Česko-německo-slovenské advokátní fórum 2019 v německém Bayreuthu
Ve dnech 8. – 9. listopadu 2019 se uskutečnilo tradiční Česko-německo-slovenské advokátní fórum. Pomyslné žezlo nad organizací tohoto ročníku převzala od Saské advokátní komory Bamberská advokátní komora, která pro fórum vybrala aktuální téma „Advokátní povinnosti mlčenlivosti“.
Dvoudenní fórum bylo zahájeno přivítáním účastníků na nové radnici v Bayreuthu druhým místostarostou panem Thomasem Ebersbergerem. Následoval přesun do pivovaru, který je součástí Bayreutských katakomb a jejich prohlídka. Uvítací večer byl zakončen společnou večeří v Herzogkellerově pivovaru, kde účastníky přivítala paní Ilona Treibert, místopředsedkyně Bamberské advokátní komory. Za Českou advokátní komoru předal pozdravy účastníkům a poděkování organizátorům člen představenstva JUDr. Petr Poledník (na úvodním snímku druhý zprava), který zúčastněné pozval do České republiky, neboť organizace fóra se v příštím roce ujme ČAK. Slovenskou advokátní komoru zastupoval její místopředseda JUDr. Juraj Veverka.
Následující sobotní den byl již věnován advokátní povinnosti mlčenlivosti a odborným přednáškám simultánně tlumočeným do českého a německého jazyka.
Jako první se za přednáškový pult postavil místopředseda Bamberské advokátní komory, advokát z Würzburgu, s příspěvkem „Profesní a trestní důsledky porušení povinnosti mlčenlivosti“, ve kterém shrnul německou právní úpravu povinnosti mlčelivosti vyplývající z § 43a zákona BRAO (Bundesrechtsanwatsordnung) a § 2 BORA (Berufsordnung für Rechtsanwälte) a informoval o povinnosti mlčenlivosti zástupců představenstva německých advokátních komor o skutečnostech, které se dozvěděli během svého tzv. mandátu upraveného § 76 BRAO.
S příspěvkem na téma „Povinnost mlčenlivosti a outsourcing IT služeb“ vystoupila místopředsedkyně Saské advokátní komory a advokátka z Lipska paní Sabine Fuhrmann, která informovala o právní úpravě zakotvené v BRAO – § 43 e z roku 2017, jež zavedla možnost, resp. upravila možnost využití outsourcingu pro případy, kdy je jejich využití při poskytování právních služeb potřebné, a to za podmínky, že bude dodržena povinnost mlčenlivosti.
Třetí v pořadí vystoupil advokát a ředitel Bamberské advokátní komory pan Rainer Riegler na téma „Advokátní povinnost mlčenlivosti ve světle elektronické komunikace“, který svůj příspěvek zaměřil na sociální sítě a media (email, Facebook, WhatsApp, Cloud Computing, Twitter) a jejich využití při poskytování právních služeb; především na české a slovenské účastníky fóra směřovala informace o bezpečné elektronické komunikaci skrze elektronickou schránku (podobné Outlooku) provozovanou v Německu Spolkovou německou advokátní komorou (BRAK), přičemž němečtí advokáti jsou povinni se k tomuto systému připojit nejpozději k 1. lednu 2022.
O „Ohlašovacích povinnostech a daňovém uspořádání“ pohovořil místopředseda Saské advokátní komory pan Franz-Josef Schillo.
Po obědové pauze se k mikrofonu postavil zástupce České advokátní komory Mgr. Michal Vávra, advokát z Brna (na snímku), s přednáškou zaměřenou na českou právní úpravu „Advokátní povinnosti mlčenlivosti a jejího průlomu“, a poněvadž je Mgr. Vávra také usazeným evropským advokátem ve Vídni, informoval o základech právní úpravy advokátní povinnosti mlčenlivosti v Rakousku.
Posledním přednášejícím fóra byl místopředseda Slovenské advokátní komory JUDr. Juraj Veverka s přednáškou popisující „Advokátní povinnost mlčenlivosti z pohledu advokátů a advokátní praxe ve Slovenské republice“ vyplývající z ustanovení čl. 19 Ústavy Slovenskej republiky, dále zejména ze slovenského zákona o advokacii č. 586/2003 Z.z, z § 23 a § 9 Advokátského poriadku (Etického kodexu slovenského advokáta).Na konci fóra němečtí, čeští a slovenští advokáti aktivně diskutovali a vyměňovali si své souhlasné i nesouhlasné názory ohledně přístupu advokátů ke klientům, oznamovacím povinnostem či odrazování klientů od potenciálního páchání trestné činnosti – to vše samozřejmě v intencích tématu advokátní povinnosti mlčenlivosti a také postavení advokáta ve společnosti a právním státě.
Mgr. Lenka Vojířová, právnička odboru mezinárodních vztahů ČAK
Foto: redakce AD