Dnes, 30. března 2020, je to přesně sto let ode dne, kdy českoslovenští zákonodárci schválili podobu naší státní vlajky. Československo získalo svou bíločervenou vlajku s modrým klínem v roce 1920 přijetím zákona o ustanovení státních symbolů, konkrétně zákonem 252/1920 Sb., kterým se vydávají ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti.

Za autora návrhu je označován archivář ministerstva vnitra Jaroslav Kursa, který do původní panovnické a obrozenecké bílo-červené vlajky vložil modrou barvu v podobě klínu. Československá vlajka se tak stala vůbec první vlajkou s modrým klínem na světě. Klín měl původně sahat pouze do třetiny délky vlajky, nakonec výbor, který o podobě vlajky rozhodoval, na konci ledna roku 1920 jej nechal prodloužit až do poloviny její délky.

Vlajka byla a je velice zdařilá, unikátní a výtvarně krásná, navíc jednoduchá, a přitom výrazná i odlišná od většiny tehdejších státních vlajek. Díky tomu je i snadno rozpoznatelná. Je symbolem vlastenectví, aktem úcty, pokory a sounáležitosti k naší zemi i národu. Významnou dějinnou roli sehrála mnohokrát i v dobách, kdy nebylo českému národu právě nejlépe.

Proto dnes, jednak u příležitosti významného výročí a také v období, kdy český národ prochází těžkou zkouškou virové epidemie, vyzvali iniciátoři akce Jsme v tom spolu veřejnost, aby v tento den vyvěsila českou vlajku do oken jako projev sounáležitosti. Iniciátoři happeningu #podjednouvlajkou chtějí akci využít „k demonstraci odhodlání překonat nelehkou zkoušku moderní historie“. Chtějí také povzbudit lidi a zdůraznit důležitost spolupráce celého národa v době koronavirové epidemie.
Státní vlajku na podporu tohoto happeningu i u příležitosti jejího 100. výročí vyvěsila na budovu Kaňkova paláce na Národní třídě také Česká advokátní komora.

Zdroj: ČTK; alerion.cz
Foto: Pixabay