Snahu poslanců o zavedení klouzavého mandátu pro členy vlády by senátoři mohli spojit se změnou způsobu ústavní žaloby na prezidenta. Vyplynulo to z jednání senátní ústavní komise dne 22. října 2019.

Zavedení klouzavého mandátu spočívá v tom, že by za poslance, který by se stal členem vlády, nastoupil po dobu jeho práce v kabinetu náhradník. Podle předsedy komise Jiřího Dienstbiera je to „jediná z navržených změn Ústavy, na níž výrazné části Sněmovny doopravdy záleží“. Senát by toho měl podle Dienstbiera využít ke změně způsobu projednávání ústavní žaloby na prezidenta.

Nyní musejí senátní návrh žaloby odsouhlasit ústavní většiny v obou komorách Parlamentu, tedy třípětinová většina přítomných senátorů a třípětinová většina poslanců. V praxi ale vzhledem k odlišnému složení obou komor má žaloba minimální šanci na to, aby doputovala k Ústavnímu soudu ČR. Ukázalo se to v září 2019 u žaloby, kterou chtěly Senát a opozice ve Sněmovně vymezit s pomocí ústavních soudců mantinely prezidentské funkce.

Nově by podle senátorů mohly ústavní žalobu předložit obě komory nezávisle na sobě, pokud by tuto pravomoc neměl mít znovu pouze Senát jako před zavedením přímé volby hlavy státu. Změna by podle Dienstbiera měla platit až pro příštího prezidenta, aby její projednávání nebylo zatíženo vztahem zákonodárců k Miloši Zemanovi. „Aby příští prezident neměl pocit, že nemá žádnou odpovědnost k ústavnímu pořádku,“ dodal Dienstbier.

Místopředseda Senátu Milan Štěch označil změnu za důležitou, „pokud tu nechceme dalšího prezidenta, který se bude chovat jako v poloprezidentském systému“. Senátor Zdeněk Hraba zmínil možnost požádat Ústavní soud ČR o „závazný výklad“ Ústavy ve vztahu k prezidentským pravomocím, například k návrhům na jmenování členů vlády, profesorů nebo povyšování na generály.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.