Diskriminace na trhu práce je v České republice dlouhodobě nejrozšířenější formou nerovného zacházení. Ombudsmanka proto pozvala dne 12. února 2020 zástupce neziskových organizací, kteří brání lidi proti diskriminaci na trhu práce a orgány inspekce práce na společné odborné setkání. Umožnila jim vyměnit si zkušenosti a diskutovat o tom, jak se projevuje diskriminace v praxi. Cílem kulatého stolu bylo rovněž zvýšit povědomí o právních možnostech a úskalích při dokazování diskriminace

Diskriminace v zaměstnání a na trhu práce je v České republice dlouhodobě nejrozšířenější formou nerovného zacházení. Potvrzují to dlouhodobě sociologické výzkumy, i výzkum veřejné ochránkyně práv provedený v roce 2015, z jehož výsledků vyplývá, že 66 % lidí má zkušenost s diskriminací při hledání práce a 38 % při výkonu zaměstnání.

„Jde o první setkání v tomto složení a s tak vysokým zastoupením pracovníků orgánů inspekce práce a neziskových organizací. Navíc k diskusi o problémech na pracovním trhu napříč všemi diskriminačními důvody. Inspektoráty práce i neziskové organizace dosud plnily své úkoly každý zvlášť a jejich spolupráce nebyla systematická. Efektivně bránit nerovnému zacházení ale nejde bez sdílení zkušeností a aktuálních poznatků,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová důvody uspořádání kulatého stolu s názvem Podoby spolupráce orgánů inspekce práce s neziskovými organizacemi při potírání diskriminace na trhu práce.

Role neziskových organizací je podle ombudsmanky v ochraně před diskriminací nezastupitelná, protože právě tyto organizace často jako první předávají obětem diskriminace důležité informace o možnosti obrany jejich práv. Zároveň tímto způsobem získávají zásadní a aktuální informace z terénu o různých podobách nerovného zacházení, které mohou nejen inspektoráty práce, ale i veřejný ochránce práv postrádat.

Spolupráce s neziskovými organizacemi ale současně neznamená narušení či jiný zásah do činnosti orgánů inspekce práce. Inspekce dál zůstává neutrálním státním orgánem otevřeným všem podnětům. Informace a zkušenosti neziskových organizací však podle ombudsmanky mohou být pro orgány inspekce práce určitým impulsem nebo námětem pro plánování kontrolní činnosti zaměřené na rovné zacházení v zaměstnání a v přístupu k němu. „Orgány inspekce práce samozřejmě zahajují a budou dál zahajovat kontrolu podle svých plánů a svého rozhodnutí, ale jsem přesvědčena, že pro přípravu takto tematicky zaměřených kontrol je dobré mít předem co nejvíc informací. Ty nejdůležitější mohou zajistit právě neziskové organizace. Bez dialogu to ale nejde,“ vysvětluje ombudsmanka.

Cílem kulatého stolu, u něhož na pozvání ombudsmanky poprvé zasedli zástupci orgánů inspekce práce a neziskových organizací, je zvýšit povědomí inspektorátů o aktuálních poznatcích neziskových organizací o diskriminačních praktikách zaměstnavatelů a současně zvýšit povědomí neziskových organizací o právních možnostech a úskalích při dokazování diskriminace orgány inspekce práce.

Účastníci diskutovali o diskriminačních praktikách v přístupu k zaměstnání např. v pracovní inzerci, přijímacích pohovorech, v uvádění důvodů nepřijetí do zaměstnání apod. Druhý tematický blok se zaměřil na diskriminaci v průběhu zaměstnání, například na rovnost v odměňování, obtěžování, slaďování osobního a pracovního života, přijímání opatření pro lidi s postižením. Třetí diskusní blok se pak věnoval spolupráci mezi orgány inspekce práce a neziskovými organizacemi do budoucna, například kdy a jak je vhodné, aby se neziskové organizace obracely na inspektoráty práce s podnětem.

Zdroj: Veřejný ochránce práv.