Ministerstva vnitra, spravedlnosti a obrany nestanovila při rozdělování podpory na prevenci kriminality měřitelné cíle a ukazatele. Přínos podpory tak většinou nelze vyhodnotit.

Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky 17. června 2019 zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Úřad prověřil peníze, které ministerstva rozdělila v letech 2015 až 2018. Ze státního rozpočtu šlo přes 295 milionů korun na 1230 projektů.

Podpora prevence kriminality směřuje například na kamerové systémy, komunitní práci s dětmi a mládeží, probační a resocializační programy a prevenci rizikového chování u vojáků. Nastavený systém ale podle kontrolorů neumožňuje změřit a vyhodnotit, jak konkrétně rozdělené peníze v prevenci kriminality pomohly.

Ministerstvo vnitra rozdělovalo na prevenci kriminality přes 78 procent peněz. Obecné cíle projektů byly například „zvýšení pocitu bezpečí“ nebo „omezení možnosti páchání protiprávního jednání“. Navíc ministerstvo podle NKÚ podporu nesměrovalo do regionů s nejvyšším počtem trestných činů.

 „Rozdělení peněz do jednotlivých regionů neodpovídalo ani indexu rizikovosti krajů, kterou zpracovává samo ministerstvo,“ uvedli kontroloři. Dodali, že důvodem byl údajně mimo jiné nízký zájem žadatelů, administrativní náročnost nebo čerpání peněz z jiného dotačního zdroje.

Ministerstvo spravedlnosti mělo v kontrolovaných letech v prevenci kriminality pět priorit zaměřených na probaci a resocializaci dospělých, podle NKÚ podpořilo ale jen tři z nich. „Jedním z důvodů bylo, že ministerstvo programy málo propagovalo. Počet žadatelů byl nízký a ministerstvo schválilo všechny žádosti o podporu,“ uvedl NKÚ.

Více než polovinu celé podpory tak získaly dva projekty stejné obecně prospěšné společnosti. Naplnit plánovaný počet klientů se nepodařilo u 15 z 31 probačních projektů programů ministerstva. Kontroloři zjistili, že náklady na jednoho klienta se pohybovaly od 907 do 39 600 korun a nejvyšší náklady měly programy, které čerpaly nejvíce peněz. „Maximální finanční limit na klienta nebo počet úspěšných klientů začalo ministerstvo spravedlnosti hodnotit až v srpnu 2018,“ sdělili kontroloři.

U podpory ministerstev vnitra a spravedlnosti si stanovovali kritéria pro hodnocení výsledků sami příjemci. Ti je ale podle NKÚ nastavili často neměřitelně“, „změny chování cílové skupiny“ nebo „mediální ohlasy“.

Ministerstvo obrany použilo téměř 90 procent peněz prevence kriminality v souladu se zákonem o vojácích z povolání na volnočasové aktivity. Bylo to například na vstupenky na kulturní a sportovní akce pro příslušníky resortu nebo rodiny vojáků z povolání. Na diagnostické a vzdělávací aktivity rozdělilo ministerstvo jen malou část peněz.

Jaké jsou reakce ministerstev? Ministerstvo obrany závěry NKÚ nezpochybňuje a ministerstvo vnitra považuje za zásadní závěrečné hodnocení kontroly NKÚ, že „peníze byly poskytovány a užity účelně“. Podle ministerstva spravedlnosti úspěšnost probačních a resocializačních programů je vyhodnocována až s časovým odstupem, často několika let. Ministerstvo připomnělo, že dotační titul Rozvoj probačních a resocializačních programů pro dospělé se pilotně uskutečnil až v roce 2017. „Vyhodnocení programů bylo možné až po vyúčtování projektů a odevzdání závěrečných zpráv o jejich realizaci, tedy ne dříve než v roce 2018,“ uvedla Lucie Machálková z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti. Klient mohl být do programu zařazen pouze tehdy, pokud účast v programu nařídil soud, nebo byla stanovena prostřednictvím probačního plánu probačním úředníkem, dodala.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay