Předseda NS Pavel Šámal zvažuje svou další profesní budoucnost

Pavel Šámal, stávající předseda NS, dostal od prezidenta Miloše Zemana ve středu 27. listopadu 2019 nabídku zvážit svou nominaci na post ústavního soudce. Podle Šámalova vyjádření by to pro něj bylo velkou profesní výzvou a láká jej například i možnost vrátit se k rozhodovací činnosti. Na druhou stranu by nerad odcházel od rozdělané práce u Nejvyššího soudu. Na rozmyšlenou si vzal tedy lhůtu 14 dnů.

„Chci justici hlavně pomoct. A zvažuji, co bude větší pomoc,“ řekl Šámal v rozhovoru s ČTK. Své rozhodnutí sdělí prezidentu Zemanovi znovu při osobní schůzce.

Šestašedesátiletý Pavel Šámal je specialistou na trestní právo, stejně jako Jan Musil, který začátkem letošního roku rezignoval na funkci ústavního soudce. Jeho místo je od té doby uprázdněné, Zemanův kandidát Aleš Gerloch nezískal podporu v Senátu a poté už prezident dalšího adepta nenavrhl. Zbývajících 14 ústavních soudců tak má více práce.

Pavla Šámala by v případě jeho navržení musel ještě podpořit Senát. „Grilování“ v horní komoře parlamentu se ale nebojí, bere to jako nutnou součást případné kandidatury.

O Pavlu Šámalovi coby potenciálním ústavním soudci se v kuloárech hovořilo v minulosti vícekrát. Konkrétní nabídku ale dostal teprve nyní. Snaží se prý racionálně zhodnotit pro a proti, zvažuje profesní i rodinné souvislosti.

Je to určitě velká výzva, Ústavní soud je nejváženější soudní instituce,“ uvedl. Předsedou Nejvyššího soudu je od roku 2015, kdy nahradil Ivu Brožovou. U soudu podle svých slov rozjel řadu projektů, které by v případě změny působiště musel opustit, což také při rozhodování hraje roli.

S prezidentem Zemanem se Pavel Šámal bavil i o případném nástupci na pozici předsedy Nejvyššího soudu. Konkrétní jména ale nechce řešit přes média. „Pan prezident se mě na to ptal, řekl jsem mu dvě jména. Je pro mě samozřejmě důležité, aby případný nástupce pokračoval v mojí práci. Ale je to rozhodnutí pana prezidenta,“ uvedl Šámal.

Jako soudce by Pavel Šámal musel za čtyři roky skončit kvůli věku. V roce 2023 mu bude 70 let, což je zákonná hranice pro odchod soudců z funkcí. U Ústavního soudu ale žádná věková limitace není.

 

Zdroj: ČTK, foto NS.

Go to TOP