Po několikaměsíční přestávce způsobené pandemií onemocněním Covid-19 se dnes v pátek 26. června 2020 sešli účastníci konference konané v rámci Pražského právnického jara Stálé konference českého práva ve Vlasteneckém sálu Karolina, aby společně diskutovali o rodinně-právních otázkách z pohledu soudní praxe.

Během čtyř konferenčních hodin tak měli všichni přítomní možnost vyslechnout praktické příspěvky z řad soudců.

Sympozium zahájil zakladatel Stálé konference českého práva JUDr. Karel Havlíček a po něm se již jako první slova ujal předseda Krajského soudu v Praze, pod jehož záštitou se dnešní konference konala. JUDr. Ljubomír Drápal velmi přivítal možnost uspořádání toho setkání zejména s ohledem na to, že probíraná problematika je velmi specifická a vyžaduje tomu odpovídají přístup. Připomněl, že na soudě, který vede, byly zřízeny tři specializované senáty, které napomáhají tomu, že řízení v těchto věcech probíhají rychleji a efektivněji.

To potvrdil i další řečník, místopředseda Krajského soudu v Praze JUDr. Roman Šebek, který se zabýval otázkou žádoucího přístupu k předmětu řízení ve věcech péče o nezletilé. Podle jeho názoru musí být soudce rozhodující tyto věci i psychologem a musí umět odhadnout, kdy má rozhodnout autoritativně a kdy má volit například cestu mediace. I on vyzdvihl skutečnost, že každý případ je třeba zvažovat a rozhodovat velmi individuálně se zohledněním všech specifických podmínek.

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., soudce Nejvyššího soudu, pak přítomnému auditoriu přiblížil některé případy z judikatury Nejvyššího soudu. Krátce pohovořil například o případu sporu o mimotělní oplodnění zmraženým spermatem zemřelého manžela nebo o otázkách popírání otcovství po uplynutí popěrné lhůty. Velmi zajímavé bylo také jeho pojednání o muži snoubícím v sobě „tři otce“ – biologického, právního i sociálního. V případě, kdy tomu tak není, přináší život situace, na které je mnohdy nejen soud, ale i život sám krátký.

Po něm pak patřil řečnický pultík už jen a jen ženám, které ostatně mezi soudkyněmi této agendy převažují.

Jako první se slova ujala soudkyně Krajského soud v Praze Mgr. Kateřina Franková, aby pohovořila o právních a praktických důsledcích jednotlivých forem péče o nezletilé děti. I ona zdůraznila potřebu individuálního přístupu a nadto i potřebu rychlosti řízení. V této souvislosti upozornila ale i na to, že mnohdy jsou to sami rodiče, kteří řízení „emocemi podpořenými“ návrhy zpomalují. Z jejího pohledu je rovněž třeba zvážit každou dohodu rodičů individuálně, neboť mnohdy její neschválení soudem může zabránit problémům, které si laik dopředu nedokáže ani představit.

Praktický příspěvek na téma Jak může účastník a/nebo jeho zástupce přispět ke zkrácení řízení ve věcech péče soudu o nezletilé přednesla předsedkyně senátu krajského soudu v Praze Mgr. Jana Boudová Zvěřinová.

Závěr sympozia pak patřil dalším dvěma dámám. Styku dítěte s jinými osobami, než rodiči se věnovala soudkyně Krajského soudu v Praze Mgr. Lucie Pšeničková a o jistotě v řízeních péče soudu o nezletilé pojednala dalšího soudkyně tohoto soudu Mgr. Hana Lišáková, LL.M.

Dnešní konference přispěla k objasnění mnoha otázek, mnohdy velmi osobních, emotivních a silných. Pořadatelé věří, že i během léta bude epidemiologická situace příznivá a nic nezabrání v konání dalších odborných akcí.

JUDr. Hana Rýdlová

Foto: redakce AD