Jak COVID-19 ovlivní rodinně právní vztahy v otázkách a odpovědích – III
Dne 10. 3. 2020 bylo rozhodnuto o dočasném zákazu výuky na základních, středních, vysokých i vyšších odborných školách. Při péči o dítě mladší 10 let (dítě, které ještě nedosáhlo 10 let věku), které nemůže být z důvodu nařízené karantény docházet do školy či školky náleží zaměstnanci ošetřovné.
Podle rozhodnutí vlády ze dne 20. 3. 2020 mohou o ošetřovné žádat i rodiče pečující o děti do 13 let věku, včetně OSVČ. Toto rozhodnutí vlády ještě musí schválit ve zkráceném legislativním procesu Parlament ČR, měl by tak učinit v úterý dne 24. 3.2020. Zatím tak nejsou dána pravidla pro možnost žádání o výplatu této dávky pro děti do 13 let věku, nicméně lze předpokládat, že se bude jednat o obdobný proces, jako u žádání ošetřovného pro děti do 10 let. Proces je následující: Nárok na ošetřovné se v tomto případě uplatňuje na tiskopise Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření zařízení (tiskopis zde: https://eportal.cssz.cz/web/portal/tiskopisy-zookpo). Rodiče nemusí kvůli žádosti o ošetřovné chodit do zařízení osobně, neboť jim může být elektronicky poslán vyplněný formulář, který jim poslouží jako omluvenka z práce. Pro výplatu dávky si pak rodič formulář vytiskne, dovyplní všechny potřebné údaje, podepíše a předá zaměstnavateli. Žádost stačí vyfotit (naskenovat) a zaslat jej zaměstnavateli e-mailem. Pokud má škola nebo rodič elektronický podpis, je dobré jej použít, ale i bez něj je celý proces v pořádku. Zaměstnavatel takovou žádost spolu s dalšími podklady předá okresní správě sociálního zabezpečení buď datovou schránkou, nebo e-mailem s elektronickým podpisem. Více informací a i předmětný formulář (zatím však pouze pro děti do 10 let) je možné sledovat na https://www.mpsv.cz/web/cz/informace-ke-koronaviru a lze předpokládat, že dojde k úpravě procesu na aktuální situaci po schválení změny v legislativním procesu.
Moji rodiče (prarodiče) odmítají nosit roušku. Jak je mám přinutit?
K nošení roušky nikoho nepřinutíte násilím! Nyní je to však povinnost, takže pokud půjdou ven, pak všichni kolem nich roušku mít budou – dnes už je „divný“ ten, kdo roušku nemá. Navíc do obchodu je bez roušky ani nepustí. Není vyloučeno, že policie začne nošení roušky kontrolovat a vynucovat (sankce až 20 000 Kč). Zkuste všechny tyto důvody rodičům v klidu vysvětlit. Na druhé straně – jsou-li svéprávní, mají právo o sobě rozhodovat sami.
Rodiče se nechtějí zdržovat doma, naopak využívají prázdných nákupních středisek a slev. Jak jim to mám rozmluvit?
Zbytečným chozením ven se aktuálně zvyšuje riziko nakažení. Zkuste se nabídnout, že sami nakoupíte. Jde-li o vycházku prarodičů a radost ze slev – vysvětlete jim, nejen infekční rizika (rozumově) – ale také své obavy a starost (emočně) – nejen o ně, ale i o vás, celou rodinu (a druhé lidi). Mnoho lidí vidí pochopitelně ve stresu jen své potřeby. Nákupy ano, ale ne jako společenská akce. Procházka na vzduch je posilující, ale jen tam, kde není riziko nákazy. V „rozmluvení“ nebezpečných aktivit se vyplácí trpělivost a stále dokola opakovat, proč jsou nebezpečné. Někdy se musí jedna a ta stejná věc opakovat stále dokola, každý den (někdy i víckrát). Na někoho platí to, že to nařídili „autority“; na jiného zase to, že nám tím přidělávají starosti; jiní slyší na „i soused/ka“; jindy pomůže i přiměřené „rozzlobení se“, ale zůstaňte laskaví. V některých rodinách funguje také to, že danou informaci sděluje osoba, kterou rodiče respektují (syn, dcera, zeť, rodinný přítel…) Musíte postupovat podle toho, jak své rodiče (prarodiče) znáte, co na ně obvykle platí. Není univerzální rada. Obrňte se trpělivostí. Někdy se u seniorů objevuje i to, že se chtějí rychle vracet ke svým stereotypům. Ptají se, do kdy budou nařízení platit a diví se, že nevíte, nebo že příští týden určitě ještě ano. Pro staré lidi je zásadní jejich denní/týdenní režim a zvyklosti – obecně jim to pomáhá zvládat jejich život. Špatně přijímají změny a každé vybočení z řádu je znejišťuje. Pomozte jim najít nový režim, jak si zorganizují svůj den. Hodně pomáhá, když si předem domluvíte přesný čas, kdy jim budete pravidelně volat nebo kdy s nimi budete v kontaktu po sociálních sítích (vhodná je i kombinace obojího). Důležité je tento harmonogram dodržet. Kontakt nenechávejte pouze na sobě – začleňte další členy rodiny. Podpořte své seniory také v kontaktu s jejich přáteli a vrstevníky (samozřejmě telefonickém atp.).
Rodiče trvají na tom, abychom za nimi jezdili na návštěvu. My se ale bojíme, že je nakazíme. Co máme dělat?
Právě proto, že jde o blízké osoby, je třeba být zvýšeně opatrný – oboustranně. Žijete-li v různých domácnostech a potkáváte tak různé skupiny lidí, je riziko infekce výrazně vyšší. V této době je třeba podpora a častý kontakt – ne však nutně osobní. Využijte dostupné technické prostředky – mobil, tablet, video kontakt (WhatsApp, Skype…) a posilujte se denně navzájem telefonními hovory. Zvažte, kolik by stálo zřízení wifi a pořízení např. jednoduchého tabletu. Kdyby měl kdokoli z rodiny žloutenku nebo jinou nakažlivou nemoc, také byste nebyli kontaktní. Domluvte se na rovinu (asertivně) na omezení fyzického kontaktu z důvodu ochrany rodičů a zvyšte komunikaci přes techniku, dle vlastních možností. Nákaza nerespektuje rodinné vztahy.
Jsem doma stále zavřený a moje děti za mnou kvůli mé ochraně nechtějí jezdit. Mě však více stresuje, že jsem sám. Radši bych je viděl. Neexistuje nějaká právní povinnost, na kterou bych se odvolal? Přežili jsme válku, smrti se nebojíme. Doma ale být nechceme. Tohle je jako vězení.
Jsou to různé záležitosti. Infekční nebezpečí a kontakt. Děti jsou odpovědné dočasným omezením kontaktu, pro seniory může být nákaza životně ohrožující. Otázkou je, jak překonat samotu. Jde o míru rizika, kterou člověk podstupuje sám a do které uvrhuje lidi okolo sebe. Život se nezastavil. Chodit se dá ven s roušku, desinfekcí na ruce atd. S dětmi je důležité udržovat kontakt přes techniku např. mobil, ev. videohovor (jde-li to technicky), požádat dospělé děti o pomoc při práci s chytrým mobilem/tabletem. Telefonujte častěji s rodinou, s přáteli. Osobní kontakt je důležitý, ale v nouzi jde o vzájemné zdraví. Setkávat se osobně málo a bezpečně, je lepší než popírat rizika. Láska nechrání před možností nákazy.
Unie rodinných advokátů doporučuje svým členům poskytovat zdarma akutní telefonické konzultace klientům v rodinných věcech v souvislosti s řešením současné krize.
JUDr. Daniela Kovářová, advokátka a prezidentka Unie rodinných advokátů
Foto: Pixabay