Současná epidemiologická situace hýbe světem a nenechává nikoho z nás klidným. Nový koronavirus s nevídaným pandemickým potenciálem ovlivňuje život každého z nás. I orgány činné v trestním řízení. Poté, co byl prokázán výskyt koronaviru v České republice, vyhlásila vláda ČR nouzový stav a všem cizincům zakázala vstup na území našeho státu. Došlo k uzavření škol, některých obchodů, zrušení sportovních, kulturních, náboženských a jiných podobných akcí s účastí přesahující ve stejný čas 30 osob. Následně byl vyhlášen zákaz volného pohybu osob na území České republiky. Nařízením vlády č. 75/2020 Sb. doplnila vláda i seznam nakažlivých lidských nemocí. Od 13. března 2020 je tak COVID-19 považován a nakažlivou lidskou nemoc, jejíž zavlečení nebo rozšíření ve v souladu s § 152 a § 153 trestního zákoníku trestné.

Opatření Vlády ČR

Ministerstvo spravedlnosti přijalo několik opatření dotýkajících se resortu justice. Po dobu trvání nouzového stavu s účinností ode dne 14. března 2020 byly zakázány návštěvy obviněných ve vazebních věznicích, jež se uskutečňují dle ustanovení § 14 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby (dále jen „zákon o výkonu vazby“).[1] Obvinění, kteří jsou ve vazbě, ani odsouzení se návštěv svých blízkých po dobu nouzového stavu nedočkají. Zrušení návštěv si klade za cíl eliminovat rozšíření koronaviru i ve vazebních věznicích, věznicích a v ústavech pro výkon zabezpečovací detence, a ochránit tak vězněné osoby i příslušníky Vězeňské služby ČR.

Přes tato ochranná opatření mohou do věznic i nadále vstupovat advokáti, pokud jim příslušník Vězeňské služby ČR nenaměří zvýšenou teplotu (tj. 38°C a výše), neboť uvedený zákaz se nevztahuje na návštěvy uskutečňované podle ustanovení § 14 odst. 9 a odst. 10 zákona o výkonu vazby. Právo obviněných přijímat ve věznici návštěvy svého obhájce tak není vládním krizovým opatřením dotčeno.

Generální ředitel Vězeňské služby ČR genmjr. PhDr. Petr Dohnal požádal všechny advokáty, aby byli při návštěvě věznic podle možností vybaveni vlastními rouškami a aby v rámci možností dávali přednost raději nepřímému kontaktu s klienty, kteří jsou umístěni ve věznicích.

Zákaz návštěv ve věznicích byl již dříve vyhlášen v Itálii, kde toto opatření vyvolalo v několika desítkách věznic vzpoury. Vězni měli údajně obavy z toho, co se děje venku. Zabarikádovali se, a tím vyjádřili nespokojenost se zákazem návštěv. Tyto nepokoje si dokonce vyžádali několik obětí. Většina z nich zemřela na předávkování léky, k nimž se dostali v průběhu vzbouření.

Dne 13. března 2020 přijalo Ministerstvo spravedlnosti Doporučení ve vztahu k fungování soudů s ohledem na vyhlášený nouzový stav, kterým apeluje na předsedy soudních senátů, aby přehodnotili nařízená jednání z hlediska jejich nezbytnosti, zejména s ohledem na běh prekluzivních a promlčecích lhůt nebo jiných důvodů vyžadujících bezodkladné rozhodnutí soudu. Tímto vzniklá prodlení v soudních řízeních nehodlá Ministerstvo spravedlnosti v rámci výkonu dohledových pravomocí považovat za průtahy v řízení.

Dopady nouzového stavu na úkony v trestním řízení

Z důvodu mimořádných opatření začaly být rušeny již naplánované výslechy a hlavní líčení v trestních řízeních, v nichž jsou obvinění ve vazbě.

Vazba, jeden ze zajišťovacích institutů pro účely trestního řízení dle zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „trestní řád“), je jedním z nejintenzivnějších zásahů do občanských práv a svobod. Z toho důvodu je možné vzít do vazby jen osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání pro konkrétní trestný čin a jsou současně splněny i další podmínky stanovené trestním řádem. Vazba nemá sankční ani výchovnou funkci, neboť s ohledem na presumpci neviny není možné vychovávat někoho, u koho ještě není postaveno najisto, zda vůbec má být takovému výchovnému opatření podroben. Tento procesní institut by měl respektovat zásadu zdrženlivosti a přiměřenosti zásahů do základních práv a svobod.

Obviněný smí být vzat do vazby jen v případě, že jsou pro to dány zákonem stanovené důvody a na dobu stanovenou zákonem. Ustanovení § 67 trestního řádu za důvody vzetí obviněného do vazby považuje důvodné obavy, že obviněný:

1. uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest;
2. bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo
3. bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,

a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením, zejména uložením některého z předběžných opatření.

Ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Trestní řád vymezuje nejvyšší přípustnou dobu trvání vazby, přičemž vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu.[2] V případě obavy, že obviněný bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání podle § 67 písm. b) trestního řádu smí vazba trvat maximálně tři měsíce. Orgány činné v trestním řízení musí trestní věci projednávat co nejrychleji a s plným šetřením občanských práv zaručených ústavou. Zejména pak vazební trestní věci jsou povinny projednávat přednostně, tedy před věcmi, kde obviněný ve vazbě není.

Výše uvedený výčet zákonných důvodů vazby v sobě nezahrnuje pandemii ani nouzový stav vyhlášený z důvodu ohrožení zdraví občanů České republiky. Samotné Usnesení vlády ČR č. 204 ze dne 13. března 2020 výslovně uvádí, že se nevztahuje na právo obviněných přijímat ve věznici návštěvy svého obhájce a nijak neupravuje postup v rámci plánovaných úkonů trestních řízení, které mohou mít vliv na další setrvání obviněného ve vazbě.

Závěr

Stávající epidemiologická situace je mimořádně závažná a nelze ji brát lehkou váhu. Většinu z nás nyní sužuje strach z toho, co přijde zítra a jaké dopady budou mít bezpečnostní opatření států. Nic to však nemění na tom, že současná epidemiologická situace nesmí mít vliv na dobu trvání vazby. Nezpůsobuje ani prodloužení vazby nad rámec stanovený § 72a trestního řádu, ale nesmí ani prodloužit nezbytně nutnou dobu, po níž může vazba trvat.

Odkládání či rušení již nařízených úkonů trestního řízení nebo odročování hlavních líčení ve vazebních věcech, v jejichž důsledku dochází k prodloužení trvání vazby a omezení svobody obviněných, není v souladu s trestní řádem. I v době nouzového stavu totiž platí, že vazba může trvat jen nezbytně nutnou dobu.

Povinností orgánů činných v trestním řízení je zorganizovat chod trestního řízení tak, aby práva občanů byla omezena jen v nezbytném rozsahu. Nepochybně je možné provést výslechy potřebných svědků a hlavní líčení i se zachováním všech nařízených bezpečnostních opatření. A pokud to není z jakéhokoliv důvodů možné, měl by být obviněný z vazby neprodleně propuštěn.

(právní stav ke dni 17. března 2020)

 

Autoři JUDr. Petr Toman, LL.M., advokát, a Mgr. Hana Šarochová, advokátní koncipientka, TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s.r.o.

Foto: Pixabay

---

[1] Usnesení vlády ČR č. 204 ze dne 13. března 2020.

[2] Ustanovení § 72a odst. 1 trestního řádu.