Leges, Praha 2019, 488 stran, 690 Kč.

V letošním roce vydalo nakladatelství Leges v ediční řadě „Teoretik“ monografii JUDr. Radima Chalupy, Ph.D., s názvem Řízení o zaplacení směnečného nároku (specifika a problémové aspekty). Publikace čítá 488 stran a je členěna do 18 kapitol, které jsou seskupeny do šesti částí.

Autor recenzované publikace je činný jako advokát, rovněž pak působí jako akademik a teoretik směnečného práva, civilního práva procesního a insolven­čního práva; je jedním z předních odborníků v oblasti směnečného práva, a to jak směnečného práva hmotného (o čemž svědčí i to, že jím publikované závěry jsou ze strany odborné veřejnosti hojně citovány – vzpomeňme např. opětovně vydávaný komentář k zákonu směnečnému a šekovému), tak směnečného práva procesního (tj. práva upravujícího uplatňování směnečného nároku v soudním řízení). Z pera autora pocházejí mj. dvě monografie publikované v poslední době, a to kromě nyní recenzované publikace rovněž monografie Směnka v soudním řízení z roku 2017 (nakladatelství Leges).

Svým zaměřením a rozsahem je recenzovaná publikace v českém prostředí výjimečná, neboť komplexní analýza úpravy uplatňování směnečného nároku v soudním řízení nebyla dosud prezentována. V tomto ohledu lze odkázat pouze na časopiseckou, příp. komentářovou literaturu a na monografii JUDr. Zdeňka Kovaříka Směnka a šek v České republice, která se problematikou uplatňování směnečného nároku v soudním řízení rovněž zabývá, činí tak však vedle pojednání o směnečném právu hmotném. Je-li mi známo, pak ani literatura starší, tj. zejména literatura prvorepubliková, neobsahuje takto komplexní pojetí, jaké prezentuje recenzovaná publikace.

Recenzovaná publikace, jak již bylo zmíněno, poskytuje komplexní analýzu úpravy uplatňování směnečného nároku v soudním řízení v České republice, představuje nicméně rovněž i historický exkurz počínající prvorepublikovou úpravou a exkurz do právní úpravy zahraniční, přičemž v tomto směru se autor zabývá především německou a rakouskou právní úpravou. Autor nepojal svoji analýzu pouze jako popis aktuální právní úpravy, ale analyzuje základní východiska, ze kterých uplatňování směnečného nároku v soudním řízení vychází. Věnuje se i navýsost důležitým otázkám, jakými jsou důkazní břemeno, míra důkazu, a dalším problematickým aspektům spojeným s uplatňováním směnečného nároku v soudním řízení. Z této své analýzy dospívá k závěrům de lege ferenda, které jsou více než aktuální v době, kdy je uvažováno o rekodifikaci civilního práva procesního. Recenzovaná publikace poskytuje užitečné informace jak pro žalobce, tak pro žalovaného, resp. pro jejich zástupce, když poukazuje na problémové aspekty, na které je třeba si při uplatňování směnečného nároku, resp. při obraně proti takto uplatněnému nároku, dávat pozor.

Ač publikace nese ve svém názvu sousloví „specifika a problémové aspekty“, nelze říci, že by se zaobírala toliko dílčími problémy, které s sebou uplatňování směnečného nároku v soudním řízení nese. Svědčí o tom zejména provázanost poskytnutého výkladu, kdy se autor nejdříve zabývá obecně možnostmi uplatnění směnečného nároku v civilním řízení (přičemž pojednává zvlášť o možnosti uplatňovat směnečný nárok v prostém nalézacím řízení, prostém rozkazním řízení a směnečném rozkazním řízení), kdy zvláštní pozornost je věnována zvláštnostem směnečného rozkazního řízení. Autor tak předkládá čtenáři své úvahy např. o koncentraci směnečného rozkazního řízení, ke které dlouhodobě zaujímá velmi kritický postoj. Mimo jiné i v souvislosti s ní se pak za­obírá problematikou práva na spravedlivý proces ve vztahu ke směnečnému rozkaznímu řízení. Kaž­dé z těchto problematik se autor věnuje v dostatečné míře, aby publikaci uzavřel závěry, ke kterým dospěl.

Lze tedy závěrem konstatovat, že recenzovaná publikace přináší komplexní popis a analýzu uplatňování směnečného nároku v soudním řízení, přičemž z tohoto pohledu je vhodná nejen jako pomůcka pro praktikující právníky (advokáty, soudce, podnikové právníky atd.), nýbrž i jako podklad pro doktrinální analýzu dané problematiky.

Mgr. ROBERT PEŠA, advokátní koncipient a doktorand Katedry civilního práva procesního Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně