Tomáš Moravec, Jan Pastorčák a kol.: Spotřebitel a podnikatel na dynamicky se rozvíjejícím trhu

C. H. Beck, Praha 2019, 368 stran, 590 Kč.

V zájmu spravedlivě fungující hospodářské soutěže je mj. upravena ochrana spotřebitele jakožto slabší smluvní strany. Cílem této úpravy je vyrovnání rozdílného postavení podnikatele a spotřebitele, a to prostřednictvím zakotvení povinností pro podnikatele. Právní úprava se v tomto ohledu neustále vyvíjí a přizpůsobuje se aktuálnímu vývoji trhu, je obsažena v mnoha právních předpisech a na různých úrovních, ať už na vnitrostátní, unijní, či mezinárodní. To způsobuje, že někdy může být komplikované se v této problematice po právní stránce zorientovat. Cílem autorů recenzované knihy proto bylo zasadit problematiku ochrany spotřebitele do širšího rámce, věnovat se tomuto projevu ochrany slabší strany z více úhlů pohledu a neomezit se např. pouze na soukromoprávní úpravu.

V předkládané publikaci lze vysledovat několik základních linií. První z nich je vývoj ochrany spotřebitele v českém a evropském kontextu, další část je věnována soukromoprávní úpravě, následuje veřejnoprávní úprava a poslední okruh sdružuje další otázky, jež nelze podřadit pod žádnou z předchozích oblastí, resp. jedná se o perspektivy v této oblasti práva.

Kniha se v první části zaměřuje na dřívější právní úpravy, v nichž lze spatřovat základy ochrany spotřebitele, a poté se zabývá samotnými současnými prameny ochrany spotřebitele. V knize je možné se dočíst o právní úpravě z doby římského práva, v níž můžeme sledovat určité základy ochrany slabší smluvní strany, následuje uvedení významných právních předpisů z doby českého království, přes právní dokumenty aplikované v době, kdy naše země byly součástí habsburské monarchie, až po právní základy ochrany spotřebitele z období komunistického režimu. V posledně uvedených obdobích se jednalo především o právní předpisy týkající se veřejnoprávního dozoru nad podnikáním, jako např. obchodní inspekce, samotných podmínek podnikání projevujících se v živnostenských řádech atd.

Po této části následuje podrobný popis vývoje ochrany spotřebitele po roce 1989, kdy byl v České republice zaveden nový tržní mechanismus a v oblasti ochrany spotřebitele se zákonodárce zaměřil na sbližování české právní úpravy s tou evropskou. Na tomto místě kniha zaměřuje pozornost na zákon o ochraně spotřebitele, jeho vývoj a jednotlivé novelizace. Obdobně je rozebrána i ochrana spotřebitele z hlediska dřívějšího občanského zákoníku. Po tomto rozboru se kniha zabývá rámcovým výkladem pramenů ochrany spotřebitele. Počíná u evropské úpravy, přičemž podává výčet platné právní úpravy v podobě směrnic i nařízení, a dále v základech popisuje, na co se jednotlivé právní předpisy vztahují. Z českých pramenů práva kniha popisuje obsah zákona o ochraně spotřebitele a dále současný občanský zákoník, u kterého vypichuje základní ustanovení týkající se ochrany spotřebitele, a v základech pojednává o některých smluvních typech typických pro vztahy mezi podnikatelem a spotřebitelem.

Po výkladu o vývoji a pramenech právní úpravy ochrany spotřebitele se kniha zaměřuje již na oblast soukromého práva. Nejprve podává rozbor toho, koho lze považovat za podnikatele a spotřebitele. Neomezuje se pouze na českou právní úpravu, ale nabízí např. i pohled evropského práva. Na tomto místě se kniha věnuje také spotřebitelským smlouvám s mezinárodním prvkem a kolizní úpravě, která se k nim vztahuje. Poté se kniha zabývá již samotnými spotřebitelskými smlouvami, z obecného pohledu popisuje kontraktační proces a vyjmenovává základní povinnosti při uzavírání smluv se spotřebitelem. Dále rozebírá povinnosti podnikatele související s nekalými obchodními praktikami, zákazem diskriminace, nepřiměřeným ujednáním ve spotřebitelských smlouvách či nekalou soutěží. Po tomto obecném úvodu je zařazena kapitola, která pojednává o zvláštních povinnostech podnikatele ze smluv uzavíraných se spotřebitelem. Rozsáhle je zde zpracována informační povinnost podnikatele, netradiční způsoby uzavírání smluv, odstoupení od smlouvy a dále např. ochrana osobních údajů z hlediska GDPR či cookies. Uvedené lze také považovat za obecný rozbor, neboť poté následují kapitoly, které se již zabývají specifickými povinnostmi podnikatele při uzavírání některých smluvních typů. Ze smluvních typů jsou konkrétně vybrány prodej zboží v obchodě, poskytování cestovních služeb a přepravní a ubytovací služby. V těchto kapitolách jsou povinnosti podnikatele rozebrány nejen z hlediska občanského zákoníku, ale velmi podrobně jsou tu v kontextu povinností vyplývajících z české právní úpravy zpracovány také povinnosti vyplývcající z unijních a mezinárodních právních předpisů.

Z hlediska veřejného práva kniha podává nejprve výklad o veřejné správě a jejím fungování. Ve vztahu k výkonu dozoru uvádí a popisuje základní právní předpisy, které se na tuto problematiku vztahují, a to správní řád, kontrolní řád, zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, mezi zvláštními pak cituje např. zákon o ochraně spotřebitele, zákon o obecné bezpečnosti výrobků atd. Dále se v obecné rovině věnuje samotnému správnímu trestání. Poté je poskytnut prostor k popisu postavení orgánů veřejné moci při ochraně spotřebitele a jejich dozorová činnost, a to podle zákona o ochraně spotřebitele, zákona o obecné bezpečnosti výrobků a zákono České obchodní inspekci. Dále kniha obsahuje samostatnou kapitolu o přeshraniční spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele.

Ochrana spotřebitele by se neobešla bez způsobů řešení sporů, i jim je v knize věnován prostor. Příslušná pasáž počíná mimosoudním řešením sporů, především jednotlivými subjekty alternativních řešení sporů v České republice. V oblasti soudního řešení sporů vyzdvihuje zásadu ochrany slabší smluvní strany, upozorňuje na hromadné žaloby jakožto prostředek pro ochranu spotřebitele a stranou neponechává ani jednotlivé spotřebitelské organizace.

V poslední části je kapitola o sdílené ekonomice jako významném prvku dnešní doby. Věnuje se jejím výhodám, důvodům vzniku, způsobu regulace atd., a to ve vztahu např. k Airbnb či Uber.

Poslední kapitola je pak zaměřena na budoucí vývoj. Předkládá, s čím se bude muset právní úprava v oblasti ochrany spotřebitele do budoucna vypořádat. Do popředí klade především reflexi digitalizace dnešního světa. Zabývá se novelami a návrhy zákonů v oblasti ochrany spotřebitele a současnými aktivitami Evropské unie v této oblasti.

Ze shora popsaného lze seznat, že kniha je zaměřena především na právní úpravu ochrany spotřebitele z hlediska historického, současného a budoucího. Hlavní prameny pro autory tedy představovaly jednotlivé právní předpisy. Kniha je především popisem a podáním toho, co je uvedeno v právních předpisech, z hlediska jednotlivých souborů otázek, které jsou dopředu vymezeny, a dává čtenářům bohatý přehled o právní úpravě v té či oné oblasti ochrany spotřebitele. Publikace je proto hodně teoretická, bez odkazů na judikaturu a přesahů do praxe.

Je jedinečná v tom, že se neomezuje pouze na soukromé nebo veřejné právo a problematiku ochrany spotřebitele zkoumá z pohledu obou těchto větví systému práva. Její velký přínos lze spatřovat v logickém členění a v tom, že problematika byla vždy probrána nejprve z obecného pohledu a teprve následně byly řešeny konkrétní otázky, resp. specifičtější právní úprava. Např. autoři se nejprve věnovali obecným povinnostem podnikatele při uzavírání spotřebitelských smluv a až poté rozebrali jednotlivé smluvní typy, či nejdříve vymezili úkony veřejné správy a její dozorovou činnost, na což navázal výklad o výkonu dozorové činnosti orgánů veřejné moci dle jednotlivých zvláštních zákonů.

Za menší nedostatek lze označit duplikování určitých částí. Jako příklad lze uvést popis některých smluvních typů v rámci výkladu o pramenech práva v oblasti ochrany spotřebitele a následný podrobný rozbor těchto smluvních typů v části týkající se spotřebitelských smluv.

Vzhledem k uvedenému je kniha vhodná pro ty, kteří chtějí na jednom místě získat podrobný přehled o právní úpravě týkající se ochrany spotřebitele, a to nejen z pohledu soukromého, ale i veřejného práva, a neomezit se přitom pouze na české právo.

 

Mgr. HANA ŠERÁ, doktorandka na Katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Go to TOP