Prohlášení advokáta o pravosti podpisu ve vztahu k požadavku § 28 odst. 4 o.s.ř.

Na Českou advokátní komoru se obrátil advokát, který zastupoval státního občana Rumunska ve věci náhrady škody způsobené trestním stíháním. Vzhledem k nejasnostem ohledně oprávnění k zastupování byl advokát postupem podle § 28 odst. 4 o. s. ř. vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení předložil plnou moc udělenou mu žalobcem s ověřeným podpisem žalobce, přičemž toto ověření mělo být provedeno v souladu s Úmluvou o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, publikovanou pod č. 45/1999 Sb., jíž jsou Česká republika a Rumunsko signatáři. Zároveň byl advokát poučen, že nebude-li plná moc s řádně vyplněnou doložkou (tzn. dle vzoru doložky s ověřenou apostilou obsaženou v přílohách Úmluvy) ověřovat podpis žalobce, bude řízení pro nedostatek podmínek řízení zastaveno dle § 104 odst. 1 o. s. ř.


Advokát zaslal soudu prostou kopii plné moci. Tato plná moc byla sepsána v českém a cizím jazyce a byla opatřena prohlášením advokáta o pravosti podpisu vyhotoveném v Rumunsku advokátem postupem podle § 25a zákona o advokacii.

Tento postup shledal soud jako nedostatečný a řízení zastavil, když dovodil, že žaloba byla podána osobou neoprávněnou. Přitom uvedl, že ve smyslu ústavního principu vyjádřeného v čl. 10 Ústavy shledal soud požadavek na ověření podpisu žalobce s apostilou jako neslučitelný s postupem dle § 25a zákona o advokacii, neboť mezinárodní smlouva ve výše citovaných ustanoveních o ověřování podpisů na listinách, které mají být použity v cizině, stanoví zvláštní postup ověřování (tzv. apostilou) příslušným a specializovaným cizím orgánem. Podle soudu je přitom zřejmé, že se musí jednat o orgán určený rumunským státem, a tímto orgánem proto z povahy věci nemůže být tuzemský advokát, jenž zajede do ciziny s ověřovací knihou. Úprava ověřování podpisů uvedená ve výše citované Úmluvě je tedy úpravou speciální, která vylučuje použití tuzemského ustanovení § 25a zákona o advokacii.


Představenstvo k dané otázce zastává následující stanovisko:

Podle § 25a odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, je advokát oprávněn nahradit úřední ověření podpisu vyžadované zvláštními právními předpisy svým prohlášením se stejnými účinky, pokud advokát listinu sám sepsal nebo ji jednající osoba před advokátem vlastnoručně podepsala. Z povahy věci je přitom zřejmé, že zvláštním právním předpisem se rozumí rovněž občanský soudní řád, pokud v § 28 odst. 4 stanoví, že stanoví-li to zákon nebo rozhodl-li tak předseda senátu, musí být podpisy na písemné plné moci, na odvolání plné moci nebo na její výpovědi úředně ověřeny. Advokát je tedy oprávněn nahradit účinky úředního ověření podpisu na plné moci svým prohlášením, neboť jej k tomu zmocňuje zákon. Skutečnost, zda se jedná o podpis státního občana ČR nebo státního občana cizí země není přitom rozhodná, neboť advokát je oprávněn učinit prohlášení o pravosti podpisu kterékoli osoby bez ohledu na státní příslušnost.

Prohlášení o pravosti podpisu není veřejnou listinou, ale listinou soukromou. Vyplývá to jednak z obecné právní úpravy v občanském zákoníku (§ 565 a násl. o. z.) a občanském soudním řádu (§ 134 o. s. ř.) a zároveň z judikatury Nejvyššího soudu (viz rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3461/2011).

Podle čl. 1 Úmluvy, o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, platí, že „Úmluva se bude používat na veřejné listiny, které byly vydány na území jednoho ze smluvních států a které musí být předloženy na území jiného smluvního státu. Pro účely Úmluvy se považují za veřejné listiny:

  1. a) listiny vydané soudním orgánem státu, včetně listin vydaných státním zástupcem, vyšším soudním úředníkem nebo soudním vykonavatelem,
  2. b) listiny vydané správními úřady,
  3. c) notářské listiny,
  4. d) úřední potvrzení, kterými jsou opatřeny listiny podepsané soukromou osobou, jako je úřední potvrzení o registraci listiny nebo potvrzení toho, že listina byla vydána určitého data, a úřední a notářské potvrzení pravosti podpisu.


Úmluva neplatí pro:

  1. a) listiny vydané diplomatickými nebo konzulárními zástupci,
  2. b) správní listiny týkající se přímo obchodních nebo celních transakcí.“

S ohledem na výše uvedené vyplývá, že požadavek na úřední ověření podpisu podle § 28 odst. 4 o. s. ř. mohl být u občana Rumunska splněn několika různými způsoby – buď tak, že jeho podpis bude ověřen příslušnými rumunskými úřady a následně opatřen apostilou ve smyslu požadavku Úmluvy, nebo úředním ověřením podpisu notářem nebo jiným orgánem oprávněným k legalizaci podle zák. č. 21/2006 Sb., o ověřování, ve znění pozdějších předpisů, anebo nahrazením úředního ověření podpisu prohlášením advokáta o pravosti podpisu. Skutečnost, že výzva soudu k doložení plné moci s úředně ověřeným podpisem účastníka řízení obsahovala požadavek na apostilu, není pro splnění podmínky úředního ověření podpisu dle § 28 odst. 4 o. s. ř. rozhodná, protože soud musí akceptovat jakýkoli způsob úředního ověření podpisu, včetně jeho nahrazení prohlášením advokáta o pravosti podpisu.

 

Představenstvo České advokátní komory
Ilustrační foto: Pixabay

Go to TOP