Volby do orgánů oborových zdravotních pojišťoven na jaře 2020 nemají jasné podmínky. Novelu zákona o resortních oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, která je upravuje, ještě neprojednal Parlament.

Na tiskové konferenci se k tomu 22. října 2019 vyjadřovali senátorka Alena Dernerová, která podala na dosavadní zákonnou úpravu voleb ústavní stížnost, senátor Raduan Nwelati a poslanec Petr Třešňák. Ten předložil alternativní novelu k vládnímu návrhu. „Vládní návrh reaguje na nález Ústavního soudu z podzimu loňského roku, který od 1. října ruší podstatnou část stávající úpravy o obsazování orgánů zdravotních pojišťoven,“ řekl v květnu po jeho schválení vládou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pojišťovny podle Ministerstva zdravotnictví ČR mohou volby uspořádat podle návrhu i před tím, než bude novela schválená.

Podle zákona třetinu členů patnáctičlenné správní rady jmenuje vláda, další třetinu volí zaměstnanci a další zaměstnavatelé. Dosud je za zaměstnance i zaměstnavatele volili největší zaměstnavatelé, tedy firmy, které pojišťovně odvádějí alespoň 0,5 procenta z celkového vybraného pojistného. To je podle soudu nespravedlivé, protože to zvýhodňuje velké podniky. Nově by měli mít právo volit ti, kdo odvádějí 0,4 procenta pojistného. Nemusí jít o největší firmy, spojit se jich může několik. Piráti navrhovali, aby možnost volit měl každý pojištěnec, a to elektronicky nebo korespondenčně. Podle vlády by řešení bylo administrativně a technicky náročné. Kandidovat bude moci každý, kdo bude mít 50 podpisů jiných pojištěnců.

Novým způsobem by měli být na jaře 2020 voleni členové orgánů Vojenské zdravotní pojišťovny a České průmyslové zdravotní pojišťovny. Novela zákona ale podle senátorů možná nebude schválena včas. „Zdravotní pojišťovny nebudou mít orgány, žádné nové nebude možné zvolit. Potom by nezbylo, než aby Ministerstvo zdravotnictví ČR na ně uvalilo nucenou správu,“ řekl Ondřej Dostál, právník zabývající se zdravotním právem.

Pokud se zákon schválit nestihne, bude třeba vypsat do orgánů pojišťoven všeobecné volby. Další možností je jmenovat do orgánů dočasně reprezentativní zástupce pojištěnců, poslance nebo senátory. V orgánech největší zdravotní pojišťovny s téměř 60 procenty populace, Všeobecné zdravotní pojišťovny, sedí zástupci schválení vládou a Sněmovnou. „V případě, že novela ještě nebude účinná, bude v rukou zdravotních pojišťoven, aby volby uspořádaly, a to tak, aby naplnily rozhodnutí Ústavního soudu. Nic však nebude bránit tomu, aby tak učinily a volby proběhly,“ řekla ČTK Gabriela Štěpanyová, mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR.

Do veřejného zdravotního pojištění bude letos zaměstnavateli, podnikateli, zaměstnanci a státem odvedeno přes 320 miliard korun. Přes 190 miliard spravuje největší VZP, které se ústavní stížnost netýkala. VZP má asi 5,9 milionu klientů, druhá Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR má přes 1,3 milionu, třetí Česká průmyslová zdravotní pojišťovna má 1,2 milionu. Dál v ČR působí Oborová zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, RBP (dříve Revírní bratrská pokladna) a Zdravotní pojišťovna zaměstnanců Škoda.

Podobně muselo Ministerstvo zdravotnictví ČR po zásahu Ústavního soudu ČR novelizovat zákon o veřejném zdravotním pojištění. Úprava se týkala části o hrazení zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění a stanovování jejich úhrad. Od letošního roku platí nová úprava.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Pixabay.