Finanční správa podle NSS nezákonně protahovala délku kontrol

Nejvyšší správní soud dne 13. května 2020 rozhodl, že Finanční správa nelegálně překračovala délku daňových kontrol, která by za běžných okolností u jednoho ztrátového roku neměla přesáhnout tři roky. Vyplývá to z rozhodnutí NSS 8 Afs 58/2019-48. V praxi nebylo výjimkou, že správce daně prověřoval i deset a více let staré daňové povinnosti podnikatelů. Podle odborníků je rozsudek přelomový.

Nejvyšší správní soud se zabýval délkou lhůty pro stanovení daně v případě, že daňový subjekt vykáže opakovaně daňovou ztrátu. Z hlediska Finanční správy i daňových subjektů se jedná o zásadní otázku, jelikož v návaznosti na tuto lhůtu lze provádět daňovou kontrolu a stanovit daň. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, lze vzniklou daňovou ztrátu uplatnit v průběhu následujících pěti zdaňovacích období jako položku odčitatelnou od základu daně. V takovém případě začíná tříletá lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období běžet až po uplynutí posledního pátého zdaňovacího období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu uplatnit. Spornou otázkou však bylo, jaký vliv na tuto lhůtu bude mít, pokud daňovému subjektu v průběhu oněch pěti let vznikne další daňová ztráta.

Konkrétně v posuzované věci daňový subjekt vykázal daňovou ztrátu v letech 2008 a 2009. Finanční správa zastávala názor, že dojde k tzv. řetězení ztrát a vznik další daňové ztráty prodlouží lhůtu pro stanovení daně i pro předchozí rok 2008. Pokud by daňový subjekt vykázal opakovaně, byť jen jednou za pět let, daňovou ztrátu, prodloužila by se lhůta pro stanovení daně a také pro provádění daňových kontrol i pro pět zdaňovacích období, které danému roku předcházely. Takový postup by podle soudců Nejvyššího správního soudu nerespektoval smysl zákona.

Pokud by Nejvyšší správní soud přijal uvedený výklad zastávaný finanční správou, umožnil by jí provádět daňové kontroly hypoteticky až do nekonečna, protože by se lhůta neustále prodlužovala. Takový postup by  nepřiměřeně zasahoval do právní jistoty daňových subjektů,“ zdůraznil v odůvodnění rozsudku předseda senátu Nejvyššího správního soudu Milan Podhrázký.

Finanční správa následně sdělila, že rozsudek analyzuje a závěry z verdiktu Nejvyššího správního soudu se po analýze promítnou do postupů správy. Spor se týkal tzv. řetězení daňových ztrát a následných kontrol.

„Soud uznal, že Finanční správa nepřiměřeně zasahuje do právní jistoty firmy. Odmítl tak pravidla, podle kterých docházelo k řetězení daňových ztrát a prodlužování lhůty pro stanovení daně, která by neustálým řetězením nemusela nikdy zaniknout. Tento soudní případ bude v Česku sloužit jako precedens, protože zcela mění zažité zvyklosti a vtahy mezi soukromým sektorem a úředníky v daňové oblasti,“ uvedl advokát spolupracující s BDO Jiří Šmatlák.

I podle partnera v poradenské společnosti Apogeo Jiřího Žežulky je rozsudek přelomový, protože soud jednoznačně odmítl praxi některých finančních úřadů, které řetězením ztrát protahovaly lhůtu pro vyměření daně u právnických osob, které v několika letech po sobě vykazovaly daňové ztráty.

„Očekávám, že Finanční správa bude muset revidovat svůj dosud platný výklad ke lhůtám pro stanovení daně. Dá se očekávat, že na základě uvedeného rozsudku budou některé kontroly zastaveny z důvodu zániku práva správce daně daň vyměřit. Očekávám, že takových případů mohou být nižší desítky,“ uvedl Žežulka, který byl v minulosti také šéfem Finanční správy.

„Na základě rozsudku se konečně není nutné obávat provádění daňových kontrol v řádu pět a více let s odkazem na princip tzv. řetězení ztrát. Správce daně je po rozhodnutí soudu limitován standardní délkou maximálně tři roky,“ uvedl odborník na daňový proces v BDO Vít Křivánek.

Za přelomový označili rozsudek i odborníci v poradenské společnost EY. „Výklad Nejvyššího správního soudu je obecně pro poplatníky pozitivní. Nicméně jeho související dopady je nutné pečlivě analyzovat s ohledem na konkrétní okolnosti individuálního případu,“ uvedli.

Zdroj: ČTK, NSS

Foto: redakce AD

Go to TOP