Hned po Novém roce, 2. ledna 2020, nastoupí na post předsedy Vrchního soudu v Praze dosavadní šéf Krajského soudu v Ústí nad Labem Mgr. Luboš Dörfl. Tento týden, 11. prosince 2019, jej do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman, a proto Advokátní deník položil budoucímu předsedovi několik otázek vztahujících se k jeho novému působišti.

V Ústí nad Labem se Vám podařilo stabilizovat nejen krajský soud, ale také pozitivně ovlivnit stav celé severočeské justice. Míříte s takovou vizí i na Vrchní soud?

V Ústí nad Labem jsem považoval za prioritu v první fázi svého působení doplnění stavu soudců na okresních soudech a podporu dalších organizačních a technologických opatření k vyřízení velkého množství nekonečných případů. V civilních řízeních jich na soudech bylo v roce 2014 přes 65 000 a v trestních asi 7000. V roce 2018 jsme se dostali v civilních kauzách na 25 000 a v trestních jsme stáhli počty nekonečných případů asi na polovinu. Proto jsme v další fázi mohli zaměřit svou pozornost na dohledovou a gremiální činnost. U Vrchního soudu v Praze není situace v počtu neskončených věcí naštěstí tak kritická.

V čem tedy spatřujete větší problém, který bude potřebovat rychlé řešení?

Určité rezervy vidím ve využití technologických prostředků a v organizaci práce soudních oddělení. Ze zkušenosti v severočeské justici vím, že v dobrém nastavení pracovních týmů a využití možností elektronických nástrojů je skrytý velký potenciál. Chystám se proto v první fázi svého působení v Praze věnovat čas analýze těchto procesů.

Když pomineme samotný Vrchní soud, máte nějaké vize, které budete chtít coby předseda Vrchního soudu prosazovat napříč celou justicí? 

To hlavní, v čem bych byl rád, aby se pražský vrchní soud posunul a potažmo celá justice, je sjednocování judikatury. V téhle oblasti se otevírá celá řada možností spolupráce s krajským soudy, Vrchním soudem v Olomouci i Nejvyšším soudem. Svou úlohu vidím kromě zmíněných organizačních činností v tom přesvědčit kolegy soudce, že to je správná cesta.

Máte recept na to, jak co nejlépe práci soudů prezentovat a směrem k veřejnosti komunikovat?

Schopnost komunikovat s veřejností s výše uvedeným sjednocováním judikatury samozřejmě úzce souvisí, je třeba zveřejňovat standardy rozhodování v typových kauzách. Aby se stejné kauzy soudily stejně. A aby se o tom vědělo, protože potom odpadá důvod se v takových věcech soudit.

Děkujeme za rozhovor a přejeme v nové funkci mnoho úspěchů!

Redakce AD