Španělský nejvyšší soud dne 14. října 2019 oznámil rozsudek nad 12 katalánskými politiky kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Devět politiků poslal do vězení na devět až třináct let. 

Proti bezprecedentnímu verdiktu v novodobých dějinách země vyšly v minulých dnech v řadě katalánských měst demonstrovat tisíce lidí, někteří blokovali silnice či nádraží. Tisíce protestujících způsobily dopravní chaos u mezinárodního letiště v Barceloně, kde bylo zrušeno nejméně 67 letů a mnoho dalších se opozdilo. Při střetech protestujících s policií bylo podle agentury Europa Press více než 30 lidí zraněno. Stovky demonstrantů se v Barceloně v noci 16. října 2019 střetly s policií. Někteří zapalovali auta a kontejnery a házeli zápalné lahve. Předseda katalánské vlády Quim Torra vyzval k okamžitému ukončení násilí v metropoli.

Odsouzení politici

Nejvyšší trest (13 let) dostal bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras. Dalších pět regionálních exministrů má tresty od deseti do 12 let a dva aktivisté Jordi Sánchez a Jordi Cuixart dostali devět let vězení. K 11 letům a šesti měsícům vězení byla odsouzen bývalá šéfka katalánského parlamentu Carme Forcadellová. Devět politiků, kteří na verdikt čekali každý různou dobu ve vazbě, bylo obžalováno ze vzpoury, za niž hrozí v případě použití zbraní až 30 let. Soud jim ale udělil nižší tresty, než požadovala prokuratura, protože dospěl k závěru, že při snaze o nezávislost hospodářsky vyspělého regionu na severovýchodě Španělska nepodněcovali k násilí.

Tři regionální exministři souzení na svobodě dostali jen pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců. Odsouzeni byli za ignorování soudních verdiktů vynesených před referendem. Soud nevyhověl prokuratuře navrhující, aby odsouzení mohli žádat o volnější vězeňský režim až po odpykání poloviny trestu. O režim, kdy může odsouzený trávit část dne mimo vězení, tak mohou požádat už po odpykání čtvrtiny trestu.

Ochromená země

Největší demonstrace se konaly v Barceloně, tisíce lidí protestovaly též v Tarragoně či Lleidě. V Gironě blokovali demonstranti koleje vlakového nádraží, manifestace se konaly tento týden i u hlavního vlakové nádraží v Barceloně.

K ochromení provozu na barcelonském letišti vyzvalo po poledni hnutí Tsunami Democrátic (Demokratické cunami), po jehož výzvě stovky lidí zaplnily linky metra i další dopravní spoje na letiště. Tam byl nasazen větší počet španělských a katalánských policistů, kteří bránili demonstrantům ve vstupu na terminál. Policie použila i obušky nebo gumové projektily, zatímco radikálnější část protestujících házela kameny a odpadkové koše. Zranění utrpělo přes 30 lidí a několik osob bylo zadrženo. Už dopoledne zablokovali demonstranti řadu míst v centru Barcelony, do ulic se vydali například studenti či zdravotníci z nemocnice. Nesli katalánské vlajky a transparenty s nápisem Svobodu pro politické vězně. Za politický a nedemokratický označil verdikt i předseda katalánské vlády Quim Torra, který dnes zaslal dopis španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi i králi a vyzval je k urgentnímu jednání.

Sánchez v reakci na verdikt uvedl, že ho bude plně respektovat. Zdůraznil, že územní celistvost Španělska je podle Ústavy nedělitelná a že katalánská vláda by měla respektovat názory všech Katalánců. Nezávislost si totiž podle různých průzkumů přeje jen zhruba polovina ze 7,5 milionu Katalánců.

V souvislosti s dnešním verdiktem soudce Pablo Llarena znovu vydal zatykač na Carlese Puigdemonta, který byl v době referenda katalánským premiérem a od října 2017 je na útěku před španělskou justicí. Puigdemont, jenž nyní žije v Belgii, vyzval k nenásilným demonstracím proti verdiktu a voličům vzkázal, aby svůj postoj vyjádřili 10. listopadu 2019 ve španělských parlamentních volbách. Na středu večer 16. října 2019 je svolána manifestace i do centra Madridu.

Odsouzení se mohou odvolat k Ústavnímu soudu a poté k Evropskému soudu pro lidská práva. Jejich advokáti už takový postup avizovali.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Pixabay.