Podle rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-832/18 ze dne 12. března 2020 cestující v letecké dopravě, kterému byla poskytnuta náhrada za zrušení letu a který souhlasil s přesměrováním na jiný let, má nárok i na náhradu z důvodu zpoždění přesměrovaného letu.

Cestující si u společnosti Finnair rezervovali přímý let z Helsinek (Finsko) do Singapuru. Tento let, který byl naplánován na 11. října 2013 ve 23:55 hodin, byl zrušen z důvodu technické závady na letadle. Po přijetí nabídky předložené společností Finnair byli cestující přesměrováni na let z Helsinek do Singapuru s přestupem v Čchung-čching (Čína) s plánovaným odletem následujícího dne, tedy 12. října 2013, v 17:40 hodin, a s plánovaným příletem do Singapuru dne 13. října v 17:25 hodin. Provozujícím leteckým dopravcem přesměrovaného letu na trase Helsinky-Čchung-čching-Singapur byla společnost Finnair. Avšak z důvodu závady na posilovači řízení kormidla dotyčného letadla byl přesměrovaný let těchto cestujících zpožděn. Ti proto do Singapuru přiletěli dne 14. října 2013 v 00:15 hodin.

Cestující podali proti společnosti Finnair žalobu, kterou se domáhali, aby byla letecké společnosti na základě nařízení o cestujících v letecké dopravě[1] uložena povinnost zaplatit každému z nich částku 600 eur, navýšenou o úroky, z důvodu zrušení původního letu z Helsinek do Singapuru. Dále se domáhali toho, aby byla společnosti Finnair uložena také povinnost zaplatit každému z nich částku 600 eur, navýšenou o úroky, z důvodu více než tříhodinového zpoždění na příletu přesměrovaného letu na trase Helsinky-Čchung-čching-Singapur.

Společnost Finnair vyplatila cestujícím náhradu ve výši 600 eur za zrušení původního letu z Helsinek do Singapuru. Naproti tomu odmítla vyhovět jejich druhé žádosti o náhradu zaprvé proto, že si nemohou nárokovat druhou náhradu na základě nařízení, a zadruhé proto, že přesměrovaný let byl zpožděn z důvodu „mimořádných okolností“ ve smyslu tohoto nařízení. Společnost Finnair tvrdila, že se vyskytla závada na jednom ze tří posilovačů řízení kormidla k řízení letadla, kterým byl tento let uskutečněn, a v této souvislosti upřesnila, že výrobce letadla oznámil, že několik strojů tohoto typu bylo stiženo skrytou výrobní nebo konstrukční vadou posilovačů řízení kormidla. Kromě toho je posilovač řízení kormidla tzv. dílem „on condition“, který se nahrazuje novým dílem pouze z důvodu závady předchozího dílu.

Za těchto podmínek se Helsingin hovioikeus (odvolací soud v Helsinkách, Finsko) obrátil na Soudní dvůr s otázkou, zda cestující v letecké dopravě, kterému byla poskytnuta náhrada z důvodu zrušení letu a který přijal nabídnutý přesměrovaný let, má nárok na poskytnutí náhrady z důvodu zpoždění přesměrovaného letu, jestliže toto zpoždění dosáhne počtu hodin, který zakládá nárok na náhradu, a jestliže letecký dopravce přesměrovaného letu je týž jako letecký dopravce zrušeného letu.

Soudní dvůr v této souvislosti konstatoval, že nařízení neobsahuje žádné ustanovení, jehož cílem je omezit práva cestujících, kteří jsou přesměrováni, jak tomu bylo v projednávané věci, včetně případného omezení jejich práva na náhradu škody.

Z toho plyne, že na základě judikatury Soudního dvora má cestující v letecké dopravě, který poté, co přijal přesměrovaný let nabídnutý leteckým dopravcem v návaznosti na zrušení jeho letu, dosáhl cílového místa určení o tři nebo více hodin později, než byl čas příletu původně plánovaný tímto leteckým dopravcem pro přesměrovaný let, nárok na náhradu škody.

Cestující, jejichž let byl zrušen nebo byl významně zpožděn, totiž takové nepohodlí zažili jak ve vztahu ke zrušení jejich původně rezervovaného letu, tak později ve vztahu k významnému zpoždění jejich přesměrovaného letu. Je tedy zřejmé, že přiznání práva na náhradu za každé z těchto po sobě jdoucích závažných nepohodlí cestujícím je v souladu s cílem spočívajícím v nápravě těchto nepohodlí.

Předkládající soud se dále dotázal, zda se letecký dopravce může k tomu, aby se zprostil své povinnosti nahradit škodu, dovolávat „mimořádných okolností“ souvisejících se závadou na díle, který se nahrazuje jen z důvodu závady na předchozím díle, pokud má vždy k dispozici náhradní díl.

Soudní dvůr poukázal na to, že v souladu s jeho judikaturou lze jako „mimořádné okolnosti“ kvalifikovat takové události, které nejsou z důvodu své povahy či původu vlastní běžnému výkonu činnosti dotyčného leteckého dopravce a vymykají se jeho účinné kontrole, přičemž obě tyto podmínky jsou kumulativní. Technické závady inherentně spjaté s údržbou letadel nemohou v zásadě jako takové představovat „mimořádné okolnosti“.

Závada na tzv. dílu „on condition“, jejž byl letecký dopravce připraven vyměnit s tím, že měl vždy k dispozici náhradní díl, představuje událost, která je z důvodu své povahy či původu vlastní běžnému výkonu činnosti dotyčného leteckého dopravce a nevymyká se jeho účinné kontrole, ledaže taková závada není nerozlučně spjata se systémem fungování letadla, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. Letecký dopravce se tedy nemůže k tomu, aby se zprostil své povinnosti nahradit škodu, dovolávat „mimořádných okolností“ souvisejících se závadou na tzv. díle „on condition“.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Ilustrační foto: Pixabay

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. 2004, L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10).