EK ČR zaznamenala nižší počet exekucí, je pro elektronizaci, odmítá „sněhuláka“
Po úpravách exekučního řádu kvůli koronavirové krizi míří do podvýboru pro exekuce Poslanecké sněmovny k projednání pozměňovací návrhy týkající se novely exekučního řádu. Exekutorská komora České republiky mnohé změny vítá, k některým má však opodstatněné výhrady. EKČR také dlouhodobě nesouhlasí s částí novely, která zavádí tzv. princip „sněhulák“, který by jen vedl k vytvoření několika silných úřadů, kolapsům soudů a žádný ze současných problémů neřeší. Dalším problematickým návrhem je změna placení nákladů spojených se srážkou ze mzdy, které by nově měl splácet dlužník.
Tzv. „Sněhulák“ dělí povinné do dvou skupin. V prvním případě je již proti povinném alespoň jedna exekuce soudním exekutorem vedena, a proto by byla každá další nová přednostně přidělena právě jemu. Největší množství případů ovšem vede několik největších exekutorských úřadů. Naopak tam, kde není exekuce proti povinnému vedena, si věřitel paradoxně vybírá, ale zde je opět největší šance těch samých silných úřadů.
„Celý systém přidělování nových exekucí by ale vedl k vytvoření jen několika velkých exekutorských úřadů, protože služebně starší exekutoři s vysokým počtem v minulosti zahájených exekucí by získávali i nejvyšší počet nově zahájených exekucí,“ vysvětluje prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil. Návrh je pro účastníky řízení nepřehledný. Pro justiční orgány a exekutory je v praxi složitý a nákladově i organizačně zatěžující. To vše povede k prodloužení a prodražení vymáhání práva a k posílení největších exekutorských úřadů v zemi.
Kromě Exekutorské komory ČR se zavedením „sněhuláka“ nesouhlasí neziskové organizace, ani odborná veřejnost. Exekutorská komora ČR dlouhodobě prosazuje zavedení principu místní příslušnosti, tzv. „teritoriality“, který ale novela exekučního řádu, předložená Ministerstvem spravedlnosti ČR, nezavádí.
Kontroverzní je i návrh na změnu plátce nákladů spojených se srážkou ze mzdy. Momentálně jsou hrazeny zaměstnavatelem, Ten už nyní má právo si tyto náklady uplatnit v probíhajícím exekučním řízení. Nově by ale měly jít na vrub dlužníka. V průběhu exekuce by tato situace zcela zjevně vedla k výrazným komplikacím a celý proces by se prodloužil a zdražil. „Nehledě na to, že by se zaměstnavatel jako plátce mzdy dostal do popředí před ostatní věřitele,“ dodává Vladimír Plášil.
Mezi nově podávanými pozměňovacími návrhy se však objevují i takové, které v případě schválení budou moct významně zjednodušit, zpřehlednit a urychlit jak průběh exekuce, tak komunikaci mezi všemi zúčastněnými stranami. Jedná se zejména o elektronizaci a automatizaci součinností a zpracování exekučních příkazů pomocí datové výměny pro plátce mezd a jiných příjmů, obdobně jako je tomu u bank, a návrh na zjednodušení doručování těm, kteří nemají na doručování zájem – např. mají trvalý pobyt na ohlašovně.
Exekutorská komora také zveřejnila nové statistiky týkající se prvního kvartálu roku 2020. I přes možnost, že výsledky byly částečně ovlivněny koronavirovou situací v České republice, potvrdil se dlouhodobý pokles v počtu nových exekucí.
V prvním čtvrtletí roku 2020 bylo zahájeno 105 000 nových exekučních řízení, což je historicky nejmenší počet kvartálně zahájených exekucí. Oproti poslednímu kvartálu roku 2019 jde o pokles o 16 %, tedy 21 000 exekučních řízení. V meziročním srovnání je pokles ještě větší – dokonce o 34 000 nově zahájených exekucí, tj. téměř o jednu čtvrtinu. Na hodnocení příčin je zatím brzy, ale předběžně lze soudit, že se střetl dlouhodobý trend poklesu exekucí související s doposud dobrou ekonomickou situací v ČR a krátkodobý propad způsobený opatřeními v boji proti koronavirové epidemii. Obdobný trend očekává EK i v dalším čtvrtletí. Podrobnější statistická data jsou veřejně dostupná na webové stránce Exekutorské komory
Zdroj: EK ČR; redakce AD