Osm stovek nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou sice formálně platné, ale už nepoužívané, by mohlo být zrušeno. Změnu má přinést vládní návrh zákona o zrušení vybraných obsolentních právních předpisů, který dne 10. března 2020 Sněmovna v úvodním kole projednávání podpořila. Předpis má pomoci ke zjednodušení a zpřehlednění právního řádu.

Právní řád České republiky obsahuje přibližně 42000 právních předpisů. Za obsoletní, tedy překonané, označilo ministerstvo vnitro předpisy, které jsou sice stále formálně platné, neboť nebyly předepsaným způsobem zrušeny, avšak jsou již nepoužívané nebo nepůsobí právní účinky. Do roku 2021 chce vnitro vypracovat analýzu celého českého právního řádu.

Vládní návrh ruší zejména předpisy z období první republiky a protektorátu, ale také některé zákony i vyhlášky přijaté po roce 1989. Mezi vládou rušené předpisy patří například zákon o ustanovení výpomocných sluhů z roku 1919, zákon o důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině z roku 1969 nebo nařízení vlády z roku 1993 o ukončení omezení placení v hotovosti. Předpisy vybrala na základě vlastních analýz jednotlivá ministerstva.

ODS navrhla zrušit mimo jiné zákon o zrušení celibátu pro učitelky nebo předpis o pořadí soudních stolic, tedy soudních stupňů. Své návrhy, s nimiž přišla už předloni, chce podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury vtělit do vládní předlohy.

Proti rušení zákonů se postavily TOP 09 a KSČM, podle nichž není jisté, zda by tímto krokem nebyly narušeny následné majetkové právní vztahy. Komunista Stanislav Grospič jako příklad uvedl rušenou vyhlášku z roku 1961 o náhradě za majetky. Podle něj by předloha zasloužila zevrubnější analýzy. Vrátit vládní předlohu kabinetu k přepracování nebo prodloužit lhůtu na její projednání sněmovním ústavně-právním výborem se ale Grospičovi prosadit nepodařilo.

Zdroj: ČTK

Foto: Pixabay