Nejvyšší soud k výkladu pojmu nesprávný úřední postup
Nejvyšší soud dnes vydal rozhodnutí, podle kterého může být nesprávným úředním postupem i situace, kdy osoba jednající za státní orgán, resp. instituci, veřejně prezentuje nepravdivou informaci. V dané věci Nejvyšší soud tzv. vrací kauzu, ve které Imex Group, spol. s r. o., žádá po České republice odškodnění ve výši 15 milionů korun kvůli výrokům současného předsedy Vlády ČR Ing. Andreje Babiše, souvisejících s explozemi v areálu VTÚ s. p. Slavičín – Vrbětice na Zlínsku. Společnost tvrdí, že ji poškodily.
Nejvyšší soud částečně vyhověl dovolání žalobkyně Imex Group a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze z 9. listopadu 2017. Zároveň zrušil některé výroky rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 z 22. března 2017 a vrátil věc tomuto prvoinstančnímu soudu k dalším řízení.
Předmětem žaloby jsou slova, která zazněla 7. prosince 2014 v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce z úst tehdejšího ministra financí a místopředsedy vlády Ing. Andreje Babiše na adresu firmy Imex Group. V pořadu se diskutovalo o vyšetřování příčin výbuchů muničních skladů v areálu VTÚ Slavičín – Vrbětice, ke kterým došlo v září a prosinci 2014. Podle žalobkyně měl tehdejší ministr financí uvést nepravdivé výroky, které měly společnost poškodit. Proto podala žalobu, v níž požaduje po státu (resp. po ministerstvech vnitra, spravedlnosti a obrany) částku ve výši 15 milionů korun za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem.
Soudy nižších stupňů – Obvodní soud pro Prahu 2 a Městský soud v Praze – žalobě nevyhověly. Podle jejich rozhodnutí nelze na prohlášení veřejných činitelů ve sdělovacích prostředcích ani na předcházející neformální toky informací z ministerstev aplikovat zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Oba soudy rovněž odmítly návrh žalobkyně na přerušení soudního řízení do skončení řízení vedených Policií České republiky ve věci samotných výbuchů muničních skladů. Firma podala proti rozhodnutí dovolání.
Nejvyšší soud po dovolání firmě částečně vyhověl a věc vrátil k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2. NS v rámci rozhodnutí o dovolání nevyhověl žalobkyni v části, kde brojila proti zamítnutí návrhu na přerušení soudního řízení, v ostatních věcech ale dospěl k jinému právnímu názoru, než soudy nižších instancí.
S odvolacím Městským soudem v Praze je podle Nejvyššího soudu možné souhlasit v tom, že neexistuje žádný právní předpis, který by přímo stanovil, jak má člen vlády postupovat při informování veřejnosti, avšak je třeba vyjít z toho, že státní moc lze uplatňovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (konkrétně čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Z materiálního pojetí právního státu pak plyne, že stát musí nést odpovědnost za jednání svých orgánů, které nezákonně zasáhlo do základních práv jednotlivců. Stát totiž nemá v tomto ohledu svobodnou vůli a nelze připustit, aby státní orgány při výkonu svých pravomocí působily újmu; naopak je třeba trvat na tom, aby výkon veřejné moci zasahoval do práv druhých osob pouze tehdy, je-li k tomu dán zákonný podklad. Nesprávným úředním postupem tak může být i situace, kdy osoba jednající za státní orgán, veřejně podá nepravdivou informaci, a způsobí tak újmu.
Z výše uvedených důvodů výroky pronesené tehdejším místopředsedou vlády v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce a týkající se činnosti vlády představují výkon státní moci. Případný nesprávný úřední postup při výkonu této moci může proto založit odpovědnost státu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Vyšel-li odvolací Městský soud v Praze ze svého opačného právního názoru, že „prohlášení veřejných činitelů ve sdělovacích prostředcích k věcem veřejného zájmu výkonem státní moci být nemůže, není jeho právní posouzení věci správné“.
Ve svém rozhodnutí (sp. zn. 30 Cdo 4704/2018), vyhlášeném 7. července 2020, dovolací soud upozornil i na další chyby, kterých se oba nižší soudy dopustily.
Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: Palickap/CC BY-SA 4.0 (https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=68799165)