Recenzována publikace vydaná u příležitosti dvacátého výročí účinnosti zákona o veřejném ochránci práv přináší aktuální a podrobný náhled na jednotlivá ustanovení tohoto zákona.

Přestože se nejedná o prvý „ombudsmanský“ komentář, nutno podotknout, že komplexní rozbor právní úpravy činnosti ochránce mezi odbornou literaturou do značné míry chyběl. Zvláště, pokud se tvůrci rozhodli přesáhnout čistě komentářový charakter a do díla zahrnout i hlubší teoretický vhled.

Po mém soudu se jim tento záměr podařil. Autoři při interpretaci jednotlivých zákonných ustanovení (komentář si zachovává klasickou strukturu) otevírají řadu dílčích otázek, jež jsou nejasné či problematické a předkládají k nim vlastní řešení; nutno podotknout, že zpravidla též dostatečně argumentačně podložená. Za velmi přínosnou považuji snahu autorů o podrobnější rozbor aktuálních témat, zejména pak otázky výkonu veřejné moci ochráncem (jeho do jisté míry sankčního charakteru) a s tím spojenou odpovědnost za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Zde autoři prokazují svůj hlubší zájem o tuto problematiku a přinášejí i neotřelé náměty (např. srovnání zveřejnění závěrečného stanoviska ochránce se správním trestem zveřejnění rozhodnutí o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb.).

Komentář v rámci výkladu též vhodně popisuje historický vývoj instituce ochránce, jíž byly v průběhu dvaceti let její existence svěřovány nové a nové kompetence, které již dalece přesahují původní představy zákonodárce. V této souvislosti autoři náležitě pracují s rozlišením základní působnosti a působností ostatních; příhodně také upozorňují na legislativní vývoj komentovaných ustanovení. Přes to všechno neopomíjejí ani praktickou stránku fungování ochránce.

Naopak, publikace si zachovává praktickou využitelnost – podrobně popisuje fungování ochránce a jeho kanceláře i průběh jednotlivých šetření. I neznalý čtenář si udělá patřičný obrázek například v situaci, kdy se chce na ochránce sám obrátit. Text komentáře je celkově přehledně členěn, je čtivý a srozumitelný. Oceňuji zvláště citlivou práci autorů s prameny, jakož i četná upozornění na související otázky a ustanovení (nejen) komentovaného zákona.

Dílo si své čtenáře jistě najde v řadách odborné veřejnosti, nicméně vřele jej doporučuji i všem ostatním, kteří se o instituci ombudsmana zajímají, nevyjímaje studenty právnických fakult a ani ty, jež by chtěli efektivně využít jeho pomoci.

Mgr. Bc. Jan Ferfecký