Dopady oddlužovací novely insolvenčního zákona v praxi

Prvního června letošního roku vstoupila v platnost novela insolvenčního zákona a s ní i nová pravidla pro oddlužení. Ta mají dlužníkům ulehčit podmínky pro vstup do osobního bankrotu. Odpadla například povinnost splatit věřitelům během pěti let alespoň 30 procent svého dluhu a dvojnásobně se zvýšila částka, nad kterou se lidem v bankrotu sráží mzda bez omezení. Novela insolvenčního zákona také přinesla možnost využít tzv. zkrácené varianty oddlužení, při které musí dlužník splatit do tří let alespoň 60 procent dluhu. Značně se zmírnila i pravidla bankrotů pro seniory, kteří mohou být bez dluhů do tří let, a to již při splátce 1 800 korun měsíčně. I přes velké zvýhodnění podmínek insolvencí však počet žádostí od června nenarostl tolik, jak odborníci předpokládali. 

Podle Institutu prevence řešení předlužení podalo od června do listopadu žádost o osobní bankrot podle nových pravidel přes 16 000 dlužníků. Tento počet je oproti loňsku sice dvojnásobný, nenaplňuje však původní prognózy odborníků. Někteří odhadovali trojnásobek žádostí, jiní i desetinásobný nárůst. „Oddlužovací novela, která vstoupila v platnost 1. června 2019, umožnila řešit úpadkovou situaci v zásadě každého člověka, to je dle mého názoru klíčové. Je ale pochopitelně na osobním rozhodnutí každého, zda této šance na životní restart využije,“ říká Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.

Mnoho dlužníků přežívá v „šedé“ zóně

Novelou mimo jiné došlo také ke zrušení povinnosti žadatele dokládat seznam svých závazků a přehled o očekávaných příjmech v příštích pěti letech. Přestože podmínky pro vstup do insolvence jsou značně zjednodušené, velké množství dlužníků zůstává v exekuci, a to proto, že je pro ně finančně výhodnější. „Nižší zájem o oddlužení je zřejmě dán zejména tím, že řada dlužníků si již zvykla žít v šedé zóně. Tedy tak, že jejich oficiální příjem je v exekuci nepostižitelný a zbytek peněz je jim zaměstnavatelem vyplácen na ruku. Tento jev je velice častý například v pohostinství či ve stavebnictví,“ komentuje Oldřich Řeháček. 

Obavy ze závěrečného rozhodnutí soudu

Dalším důvodem, proč dlužníci nežádají o oddlužení v předpokládané míře, může být nejistota ohledně závěrečného rozhodnutí soudu. Aktuální podmínky sice nezahrnují povinnost splatit během 5 let alespoň 30 procent svého dluhu, pokud však dlužník za tuto dobu uhradí méně, soud před uzavřením oddlužení posuzuje, zda využil veškerého svého potenciálu na trhu práce k tomu, aby věřitelům splatil co nejvíce. Dluhy mu tedy budou odpuštěny až v případě, jestliže soud shledá, že se dlužník snažil splácet maximum. „Nabízí se například otázka, zda je dostatečně usilovný ten dlužník, který si vedle práce ve všedních dnech nepřivydělává i o víkendech, třeba jako fotbalový rozhodčí,“ podotýká Oldřich Řeháček. Může se tedy stát, že dlužníkovi v závěru nebudou nesplacené dluhy soudem prominuty, a tudíž procházel oddlužovacím procesem zbytečně. Zda a v jaké míře bude tato situace nastávat se však ukáže teprve s praxí u završení oddlužení dle nových pravidel.

Jak podpořit zájem o oddlužení 

Vyššímu zájmu o oddlužení by tak mohla pomoci další úprava insolvenčního zákona. „Počet žádostí o osobní bankrot by se mohl navýšit, pokud by podmínky na vstupu do oddlužení odpovídaly těm na výstupu. Tedy kdyby dlužníci měli jistotu, že když jim soud vstup do oddlužení po posouzení jejich příjmových a majetkových možností povolí, dosáhnou osvobození od svých dluhů, a nikoliv, že bude toto osvobození závislé na tom, zda podle názoru soudu v průběhu insolvenčního řízení vskutku vynaložili obtížně měřitelné „veškeré úsilí“ k zapravení svých závazků,“ uzavírá Oldřich Řeháček. Je pravdou, že mohou existovat i dlužníci, kteří by mohli nových zvýhodněných podmínek oddlužení zneužívat. Dohlížení na to, že se dlužník opravdu snaží o poctivé vyrovnání s věřiteli, je však zejména na insolvenčních správcích.

 

Zdroj: Společnost Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., foto Pixabay

Go to TOP