ÚS k nakládání s listinami zajištěnými při prohlídce advokátní kanceláře
Česká advokátní komora vítá nález, který vydal III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Radovan Suchánek) a kterým vyhověl ústavní stížnosti a konstatoval, že zásahem spočívajícím v postupu Krajského soudu v Praze v řízení o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory (ČAK), kterým došlo k nezabezpečení listin zajištěných při domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, a seznamováním se s nimi mimo veřejné zasedání, došlo k porušení práva stěžovatele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zároveň krajskému soudu zakázal, aby pokračoval v porušování práv stěžovatele a přikázal mu obnovit stav před porušením tím, že k návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK nebude přihlížet a listiny a nosiče dat, ohledně kterých byl návrh podán, vrátí bezodkladně ČAK za účelem jejich vrácení stěžovateli.
U stěžovatele – advokáta byly při prohlídce v prostorách jeho advokátní kanceláře a bytu zajištěny listiny. U Krajského soudu v Praze je vedeno řízení o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem předmětných listin. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti mj. namítal, že soudkyně vedoucí řízení při skončení veřejného zasedání posuzované materiály nezapečetila, a naopak veřejné zasedání odročila za účelem seznámení se s jejich obsahem mimo konání veřejného zasedání. Stěžovatel se domnívá, že takový postup porušuje jeho základní práva, zejména právo na soudní ochranu, právo na řádný výkon advokacie a konečně také právo jeho klientů na právní pomoc.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Ústavní soud zjistil, že krajský soud veřejné zasedání opakovaně odročil, aniž by listiny zajištěné při prohlídce advokátových prostor – advokátní spisy a nosiče elektronických dat – opětovně zapečetil, tedy tyto ponechal mezi konáním jednotlivých veřejných zasedání přístupné. Účastníci řízení ani soud tak neměli možnost v dalším průběhu řízení prověřit naplnění zvýšeného požadavku na ochranu nakládání s těmito listinami po dobu, než bude rozhodnuto, zda jim má být poskytnuta ochrana vztahující se na listiny, které obsahují skutečnosti podléhající povinnosti mlčenlivosti advokáta, nebo nikoliv. Krajský soud veřejné zasedání odročil dokonce výslovně za účelem seznámení se s obsahem předložených listin mimo veřejné zasedání, ačkoliv zvolený postup je v přímém rozporu s § 85b odst. 8 trestního řádu, podle něhož „dojde-li k odročení veřejného zasedání, soudce listiny zabezpečí tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit“ a neodpovídá tak smyslu zvláštní úpravy nakládání se zajištěnými listinami, která má garantovat právo na zachování mlčenlivosti advokáta. Navíc není-li věc rozhodnuta v rámci jednoho veřejného zasedání, je soud povinen při odročení veřejného zasedání listiny opětovně zabezpečit (zapečetit), k čemuž ale v posuzovaném případě nedošlo.
Právní úprava umožňující seznamovat se s obsahem zajištěných listin jen v průběhu veřejného zasedání vytváří podstatný předpoklad garance nejen práva advokáta na výkon advokacie podle čl. 26 odst. 1 Listiny, ale i základních práv (dotčených) klientů na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny, protože obě tato práva mohou být v takovém případě dotčena současně. Soud tak pouze ve veřejném zasedání může rozhodnout o konkrétních věcech zajištěných při prohlídce u advokáta, přičemž musí pečlivě zvážit, nakolik tyto věci jsou, či nejsou spojeny s poskytováním právních služeb (advokát – klient), nebo zda jde o exces z takového vztahu, který požadovanou ochranu mít nemá. Ústavní soud se již dříve vyslovil k povaze takovéhoto specifického druhu veřejného zasedání, např. ve svém nálezu ze dne 11. 6. 2019 sp. zn. II. ÚS 3533/18 (tisková zpráva a text nálezu jsou dostupné zde: https://bit.ly/36gJhQg).
Pro naplnění požadavků ústavnosti plynoucích z čl. 2 odst. 2, čl. 26 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod je nezbytné, aby soudce rozhodující podle § 85b odst. 3 trestního řádu o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem listin zajištěných při domovní prohlídce nebo prohlídce jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, se s těmito listinami seznamoval výlučně v průběhu veřejného zasedání nařízeného za tímto účelem. V situaci, kdy vznikne potřeba odročit veřejné zasedání, je nezbytné zajištěné listiny po dobu odročení veřejného zasedání zabezpečit takovým způsobem, který neumožní nikomu (ani soudci nebo znalci) se s nimi seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit, a současně zvolený způsob zabezpečení musí umožnit, aby v odročeném veřejném zasedání bylo možné prověřit, zda v období mezi konáním veřejných zasedání nebylo zabezpečení listin porušeno.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 702/2017 je dostupný zde.
Komentář k nálezu ÚS připojil advokát JUDr. Marek Nespala, předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů. „Nejen z pohledu Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů je třeba tento Nález Ústavního soudu velmi a nahlas přivítat. Ústavní soud zde naprosto transparentně konstatuje potřebu zcela rigorózního postupu při nakládání s informacemi tvořící předmět advokátní mlčenlivosti při ochraně důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem, která je základem pro výkon profese advokáta a ta je jedním z pilířů spravedlivého procesu a ten v konečném důsledku zase jedním z pilířů právního státu. Je mimořádně pozitivní, že verbis expresis zaznělo od nejvyššího orgánu ochrany ústavnosti, jakým způsobem je třeba nakládat s advokátními informacemi v režimu posuzování jejich způsobilosti k předání pro dokazování v trestním řízení. Velmi stručně řečeno – striktně podle zákona a zejména podle Ústavy. Nález Ústavního soudu je mimořádně pozitivní zejména do budoucna, neboť, bohužel – v minulosti byl Výbor konfrontován ex post s případy brutálních zásahů do zajištěných nosičů informací v řízení o nahrazení souhlasu ČAK, které však bez testu ústavního posouzení zůstaly na úrovni soudní soustavy zcela legitimizovány.“
Mgr. Petra Vrábliková, vedoucí oddělení ČAK pro věci kárné, uvedla: „Konečně to někdo řekl nahlas – právo advokáta na výkon povolání je právem garantovaným v rovině ústavní hned dvakrát – jako právo advokáta zajistit svým klientům zákonnou ochranu a jako právo klienta takovou ochranu požadovat a domoci se jí nejen ve vztahu k jeho klientovi, ale především ve vztahu k orgánům státu, a to všem, bez rozdílu. Ústavní soud zde nezakotvil, ale výslovně zdůraznil jednoznačný limit – jen veřejné zasedání poskytuje záruku, že s listinami, na které se povinnost mlčenlivosti advokáta vztahuje, bude zacházeno způsobem, který zajistí, že tato ochrana nebude bezdůvodně prolomena.“
Zdroj: Ústavní soud, Foto Pixabay