Prezident Miloš Zeman 19. prosince 2019 předložil Senátu žádost o souhlas se jmenováním předsedy Nejvyššího soudu profesora Pavla Šámala na soudce Ústavního soudu.

Pavel Šámal minulý týden přijal nabídku prezidenta Miloše Zemana, aby se o post ucházel. Kandidáti na soudce Ústavního soudu mohou do funkce nastoupit jedině v případě, že je horní komora Parlamentu schválí. Jedno z 15 míst ústavních soudců je uvolněné od počátku roku, kdy rezignoval soudce Jan Musil.

Soudce Pavel Šámal dostal od hlavy státu nabídku 27. listopadu 2019, poté si vzal dva týdny na rozmyšlenou. Novinářům minulý týden po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že rozhodování pro něj bylo těžké, protože Nejvyšší soud považuje za svoji srdeční záležitost. S prezidentem mimo jiné diskutoval o tom, kdo by ho měl v čele Nejvyššího soudu nahradit. Podle něj by to měl být někdo ze současných členů soudu, o jménech ale nechtěl spekulovat. 

Pavel Šámal Nejvyššímu soudu předsedá od roku 2015. Je specialistou na trestní právo, stejně jako Jan Musil, který počátkem letošního roku rezignoval na funkci ústavního soudce. Jeho místo je od té doby volné. Zemanův kandidát Aleš Gerloch nezískal podporu v Senátu a poté už prezident Miloš Zeman dalšího adepta nenavrhl. Zbývajících 14 ústavních soudců tak má více práce.

Jako soudce by Pavel Šámal musel za čtyři roky skončit kvůli věku. V roce 2023 mu totiž bude 70 let, což je zákonná hranice. U Ústavního soudu ale žádný věkový limit není.

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž Ústava nezakazuje opakování mandátu. Ústavním soudcem se může stát bezúhonný český občan, který je volitelný do Senátu, tedy je mu nejméně 40 let. Musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a být nejméně deset let činný v některé právnické profesi.

Navržení soudce Pavla Šámala na post ústavního soudce sledujeme v Advokátním deníku kontinuálně, viz zde nebo zde.

Zdroj: ČTK, foto NS.