Nejvyšší správní soud odmítl stížnost společnosti Scio, která dostala pokutu 450 000 korun za rozeslání nevyžádaných obchodních sdělení. Sankci vyměřil Úřad pro ochranu osobních údajů za e-maily rozeslané v roce 2014 na stovky adres uchazečů o studium na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.

Společnost Scio působí v oblasti vzdělávání, vytváří testy studijních předpokladů, které univerzity používají v rámci přijímacího řízení, provozuje také vlastní školy. Sporné e-maily informovaly o možnosti absolvování Národních srovnávacích zkoušek.

Podle kasační stížnosti Scia vyložil úřad pojem „obchodní sdělení“ formalisticky, šlo prý o běžné informace vztahující se k přijímacímu řízení. Zároveň firma označila pokutu za zjevně nepřiměřenou okolnostem. Z příjemců e-mailů si prý stěžoval jediný, a to ještě na něco jiného, než za co pak firma dostala sankci.

Je zřejmé, že prakticky všichni příjemci e-mailu jej chápali jako naprosto standardní a legitimní informování o způsobu konání přijímací zkoušky na vysokou školu, argumentovala ve stížnosti společnost Scio, která už dříve neuspěla se žalobou k Městskému soudu v Praze.

NSS nyní zdůraznil, že zasílání nevyžádaných obchodních sdělení je obecně nežádoucí, avšak často využívané v marketingové praxi. K základním rysům obchodního sdělení patří to, že musí být určeno k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb, případně image podniku.

„Jedná se pouze o určení, tedy záměr odesílatele. Není tak rozhodné, zda se nakonec dostavil očekávaný výsledek a bylo přímo či nepřímo podpořeno zboží či služba nebo image podniku. Rozhodující je pouze to, co hodlal odesílatel zamýšlet,“ stojí v rozhodnutí.

Sporné e-maily byly podle NSS obchodním sdělením, neboť jejich prostřednictvím firma podporovala své služby. NSS nenašel důvod k zásahu ani ohledně výše pokuty. Nejde o zjevný exces. Právnické osobě, která hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení bez souhlasu adresáta, lze podle zákona uložit pokutu až 10 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Foto: Pixabay