Advokáti ustanovení účastníkům řízení týkajících se sociálního zabezpečení by neměli mít nižší odměny než v jiných řízeních. Takový je právní názor, ke kterému dospěl 6. senát Nejvyššího správního soudu.  Jelikož se tento názor odlišuje od právního názoru, který i po vyhlášení nálezů Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/19 a Pl. ÚS 22/19 zastávají jiné senáty Nejvyššího správního soudu, obrátil se na rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, aby o věci rozhodl.

„Při stanovení odměny ustanoveným advokátům nemá být uplatňován § 9 odst. 2 advokátního tarifu o snížené tarifní hodnotě ve věcech sociálních,“ uvedl soudce Tomáš Langášek s tím, že „šestý senát Nejvyššího správního soudu dospěl k závěru, že je třeba úvahy Ústavního soudu uplatnit nejen v kontextu § 9 odst. 5 advokátního tarifu, ale ještě obecněji, a lze v jejich světle posoudit i další ustanovení advokátního tarifu, která snižují odměnu přiznávanou soudy ustanovovaným advokátům oproti obecnému pravidlu“.

V usnesení, kterým se věc postupuje rozšířenému senátu, soudci mimo jiné uvádí, že není zřejmé, z jakého důvodu Ministerstvo spravedlnosti v roce 1996 stanovilo pro věci vymezené v § 9 odst. 2 advokátního tarifu nižší tarifní hodnotu. „Pokud normotvůrce stanovil výrazně (trojnásobně) nižší odměny pro advokáty ustanovené účastníkům řízení o dávkách sociálního zabezpečení, degradoval tím práci ustanovených advokátů v těchto případech oproti zastupování v případech jiných, a to bez jakéhokoli rozumného opodstatnění ‘ (srov. bod 19 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 22/19).“

V kontextu práva na právní pomoc šestý senát uvádí, že stanovením odlišné odměny ustanovených zástupců v různých řízeních ve správním soudnictví fakticky dochází ke kategorizaci ochrany základních práv, která jsou předmětem těchto řízení. A takové rozlišování je podle názoru šestého senátu nepřípustné.

„Stanovení nižší odměny pro advokáty ustanovené v řízeních týkajících se práva na hmotné zabezpečení (čl. 30 Listiny), případně též práva na bezplatnou zdravotní péči (čl. 31 Listiny) může být interpretováno jako signál, že ochrana těchto základních práv (prostřednictvím bezplatné právní pomoci) je jaksi druhořadá vůči ochraně vlastnického práva (čl. 11 Listiny) či práva na informace (čl. 17 Listiny), ale i jiných sociálních práv, například práva na vzdělání (čl. 33 Listiny) a práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny), jichž se rozhodování správních soudů často dotýká,“ píše se mimo jiné v předkládacím usnesení.

Zdroj: NSS

Foto: redakce AD