Obecné soudy musí případné krácení odměny ustanoveného obhájce obviněného ve vztahu k jednotlivým úkonům vždy dostatečně odůvodnit. To konstatoval Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. I ÚS 748/19. JUDr. Marek Nespala, advokát a předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů, poskytl Advokátnímu deníku k novému rozhodnutí svůj komentář:

Nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2019 sp. zn. I ÚS 748/19 jsem přivítal s mimořádným povděkem, neboť se mé praxe zásadně v minulosti týkal a týká i aktuálně.

O co šlo: Městskému soudu v Praze napadla obžaloba ohledně 137 obžalovaných a podobného počtu skutků rozsáhlé organizované pojišťovací trestné činnosti fingovaných dopravních nehod. Po skončení vyšetřování si někteří kolegové dovolili předložit vyúčtování a já zdvořilou žádost o zálohu za několik let obhajoby v přípravném řízení, což paní předsedkyně senátu vyhodnotila jako pokus trestného činu podvodu a přinejmenším kárné provinění, neboť jsme pokrývali obhajobu i na úkonech stran skutků, které se nás netýkaly. Týkaly. Trestná činnost probíhala šablonovitě, kde téměř všichni obžalovaní údajně byli sice jednorázovými „bílými koňmi“, ale dva tzv. „kaskadéři“, kteří nehodový děj uskutečňovali. Zůstali neztotožněni, a tak tato skutečnost mohla vyvstat při jakémkoliv úkonu přípravného řízení trestního, o hlavním líčení ani nemluvě. Nepatřičný postup předsedkyně senátu Městského soudu v Praze byl odmítnut kontrolní radou České advokátní komory.

Aktuálně probíhá řízení o stížnosti proti razantnímu snížení nákladů obhajoby, kdy Obvodní soud pro Prahu 1 po právní moci konečného rozsudku dospěl dne 18. listopadu 2019 k témuž závěru jako při před třemi lety Městský soud v Praze při vyhlášení právního „džihádu“ ustanoveným obhájcům. Ti prokazatelně svou několikaletou práci odvedli (naše kancelář na tuto mimořádnou kauzu vyčlenila jednoho advokátního koncipienta, který se déle než rok věci věnoval v podstatném rozsahu své pracovní činnosti, samozřejmě při plné úhradě nákladů na jeho práci z našich ryze soukromých zdrojů).

S napětím tedy budeme očekávat, jak se s tímto zásadním nálezem ze dne 17. 12. 2019 sp. zn. I ÚS 748/19 Ústavního soudu vypořádá nalézací praxe. Současná situace je totiž již neúnosná. Po dvojím „dočasném“ snížení advokátního tarifu je shora uvedená praxe odměňování advokátů za výkon ustanovené obhajoby přinejmenším nemravná. Stanovuje totiž zásadní nerovnost postavení účastníků ve veřejnoprávní finanční oblasti. Je nepochybné, že oblast jak finančního, tak trestního práva jsou kategorie práva veřejného, kdy si lze těžko představit, že například advokát bude beztrestně posuzovat výši požadovaných veřejných plateb a tyto dle svého, byť odůvodněného názoru krátit, což se dlouhodobě bezostyšně děje na straně státu, a to – jak jsme se dozvěděli z uvedeného nálezu – bez řádného odůvodnění a v přímém rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Vítám tedy tento kýžený a dlouho očekávaný nález nejvyšší soudní autority v zemi i jako otevření prostoru k diskusi o dalších palčivých otázkách práva na spravedlivou odměnu advokátů při poskytování právní služby, a to při naplňování jednoho ze základních pilířů právního státu, jakými jsou:

• úprava advokátního tarifu dle aktuální stavu společenských potřeb,
• zvýšení pozornosti na aplikaci ust. § 150 o. s. ř. nalézacími i odvolacími soudy o snížení či vůbec nepřiznání odměny advokáta v občanském soudním řízení,
• náhrady škody za mimořádně rozsáhlá trestní řízení ohledně skutků se základem v mimo trestní právní oblasti (zejména hospodářské a majetkové), kdy si nelze představit, že za mimosoudní odměnu advokáta dle advokátního tarifu lze analyzovat složité obchodní a finanční případy,
• náhrady nákladů řízení při zastupování subjektů veřejné správy advokátem s paušálním odkazem, na byť již překonaný paušální názor, že veřejná správa disponuje rozpočtovými prostředky pro úhradu nákladů prostřednictvím svých zaměstnaných právníků.

Tuto situaci vnímám nejen z vlastní zkušenosti, ale zejména i v rámci vyřizování agendy Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů, když jednotlivé případy finančního poškozování advokátů ze strany státních orgánů tvoří podstatnou část činnosti VOPOZY, čehož příkladem je přítomný případ, který byl rovněž VOPOZOU řešen.

AD informoval o tomto judikátu již ZDE.

Autor JUDr. Marek NESPALA je advokátem a zároveň předsedou Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů, jednatelem a generálním ředitelem Advokátní kancelář Nespala, s.r.o.

Foto: Archiv ČAK