Ombudsman chce samostatný zákon pro vymezení ochranného léčení

Podmínky ochranného léčení by měl podle veřejného ochránce práv zakotvit samostatný zákon. Vyplývá to z jednoho z celkem tří legislativních doporučení ve zprávě o činnosti úřadu ombudsmana za loňský rok, kterou dostali zákonodárci. Ochranné léčení je trestním postihem, který soud ukládá například duševně nemocným lidem nebo těm, kteří spáchali trestný čin v nepříčetnosti. Nyní je právní úprava ochranného léčení podle ombudsmana roztříštěná a některé záležitosti opomíjí úplně.

„Nejsou stanoveny podmínky, jež má poskytovatel ochranného léčení splňovat. Práva a povinnosti pacienta nejsou komplexně upraveny. Některé zásahy do práv pacientů, k nimž v praxi dochází, nemají zákonný podklad,“ stojí v dokumentu, jenž poukazuje na to, že ochranné léčení se v současnosti týká skoro jednoho tisíce lidí.

Nejasnosti se týkají podle ochránce práv zejména léčby bez souhlasu pacienta a využívání bezpečnostních kamer nebo mříží. Není ani zřejmé, zda pacient může pobývat venku nebo používat své věci včetně oblečení či mobilního telefonu. „S přemístěním pacientů právní předpisy vůbec nepočítají, a přemístění proto závisí na neformálním postupu postaveném na vstřícnosti soudů i nemocnic,” uvádí legislativní doporučení.

Další doporučení ombudsmana se týká omezení možnosti měnit ochranné léčení na přísnější zabezpečovací detenci případně i omezení přímého ukládání zabezpečovací detence soudy. “Toto nejpřísnější ochranné opatření jinak nebude nadále možné považovat za mimořádný institut a kapacity ústavů pro výkon zabezpečovací detence budou muset být opakovaně navyšovány, což neúměrně zatíží státní rozpočet i činnost Vězeňské služby,” stojí ve zprávě.

Veřejný ochránce práv chce také rozšířit výjimky z mlčenlivosti zdravotníků, které se nyní týkají nejzávažnějších trestných činů. Měli by podle ombudsmana dostat právo sami o sobě oznamovat podezření ze špatného zacházení například se seniory v zařízeních sociálních služeb s pacienty v psychiatrických nemocnicích a s vězněnými lidmi. „Prolomení mlčenlivosti je potřebné i proto, že oběti špatného zacházení mnohdy nedávají zdravotníkům ze strachu či jiné pohnutky souhlas s oznámením takového jednání odpovědným orgánům. Pachatelé proto nejsou za své činy přivedeni k odpovědnosti a oběti nejsou chráněny,“ píše se v dokumentu.

Výroční zprávu včetně legislativních doporučení připravila už bývalá ochránkyně práv Anna Šabatová. V únoru ji vystřídal Stanislav Křeček, jenž byl až do loňského prosince zástupcem Šabatové. V úvodním slovu napsal, že do zprávy zasahoval jen minimálně, souhlasí s ní a trojici legislativních doporučení předkládá zákonodárcům za sebe.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Pixabay

Go to TOP