Projekt “Procesní práva optikou kamery – audiovizuální nahrávání výslechů v EU (ProCam)” měl za úkol zmapovat právní rámec i praktické využití nahrávání výslechů v 5 zemích Evropské unie a pomocí jejich srovnání nalézt možná východiska a příklady dobré praxe. Národní zpráva vychází z výzkumu provedeného v ČR, kde byla partnerem projektu Liga lidských práv.

Projekt, který proběhl také v Maďarsku, Itálii, Chorvatsku a Francii a byl podpořen Evropskou komisí, se zaměřil na ověření toho, zda praxe audiovizuálního nahrávání výslechů v členských státech vyhovuje požadavkům stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení. Dále se zaměřil na zmapování, do jaké míry právní rámec a praxe audiovizuálního nahrávání podporují či naopak omezují procesní práva obviněných a obžalovaných osob ve vyšetřovací fázi trestního řízení.

„V rámci empirického výzkumu jsme prováděli polostrukturované rozhovory s osobami zastupujícími subjekty trestního řízení, a to jak vyšetřující orgány, státní zástupce, soudce, tak advokáty i osoby, jež byly účastníky trestního řízení,“ uvedla Michaela Lysková, právní asistentka Ligy lidských práv.

V průběhu výzkumu a rozhovorů narazila Liga lidských práv nejen na problematické body, například nedostatek statistických dat, ale na druhé straně na pozitivní přístupy relevantních osob a cennou zpětnou vazbu. Konkrétních doporučení vzešlých z kombinace těchto informací je několik, tím nejdůležitějším zjištěním zůstává, že přestože audiovizuální nahrávání výslechů je v českém prostředí možné a občas i využíváno, existuje či je dostupný jen omezený rozsah pravidel pro to, ve kterých situacích je třeba či alespoň doporučeno k takovému nahrávání přistupovat. Legislativa upřesňující přístup k jednotlivým skupinám osob z pohledu věku, zranitelnosti či spáchaných deliktů by byla nadmíru užitečná pro nastavení dobré praxe v celé České republice.

Přehled celého projektu je k dispozici na této adrese.

(red)
Foto: Pixabay