Poslanci odmítli neřízený brexit, Johnson chce volby 15. října

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu 4. září 2019 schválili návrh zákona, jehož cílem je zabránit odchodu země z Evropské unie bez dohody s ostatními státy společenství. Zákon podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich vyslovilo 299.

Nyní návrh zamířil do horní komory – Sněmovny lordů. Premiér Boris Johnson v reakci na schválení v parlamentu vyzval k předčasným volbám 15. října 2019. Pro jejich vyhlášení ale potřebuje souhlas dvou třetin poslanců. Spojené království má EU opustit 31. října a Johnson opakuje, že se tak stane s dohodou i bez.

„Země musí rozhodnout, jestli to bude vůdce opozice nebo já, kdo to pojede vyřešit do Bruselu,“ prohlásil Johnson. „Jestliže budu premiérem, budu se snažit dosáhnout dohody. A věřte mi, že vím, že to dokážu,“ dodal s tím, že právě z tohoto důvodu „se musí v úterý 15. října konat volby“.

„Premiér tvrdí, že má strategii. Nedokáže nám ale říci, jakou. Větším problémem ale je, že to nedokáže říct ani Evropské unii,“ řekl v reakci na Johnsonova slova lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Premiérovu brexitovou strategii označil za “císařovy nové šaty”.

Jestliže však Sněmovna lordů návrh zákona proti brexitu bez dohody pozmění, vrátí se zpět do Dolní sněmovny. Konzervativní členové Sněmovny lordů přitom předložili přes 90 dodatků, jejichž projednáním chtějí celý proces schvalování pozdržet, aby se nestihl před avizovanou nucenou přestávkou v zasedání parlamentu.

Návrh zákona dává vládě čas do 19. října 2019 na dosažení nové dohody s Evropskou unií na unijním summitu 17. října 2019, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.

Brexitový „pat“

Premiér Johnson během interpelací v dolní komoře hovořil o „velkém pokroku“ v jednání s Bruselem. Jak ale uvedl irský ministr zahraničí Simon Coveney, Británie Evropské unii zatím nepředložila jediný návrh, jak vyřešit současný brexitový pat.

Hlavním sporným bodem mezi Londýnem a Dublinem, potažmo Bruselem, je budoucí podoba režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Takzvanou irskou pojistku, kompromisní řešení, které vyjednala expremiérka Theresa Mayová a které má přísným hraničním kontrolám zabránit, současný předseda britské vlády Johnson označuje za nedemokratickou a žádá, aby byla z dohody odstraněna.

„Mezi unijní sedmadvacítkou neexistuje široká podpora dalšího odkladu brexitu,“ prohlásil 4. září 2019 finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní předsedá Evropské unii. Země EU budou podle něj požadovat „nějaký budoucí scénář“. Nemá smysl dávat Británii další odklad, když „to nikam nepovede“, řekl Rinne novinářům. „Nemyslím si, že pro takový odklad najdeme většinovou podporu (mezi současnou sedmadvacítkou),“ doplnil.

Příprava na variantu neřízeného odchodu ze strany EU

Podle prohlášení mluvčí Evropské komise Brusel bez ohledu na vývoj v britském parlamentu nemění pozici vůči brexitu, čeká na návrhy z Londýna a připravuje se na variantu neřízeného rozchodu.

Vystoupení z EU si Britové odhlasovali v referendu v červnu 2016, avšak ani více než tři roky poté není jasné, kdy nebo za jakých podmínek země blok opustí. Dojednanou „rozvodovou“ dohodu na začátku roku třikrát odmítli britští poslanci, nedokázali se však dohodnout na jiném scénáři. Brexit byl tudíž odložen z konce března na konec října. Nyní se ale rýsuje další možný odklad, tentokrát do 31. ledna 2020.

Soud ve skotském Edinburghu 4. září 2019 mezitím rozhodl, že několikatýdenní přerušení zasedání britského parlamentu před datem brexitu je v souladu se zákonem. Skupina více než 75 opozičních zákonodárců kontroverzní rozhodnutí vlády napadla s tím, že je protiústavní. Soudce Raymond Doherty ale podle agentury Reuters řekl, že jde o problém politický a nikoli o záležitost justice. Královna Alžběta II. minulý týden na základě doporučení vlády nařídila, aby britský parlament nezasedal od příštího týdne až do 14. října.

Tisk: Premiér Johnson utrpěl porážku, byl zahnán do kouta

Podle deníku The Guardian se Johnson po neúspěchu v Dolní sněmovně „ocitl v úzkých“. List na své titulní straně otiskl 5. září 2019 i tabulku, která ukazuje, kolik poslanců hlasovalo pro nebo proti návrhu zákona blokujícího brexit bez dohody a návrhu na vypsání předčasných voleb.

Podle deníku Financial Times spočívalo Johnsonovo fiasko i v tom, že dvacítka vzpurných konzervativních poslanců hlasovala s opozicí. List The Times uvádí, že Johnson „zažil ve Westminsteru další brutální den“„čelí stále zoufalejšímu boji o vynucení voleb“.

Část britského tisku ze současného turbulentního dění viní předsedu labouristů Corbyna, který po předčasných volbách opakovaně volal, ale nyní je odmítl, dokud nebude schválen návrh zákona proti neřízenému brexitu.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.

Go to TOP