Soudní dvůr EU ke sbližování právních předpisů v oblasti tzv. povinného ručení

Situace, v níž vozidlo zaparkované déle než 24 hodin v soukromé garáži budovy začalo hořet, čímž vyvolalo požár, jehož příčinou byl elektrický systém tohoto vozidla, který způsobil škody na této budově, spadá pod pojem „provoz vozidel“ ve smyslu směrnice o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel. 

V srpnu 2013 vozidlo, které nebylo více než 24 hodin v provozu a bylo zaparkované v soukromé garáži budovy, začalo hořet a způsobilo škody. Příčinou požáru byl elektrický systém vozidla. Majitel vozidla měl uzavřené pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel u pojišťovny Línea Directa Aseguradora, S. A. (dále jen „Línea Directa“). Budova byla pojištěná u pojišťovny Segurcaixa, Sociedad Anónima de Seguros y Reaseguros (dále jen „Segurcaixa“) a společnosti, která byla majitelkou budovy, bylo vyplaceno odškodnění ve výši 44 704,34 eura z titulu náhrady škody, která byla na budově způsobena požárem vozidla.

V březnu 2014 podala společnost Segurcaixa proti společnosti Línea Directa žalobu, ve které se domáhala, aby byla posledně uvedené společnosti uložena povinnost nahradit jí vyplacenou náhradu škody z důvodu, že škoda byla způsobena provozní událostí, na kterou se vztahuje pojištění vozidla. Žaloba společnosti Segurcaixa byla v prvním stupni zamítnuta, ale v rámci odvolacího řízení byla společnosti Línea Directa uložena povinnost vyplatit odškodnění, které požadovala společnost Segurcaixa, příslušný soud totiž rozhodl, že „provozní událost“ ve smyslu španělského práva představuje „situace, v níž vozidlo dočasně zaparkované v soukromé garáži začalo hořet, pokud k tomuto požáru došlo z příčin majících původ ve vozidle a bez zásahu třetích osob“.

Společnost Línea Directa podala proti uvedenému rozsudku kasační opravný prostředek k Tribunal Supremo (Nejvyšší soud, Španělsko). Tento soud se vzhledem k tomu, že měl pochybnosti o výkladu pojmu „provoz vozidel“, který je uveden ve směrnici o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel[1], rozhodl předložit Soudnímu dvoru otázky.

Rozsudkem Soudní dvůr rozhodl, že pod pojem „provoz vozidel“ spadá situace, v níž začalo hořet vozidlo zaparkované v soukromé garáži budovy, čímž vyvolalo požár, jehož příčinou byl elektrický systém tohoto vozidla, který způsobil škody na této budově, ačkoli se uvedené vozidlo více než 24 hodin před vznikem požáru nepohybovalo.

Soudní dvůr nejprve připomíná, že pojem „provoz vozidel“ je autonomním pojmem unijního práva, jehož výklad nemůže být ponechán na posouzení jednotlivých členských států. Zdůrazňuje rovněž, že cíl ochrany poškozených dopravními nehodami způsobenými těmito vozidly byl unijním normotvůrcem trvale sledován a posilován. Soudní dvůr uvádí, že podle jeho judikatury[2], pod pojem „provoz vozidel“, který je uveden ve směrnici, spadají nejen případy silničního provozu, a že se tento pojem vztahuje i na jakékoli použití vozidla, které odpovídá jeho obvyklé funkci, zejména na jakékoli používání vozidla jako dopravního prostředku.

Na straně jedné skutečnost, že vozidlo, které se zúčastnilo nehody, v okamžiku vzniku nehody stálo, sama o sobě nevylučuje, že k použití tohoto vozidla v tomto okamžiku mohlo dojít v rámci jeho funkce dopravního prostředku. Na straně druhé žádné ustanovení směrnice neomezuje rozsah povinnosti pojištění a ochrany, jež má být prostřednictvím této povinnosti poskytována poškozeným nehodami způsobenými motorovými vozidly, na případy použití takových vozidel na určitých pozemcích či určitých komunikacích.

Soudní dvůr z toho vyvozuje, že rozsah pojmu „provoz vozidel“ ve smyslu směrnice nezávisí na charakteristikách terénu, v němž je toto vozidlo provozováno, a že zejména nezávisí na okolnosti, že dotyčné vozidlo v okamžiku nehody stálo nebo že se nacházelo na parkovišti. Za těchto podmínek má za to, že parkování a doba, kdy se vozidlo nepohybuje, jsou přirozené a nezbytné fáze, které jsou nedílnou součástí jeho používání jako dopravního prostředku. Vozidlo je tedy užíváno v souladu se svou funkcí dopravního prostředku v zásadě i během jeho parkování mezi dvěma jízdami.

V projednávaném případě Soudní dvůr konstatoval, že parkování vozidla v soukromé garáži představuje užívání, které je v souladu s funkcí dopravního prostředku. Tento závěr není zpochybněn skutečností, že toto vozidlo bylo více než 24 hodin zaparkováno v garáži, protože zaparkování vozidla předpokládá, že toto vozidlo zůstane odstavené, někdy po delší dobu, až do další jízdy.

Pokud jde o okolnost, že dotčená nehoda vyplývá z požáru způsobeného elektrickým systémem vozidla, Soudní dvůr konstatuje, že vzhledem k tomu, že vozidlo, které tuto nehodu způsobilo, odpovídá definici „vozidla“ ve smyslu směrnice, není nutno mezi součástmi vozidla určit tu, která zapříčinila skutečnost, jež vedla ke vzniku škody, ani určit funkce, které tato součást zajišťuje.


Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: Pixabay


[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (Úř. věst. 2009, L 263, s. 11).

 

[2] Viz zejména rozsudky Soudního dvora ze dne 20. prosince 2017, Núñez Torreiro (C-334/16), a ze dne 15. listopadu 2018, BTA Baltic Insurance Company (C-648/17).

Go to TOP