Verein für Konsumenteninformation, rakouské sdružení pro informování spotřebitelů, napadá před rakouskými soudy ujednání vložené do všeobecných přepravních podmínek německé železniční společnosti Deutsche Bahn, podle kterého mohou být jízdenky rezervované na internetové stránce Deutsche Bahn zaplaceny prostřednictvím inkasního systému SEPA[1] pouze při splnění podmínky bydliště v Německu.

Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud, Rakousko), před kterým je věc projednávána, se táže Soudního dvora, zda je takové ujednání v rozporu s unijním právem.

Rozsudkem odpovídá Soudní dvůr na tuto otázku kladně: nařízení EU o úhradách a inkasech v eurech[2] brání takovému smluvnímu ujednání, jako je dotčené ujednání, které vylučuje platbu prostřednictvím inkasního systému SEPA, pokud plátce nemá bydliště ve stejném členském státě, jako je stát, v němž má příjemce své sídlo.

Spotřebitelé mají svůj platební účet totiž nejčastěji v členském státě, ve kterém se nachází jejich bydliště, takže požadavek na bydliště v tuzemsku nepřímo směřuje k určení členského státu, ve kterém se musí platební účet nacházet, což je příjemci inkasa nařízením výslovně zakázáno. Tímto zákazem nařízení umožňuje spotřebiteli využít pro platby prostřednictvím inkasa jeden a tentýž účet pro všechny platební operace v rámci Unie, čímž se snižují náklady spojené s vedením několika platebních účtů.

V tomto ohledu je irelevantní, že spotřebitel může použít alternativní způsoby platby, jako je kreditní karta, platební systém PayPal nebo přímá platba přes internetové bankovnictví. Příjemci plateb mohou sami rozhodnout, zda plátcům nabídnou či nenabídnou možnost provést platby prostřednictvím inkasního systému SEPA. Nabízejí-li však příjemci plateb takovou možnost, nemohou, na rozdíl do toho, co tvrdí společnost Deutsche Bahn, činit využití této platební metody závislé na podmínce, která narušuje užitečný účinek zákazu určení specifického členského státu, ve kterém se má účet plátce nacházet.

Příjemci kromě toho nic nebrání v tom, aby snížil rizika zneužití nebo nezaplacení např. tím, že umožní doručení jízdenek nebo jejich vytištění až potom, co obdrží potvrzení o skutečném přijetí platby.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: Pixabay

[1] Toto schéma bylo zavedeno v celé Evropské unii v rámci jednotné oblasti pro platby v eurech (Single Euro Payments Area, SEPA).

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. 2012, L 94, s. 22).