NS: právní věty schválené na zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia

Právní věty rozhodnutí schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 9. října 2019.

 

Akcionář, akciová společnost, valná hromada, neplatnost právních jednání (o. z.) [ Právní jednání (o. z.) ], § 428 předpisu č. 90/2012 Sb., § 258 o. z., § 407 odst. 1 písm. f) předpisu č. 90/2012 Sb., § 34 odst. 1 předpisu č. 90/2012 Sb., § 348 odst. 1 předpisu č. 90/2012 Sb.

Ze zdůvodnění návrhu usnesení valné hromady podle § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. by mělo být akcionářům bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a času seznatelné, proč představenstvo (popř. jiná osoba svolávající valnou hromadu) navrhuje, aby valná hromada o dané záležitosti rozhodla, a proč se tak má stát navrhovaným způsobem.

S účinností od 1. 1. 2014 může řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období sloužit jako podklad pro rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku akciové společnosti až do konce následujícího účetního období.

S účinností od 1. 1. 2014 může valná hromada akciové společnosti rozdělit zisk i tak, že jeho část rozdělí (jako tantiému) členům volených orgánů akciové společnosti, aniž by (současně) rozdělila zisk (jeho část) i mezi akcionáře, a to za předpokladu, že rozdělení (části) zisku mezi členy volených orgánů (či jiné osoby odlišné od akcionářů) připouští stanovy společnosti (§ 34 odst. 1 in fine z. o. k.) a že pro nerozdělení (zbývající části) zisku mezi akcionáře jsou dány důležité důvody. Důležitým důvodem pro nerozdělení (části) zisku mezi akcionáře může být i ujednání obsažené ve stanovách upravující nakládání se ziskem společnosti.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017)

 

Poplatky soudní, Lhůty, § 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 2 předpisu č. 549/1991 Sb., § 13 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb., § 55 o. s. ř.

Nesplnil-li poplatník řádně svou poplatkovou povinnost již při podání žaloby, odvolání nebo dovolání (§ 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.), a soud ho proto musel vyzvat k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě, kterou mu určil (§ 9 odst. 1, 2 zákona č. 549/1991 Sb.), je lhůta zachována, jen je-li předepsaná částka, ať už v kolkových známkách, v hotovosti v pokladně, či na bankovním účtu, nejpozději poslední den lhůty v dispozici příslušného soudu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018)

 

Odpovědnost státu za škodu, Náklady řízení, Exekuce, Právní moc rozhodnutí, § 13 předpisu č. 82/1998 Sb., § 8 odst. 3 předpisu č. 82/1998 Sb.

Domáhá-li se povinný vůči státu náhrady škody spočívající ve vymáhaných nákladech exekučního řízení, jež bylo zahájeno na základě rozhodnutí, na němž byla nesprávně vyznačena doložka právní moci, nelze zjišťovat příčinnou souvislost mezi tvrzenou škodou a nesprávným úředním postupem spočívajícím v nesprávném vyznačení doložky právní moci, nýbrž mezi tvrzenou škodou a příkazem k úhradě nákladů exekuce, jenž musí splňovat podmínky nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5134/2017)

 

Společné jmění manželů, Exekuce, § 262b odst. 1 o. s. ř., § 3028 odst. 2 o. z.

Není-li dluh povinného součástí společného jmění manželů proto, že do 31. 12. 2013 (tedy před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) došlo k zúžení společného jmění manželů, lze oprávněného uspokojit z výlučného majetku manžela povinného jen v případě, že to s ohledem na toto zúžení připouští právní úprava obsažená v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, účinná do 31. 12. 2013.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 20 Cdo 169/2019)



Rodinný závod
(o. z.), Manželské majetkové právo (o. z.), § 700 odst. 1 o. z., § 700 odst. 2 o. z., § 704 odst. 2 o. z.

Ustanovení o manželském majetkovém právu se přednostně použijí i v případě, kdy za trvání manželství došlo k zúžení společného jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti a jeho následnému vypořádání, jestliže oba manželé i poté podnikají s věcmi ze zaniklého společného jmění manželů jako podíloví spoluvlastníci.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4888/2016)

 

Majetková podstata, Insolvence, Insolvenční správce, Uplatňování pohledávky, Společenství vlastníků jednotek, Byt, Incidenční spory, Konkurs, § 230 odst. 1 IZ., § 168 odst. 2 písm. b) IZ., § 1194 o. z., § 1180 o. z., § 1181 o. z., § 9a předpisu č. 72/1994 Sb., § 15 předpisu č. 72/1994 Sb.

Nejsou-li v době po prohlášení konkursu na majetek vlastníka bytové jednotky řádně hrazeny náklady spojené s její správou, je společenství vlastníků jednotek oprávněno uplatňovat takto vzniklou pohledávku vůči insolvenčnímu správci dlužníka jako osobě s dispozičním oprávněním. Jde o pohledávku za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona bez ohledu na to, zda a kdo bytovou jednotku užívá.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018, sen. zn. 29 ICdo 97/2016)



Zastavení exekuce,
Insolvenční řízení, § 268 odst. 1 písm. h) předpisu č. 99/1963 Sb., § 109 odst. 1 písm. c) předpisu č. 282/2006 Sb., § 409 odst. 2 předpisu č. 282/2006 Sb., § 140e odst. 1 předpisu č. 282/2006 Sb.

Dojde-li po zahájení exekuce k zahájení insolvenčního řízení a oprávněný je do insolvenčního řízení řádně přihlášen a má-li z toho důvodu dojít k částečnému uspokojení pohledávky povinného v insolvenčním řízení v rámci oddlužení ve formě splátkového kalendáře, zásadně není dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., a to ani tehdy, když byl exekučně postižen podíl povinného ve společnosti s ručením omezeným.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 20 Cdo 2775/2018)

 

Rozhodčí řízení, Veřejná listina, Insolvenční řízení, Vykonatelnost rozhodnutí, Výkon rozhodčích nálezů, § 177 IZ. ve znění do 18.09.2016, § 134 o. s. ř., § 28 odst. 2 předpisu č. 216/1994 Sb.

Rozhodčí nález je listinou, která je způsobilá doložit v insolvenčním řízení vykonatelnost pohledávky věřitele (§ 177 věta druhá insolvenčního zákona, ve znění účinném do 30. června 2017).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sen. zn. 29 ICdo 72/2016)

 

Cena, Smlouva kupní, § 2080 předpisu č. 89/2012 Sb.

Kupní smlouva uzavřená podle § 2079 a násl. o. z. není neurčitým a nesrozumitelným právním jednáním jen proto, že jejím předmětem je několik movitých věcí, ohledně nichž je sjednána pouze úhrnná kupní cena.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2019, sp. zn. 20 Cdo 4452/2018)

 

Poplatky soudní, § 4 předpisu č. 549/1991 Sb., § 7 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 4 písm. a) předpisu č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 6 předpisu č. 549/1991 Sb., § 13 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb. ve znění do 31.12.2010, § 13 odst. 2 předpisu č. 549/1991 Sb. ve znění do 28.12.2014, § 148 předpisu č. 280/2009 Sb. ve znění do 31.12.2014

Povinnost zaplatit soudní poplatek, který byl splatný společně s podáním žaloby nebo odvolání, ale který nebyl uhrazen a soud již začal jednat ve věci samé, aniž by poplatníka k úhradě soudního poplatku vyzval, nelze podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2011, uložit po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2867/2016)


Náhrada škody, § 449 obč. zák.

Při stanovení výše náhrady, která náleží nesoběstačnému poškozenému za osobní péči poskytovanou mu rodinnými příslušníky nad rámec běžné rodinné spolupráce a solidarity, může soud vycházet podpůrně a přiměřeně i z ocenění přiznávaného pracovníkům pečovatelské služby podle vyhlášky č. 505/2006 Sb., nemůže však bez dalšího vyjít z částek odvozených z profesionální sféry.

Úvaha soudu (§ 136 o. s. ř.) je opodstatněná, jestliže se opírá o minimální mzdu podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., kterou by musel poškozený zaplatit potřebnému počtu pečovatelů pracujících na úvazek odpovídající době či úkonům k provedení nezbytných činností péče o jeho osobu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6061/2016)

 

Relativní neúčinnost (o. z.) [ Právní jednání (o. z.) ], Neplatnost právního úkonu, Závěť, Dědění, § 589 o. z. ve znění do 29.12.2016, § 590 o. z. ve znění do 29.12.2016, § 591 písm. d) o. z. ve znění do 29.12.2016, § 592 o. z. ve znění do 29.12.2016, § 3069 o. z. ve znění do 29.12.2016, § 40a obč. zák. ve znění do 31.12.2012, § 479 obč. zák. ve znění do 31.12.2012

Vyvolalo-li právní jednání (opomenutí) dlužníka, jehož neúčinnosti se věřitel domáhá, následky až po 31. 12. 2013, posuzuje se otázka, zda a popřípadě za jakých podmínek jde o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

Nedovolá-li se neopomenutelný dědic, který byl v rozporu s § 479 obč. zák. zůstavitelem v závěti opomenut, aniž by došlo k jeho vydědění, relativní neplatnosti závěti, jde o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti ve smyslu § 591 písm. d) o. z., pouze tehdy, jestliže mravní závazek nebo ohledy slušnosti, jimž bylo tímto opomenutím vyhověno, převáží nad povinností dlužníka splnit svou právní povinnost (dluh) vůči věřiteli, jestliže je takové jednání (opomenutí) dlužníka přiměřené jeho majetkovým poměrům a nesnižuje podstatně hodnotu jeho majetku a jestliže lze za daných konkrétních okolností případu ospravedlnit skutečnost, že dlužník na úkor svého věřitele v důsledku svého opomenutí umožnil třetí osobě nabýt majetek, který by – nebýt tohoto opomenutí – náležel dlužníkovi, a že proto právo věřitele zůstane zcela nebo zčásti neuspokojeno.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2332/2018)


Zdroj: Nejvyšší soud

Ilustrační foto: Pixabay

Go to TOP