Základní pravidla fungování elektronického zdravotnictví by měl nastavit nový zákon o elektronickém zdravotnictví v ČR. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) prof. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., by měla norma v budoucnu pomoci v situacích, jako je pandemie Covid-19. Kromě jiného zákon nastaví i jednotná pravidla pro bezpečné sdílení dat mezi jednotlivými poskytovateli zdravotní péče. „Pravidla“ měla být původně v účinnosti již letos. Jak uvedl náměstek ministra zdravotnictví Mgr. Filip Vrubel, zákon byl dokončen a v nejbližší době bude postoupen do meziresortního připomínkového řízení.

Podle předkladatelů nebuduje zákon žádné centrální úložiště dat, zásadní je pro něj ochrana dat, dobrovolnost jeho používání a respekt ke stávajícím procesům, které jsou už ve zdravotnictví nastavené. Profesor Dušek již dříve řekl, že elektronizace bude dobrovolná, ale kdo ji bude chtít používat, bude muset dodržovat jednotná pravidla. „Právě epidemie Covidu-19 ukázala, že české zdravotnictví opravdu není nastaveno na sdílení dat v reálném čase. Pojišťovnám podle něj lékaři, nemocnice a další poskytovatelé zdravotní péče vykazují svou práci do tří až šesti měsíců, do zdravotnických registrů, například konkrétních nemocí, do roka,“ komentoval situaci z prvního pololetí tohoto roku Ladislav Dušek. A dodal: „Patnáctého března jsme nebyli přesně schopni říct, kolik je v kterém kraji praktických lékařů a ambulantních specialistů a kolik mají zaměstnanců, abychom jim mohli dodat ochranné pomůcky.“ V registrech podle něj chybí některé údaje nebo kontakty.

Kompletní přehled například o testování znesnadňovalo i to, že každá laboratoř pracuje ve svém systému, který nekomunikuje se systémy lékařů nebo hygieniků. Přestože Ministerstvo zdravotnictví již v polovině dubna svým mimořádným opatřením nařídilo laboratořím reportovat o všech testech, některé to dál nedělaly. Údaje o všech negativních testech byly do systému doplněny až 1. července, přičemž pozitivní byly hlášeny už od prvního týdne.

Nový zákon by měl nastavit fungování datového rozhraní tak, aby podobná situace už nikdy nenastala. Mělo by vzniknout integrované datové centrum resortu, aby bylo možné v reálném čase zajistit provázání poskytovatelů mezi sebou a aby bylo možné je propojit, pokud by to byla třeba.

Prvním konkrétním krokem elektronizace zdravotnictví bylo už v roce 2018 zavedení povinně elektronických receptů na léky. Na rozdíl od záznamů o předepsaných lécích zdravotnickou dokumentaci stát nikde centrálně skladovat nebude. Zůstane uložená u lékařů či v nemocnicích jako dosud. Ministerstvo chce jen garantovat její bezpečné sdílení.

Ústav zdravotnických informací a statistiky získal na realizaci projektu 300 milionů korun z evropských fondů. Podle projektu mělo elektronické zdravotnictví začít fungovat na začátku roku 2022, i kvůli pandemii Covid-19 se termín nestihne.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay