Ve většině zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zůstávají podle šetření veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové děti déle, než stanoví zákon, zařízení tak neplní svou krizovou funkci. Nedostatečně také pracují s původními rodinami. Ombudsmanka se proto obrátí na ministerstvo práce a sociálních věcí, pod které zařízení spadají. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc funguje v ČR 60, žije v nich kolem 700 dětí.

Důvody pro umístění dětí do těchto zařízení bývají situace, kdy se dítě například z nějakého důvodu ocitne bez péče rodičů, nebo jsou jinak vážně ohroženy, jde například o děti týrané či zneužívané. Zůstat by v něm měly maximálně rok, do té doby by se jejich situace měla vyřešit a vracet by se měly do rodiny, případně jít například do pěstounské péče.

„Návštěvy zařízení ale ukázaly, že většina z nich neplní krizový charakter a děti v nich žijí déle, než předpokládá zákon. Ne všechna zařízení také dostatečně pracují s rodinami, čímž snižují jejich šanci na návrat domů,“ uvedla Šabatová. Doplnila, že zařízení se často zaměřují především na hmotné zabezpečení dítěte, tedy na stravu a ubytování, a upozaďují psychologickou pomoc.

„Ta zařízení byla zřízena k nějakému účelu. Mají poskytnout pomoc v krizi a má být snaha krizi co nejrychleji překonat a dospět k řešení, které je stabilní pro dítě. Nejsou však tím, čím by být měla,“ řekla Šabatová.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay