhem, aby rozhodnutí úřadu práce o vyřazení stěžovatele z evidence v přezkumném řízení zrušilo. Ministerstvo vyhovělo, rozhodnutí zrušilo a úřad práce následně řízení o vyřazení zastavil. Stěžovatel je tak plynule v evidenci úřadu práce, jako kdyby k žádnému vyřazení nedošlo. Renta mu bude zpětně doplacena.

Postup úřadu práce, který řízení o zastavení z evidence zastavil, byl také ovlivněn tím, že došlo ke změně právní úpravy, o kterou usilovala již bývalá veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. Ta vnímala přísnost zákonné úpravy oznamovací povinnosti podle § 27 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, a proto v připomínkovém řízení k novele zákona o zaměstnanosti, které proběhlo v lednu tohoto roku, navrhla novou právní úpravu oznamovací povinnosti. Její připomínky byly akceptovány. Podle novely zákona o zaměstnanosti účinné od 14. 4. 2020 je uchazeč povinen oznámit vystavení dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání nejpozději do 3 kalendářních dnů ode dne vystavení potvrzení.

 

Zdroj: Kancelář Veřejného ochránce práv
Foto: Pixabay

 

Go to TOP