Ústavní soud 15. října oznámí, jak rozhodl o zdanění církevních restitucí

Ústavní soud 15. října oznámí, jak rozhodl o návrhu na zrušení daně uvalené na finanční náhrady v církevních restitucích. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa svolal veřejné vyhlášení nálezu, zjistila 2. října 2019 ČTK. Veřejné jednání s dokazováním se konat nebude.

Ústavní soud 15. října 2019 oznámí, jak rozhodl o návrhu na zrušení daně uvalené na finanční náhrady v církevních restitucích. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa svolal veřejné vyhlášení nálezu, zjistila 2. října 2019 ČTK. Veřejné jednání s dokazováním se konat nebude.

První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podalo 45 senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů. Později podané návrhy poslanců opozice a senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s nimi počítal jako s vedlejšími účastníky prvního řízení.

Podle senátorů je zdanění náhrad nepřípustně retroaktivní, vyvolává daňovou nerovnost a zasahuje do legitimního očekávání církví a náboženských společností.

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května 2019. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, jež dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.

 

Go to TOP