Titul Právník roku 2019 v kategorii INSOLVENČNÍ PRÁVO získala JUDr. Jolana Maršíková, soudkyně, místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové v obchodním úseku se specializací na insolvenční spory.

JUDr. Jolana Maršíková vystudovala gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové a v roce 1987 ukončila Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Svoji kariéru zahájila jako právní čekatelka Krajské státní arbitráže v Hradci Králové a do roku 1991 působila jako státní arbitr této Krajské státní arbitráže. V roce 1992 se stala soudkyní Krajského soudu v Hradci Králové a od 1. července 2001 je místopředsedkyní tohoto soudu pro věci obchodního a správního soudnictví a veřejné rejstříky.

Je autorkou mnoha publikací o insolvenčním řízení, například několika aktualizovaných vydání právní příručky Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele se vzory a judikaturou. Připravila učební skripta insolvenčního práva, je spoluautorkou komentáře k zákonu o konkursu a vyrovnání nebo insolvenčního zákona. Je také lektorkou Justiční akademie v oboru insolvenčního práva a členkou zkušební komise pro zvláštní zkoušky insolvenčních správců.

Co pro Vás udělení dnešního ocenění – ceny sv. Yva znamená?

Ocenění mě utvrdilo v tom, že svoji práci dělám dobře. Velice si toho vážím. Je pro mě výzvou a povzbuzením do budoucnosti. A také důvodem k ohlédnutí – soudkyní jsem se stala v lednu 1992 a zákon o konkursu a vyrovnání vstoupil v účinnost jen tři měsíce před tím, 1. října 1991. Tak se stalo, že se začínající soudkyně potkala s novým oborem práva – právem konkursním. Nejprve to byla výzva, brzy se z konkursního práva a později z insolvenčního práva stal koníček, který mě drží už 28 let. Jsem „služebně nejstarším“ insolvenčním soudcem v republice a celé ty roky se snažím insolvenční právo zpřístupňovat širší odborné veřejnosti.

Celý svůj profesní život působíte v justici, chtěla jste být již jako dítě soudkyní a bdít nad spravedlností?

Jako malá jsem chtěla být učitelkou a vlastně se mi toto přání plní, když lektoruji. V rodině jsem prvním právníkem, takže mě při výběru této profese doma nikdo neinspiroval. Ještě poslední den lhůty pro podání přihlášky na vysokou školu jsem váhala mezi přihláškou na práva nebo na matematicko-fyzikální fakultu. Zdá se, že jsem nakonec zvolila dobře. Ale asi v rodině zůstanu i právníkem posledním, protože synové si vybrali spíš tu matematiku.

Můžete stručně popsat, jak vypadá běžný den místopředsedkyně krajského soudu?

Když jsem se před lety stala místopředsedkyní krajského soudu, slíbila jsem si, že zůstanu soudkyní na plný úvazek a tento slib se mi daří plnit dodnes. Proto mi poměrně velkou část pracovního času zabere výkon soudnictví. Ten musím skloubit s povinnostmi místopředsedy soudu, mezi které patří řešení personálních a organizačních věcí, vyřizování nejrůznějších podání a stížností, dohled nad činností soudních kanceláří, práce se statistickými daty, spisové prověrky… Aktuálně řešíme mimo jiné problémy se zaváděním generátoru náhodného přidělování insolvenční agendy soudcům. Takže když zrovna nesoudím, spravuji mnou řízené úseky. Vedle obchodního úseku, který je mi pochopitelně odborně nejbližší, řídím úsek správního soudnictví a veřejných rejstříků. Vše zvládám jen proto, že se můžu spolehnout na perfektní kolektiv soudců a spolupracovníků ve správě našeho krajského soudu.

Jste specialistkou na insolvence. Jak hodnotíte dopad jejich současné regulace?

Na hodnocení dopadů aktuální insolvenční úpravy, tedy úpravy účinné od 1. 6. 2019, do sféry ekonomické a zejména pak sociální, je ještě brzy. Velice pozitivně bych však zhodnotila úpravu předchozí. Ta stála na základním pravidle, kterým byla minimální ekonomická nabídka pro věřitele ve výši 30 % pohledávek, a na možnosti realizovat oddlužení jedním ze dvou jasně definovaných způsobů oddlužení založených na pravidle „buď dlužníkovi zpeněžíme jeho stávající majetek, nebo postihneme na dobu 5 let dlužníkovy budoucí příjmy“. Některé statistiky uvádějí, že oddlužení povolovaná a schvalovaná podle předchozí úpravy dosahují průměrně 56% uspokojení věřitelů. A to je, myslím, výsledek pro věřitele
a celou společnost velice dobrý.

Měla byste nějaký recept na ozdravení naší společnosti v tomto směru?

Pro poslední změny insolvenční úpravy je charakteristická tendence snižovat nároky kladené na dlužníka pro vstup do oddlužení, připustit v podstatě nulové oddlužení či zkracovat dobu oddlužení. Pro věřitele dlužníka to, myslím, dobrá zpráva není. Zda je to správné pro společnost jako celek, je otázkou spíš pro ekonoma. Přestože se dlouhé roky pohybuji v insolvenčním prostředí, zastávám nadále názor, že dluhy se mají platit; pokud možno řádně a včas, nepochybně v plné výši. A nemělo by to platit jen o penězích. Myslím, že by společnosti velice prospělo, kdybychom si tuto zásadu, pokud možno, všichni vzali za vlastní.    

Jak se Vám dařilo a daří svou profesi skloubit s osobním životem?

Myslím, že dobře. Dříve tomu tak bylo zejména díky mojí mamce a babičce, které mi pomáhaly s péčí o domácnost a výchovou dětí, když byly malé. Bydlíme v domku s poměrně rozhlehlou zahradou, takže dost času mi zabere úklid domu a údržba zahrady, ale je to můj duševní relax. I přesto si dokážu doma udělat čas na přípravu přednášky, publikační činnost nebo na plánování výletu či dovolené. Cestování je vlastně mým jediným mimoprofesním koníčkem.

Kde bude mít své místo Váš sv. Yvo?

Tomuto krásnému ocenění najdu čestné místo v mojí kanceláři na soudu.  

PhDr. Dagmar Koutská
Foto: Igor Zehl + archiv JUDr. Maršíkové