Vzdělávací a mediální společnost EPRAVO.CZ uspořádala 30. května 2019 Compliance Forum 2019 v CEVRO Institutu v Praze. Problematika soutěžního práva získává stále větší důležitost ve firmách, ale i ve veřejnoprávních institucích. Ty se snaží předcházet porušení právních povinností, které vyplývají z obecně závazných právních předpisů, jde zejména o zákon o trestní odpovědnosti právnických osob.

Účastníci diskutovali se zástupci státních orgánů, advokáty a představiteli tuzemských korporací. Jak bylo hned na úvod připomenuto, compliance je všeobecný název pro soulad s pravidly a z hlediska podnikání podnikové sféry rozumíme slovem compliance jednání společnosti, zaměstnanců a vedení v souladu s právními předpisy a vnitropodnikovými směrnicemi. Důraz je kladen i na dodržování firemních etických kodexů. Pro tuto odnož compliance vznikl výraz korporátní compliance, protože pojednává o obchodních korporacích. Compliance programy nespočívají jen v trestněprávních předpisech, ale i v dalších opatřeních. Jejich cílem je zamezení výskytu korupčního, či jinak firemně nežádoucího jednání. Mají snížit rizika jako vznik trestní odpovědnosti společnosti, uložení sankcí ze strany státních orgánů, poškození dobrého jména firmy nebo vznik majetkových škod.

I. panel:  Soutěžní právo – jak omezit nebezpečí sankcí

Na Compliance fórum 2019 byli jako řečníci pozváni přední experti na toto téma. Prvního příspěvku „Praktické aspekty soutěžních compliance programů a jak zvýšit šanci na jejich plné uznání ze strany soutěžních úřadů“ se ujal JUDr. Robert Neruda, advokát a partner advokátní kanceláře Havel & Partners, který vede tým soutěžních právníků a ekonomů. Popsal nutnost prevence, detekce, ale i žádoucí reakce na tyto problémy ve firmách. „Jsem přesvědčen, že před 10-15 lety se v české kotlině slovo compliance primárně používalo jen v oblasti soutěžního práva,“ uvedl. „V současnosti je jeho zavádění ve firmách samozřejmostí. Bavíme se už o tom, jak zajistit, aby nešlo jen o formální opatření.“ Zavedení funkčního compliance programu uvnitř společnosti je totiž znakem kvality a úrovně firemní kultury a etiky. Kvalitní zahraniční modely ukazují, že v dlouhodobém spektru může být compliance program i konkurenční výhodou zvyšující hodnotu firmy. Přidanou hodnotou vystoupení JUDr. Nerudy bylo, že před příchodem do advokátní kanceláře pracoval osm let na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ze své praxe dokládá, jak ÚOHS oceňuje snahu společností vyhnout se porušení soutěžního práva. Mezníkem pro chování firem je 1. leden 2012, kdy byl v České republice zaveden zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Přesto je však podle něho v Česku stále nízké právní povědomí o tom, co je compliace právo a co je zakázáno. V USA je hlubší povědomí o tom, proč je například špatné vytvářet kartely. V České republice bohužel i po 28 letech aplikace soutěžního práva v Česku, některým podnikatelům nepřipadají divné dohody třeba v rámci soutěžních tendrů.

V zahraničí je korporátní compliance etablované téma

Potřebu integrace compliance programů v zahraničních korporacích podnítilo přijetí přísných protikorupčních zákonů se závažnými sankcemi za jejich porušení. Implementace compliance programů však vyžaduje pochopení podnikatelského prostředí. „Nefunguje, když v korporaci ústředna pošle compliance program do své dceřiné společnosti. V každé zemi totiž existují procesní zvláštnosti a odlišnosti způsobené různými trhy. V jedné zemi může být daná společnost dominantní, v další marginální. Navíc například oblast regulaci v energetice funguje jinak než v telekomunikacích,“ podotkl JUDr. Neruda a pokračoval: „V soutěžním právu musíte neustále zkoumat, co je zakázané a co je dovolené.“ Další problém soutěžního práva je, že závisí na ekonomické analýze. Je sice zakázáno dominantní postavení na trhu, ale firma si nikdy sama nemůže být jistá, jak si  opravdu stojí. Spolehlivou odpověď dostane až po zapojení dalšího vstupu.

Správná pravidla komunikace

JUDr. Robert Neruda se dále věnoval zavedení pravidel komunikace, což mnohé firmy podceňují. Prvotní je obezřetná e-mailová komunikace. Hrozbou může být například interní komunikace o cenách s kolegou, kdy není smazána předchozí konzultace mezi jednotlivými odděleními a e-mail se následně omylem dostane do nepovolených rukou. Důležitá je také přehlednost veškeré dokumentace, která se týká podnikání. Při komunikaci s kontrolním úřadem by jednatel, majitel či manažer měl reagovat uváženě a odpovídat až po důkladné přípravě. „Jsou kontrolní úřady, které compliance programy zohledňují, ale není to vždy pojistka proti pokutě,“ vysvětlil JUDr. Neruda. „Pokud se dopustí nedovoleného chování manažeři, zaplatí za jejich chování ve výsledku akcionáři.“

„Některé státy už počítají s pokutami pro manažery, což v České republice zatím zavedeno není. V Norsku je ale například možný i zánik společnosti,“ dodal JUDr. Neruda. Kontrolní úřad má právo kontrolovat jak maily, tak veškerou interní dokumentaci a má k tomu legální nástroje. Myslet si, že podnikatel smaže údaje v PC nebo přeformátuje disk počítače, je dětinské a neodpovědné chování, které při hlubší kontrole neobstojí. Ostražitost a zvýšenou pozornost si proto zaslouží i elektronicky podávané nabídky.

Dalším vystupujícím byl JUDr. Hynek Brom, první místopředseda ÚOHS, který stojí v čele Sekce hospodářské soutěže. Obohatil účastníky o svůj pohled na soutěžní compliance a jeho význam pro budoucnost. Uvedl, že Nejvyšší státní zastupitelství zpracovalo metodiku, jak je možné se vyvinit. Na webovém portálu je aktualizovaný metodický materiál k aplikaci § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Představuje mantinely, v nichž se uskutečňuje vyvinění právnické osoby z trestní odpovědnosti. Kdy může společnost „přeslápnout“ při podnikání? Například při porušení rozpočtové kázně nebo čerpání dotací. Respektovat je nutné i oborové regulace. V síťových odvětvích, jako je například oblast energetiky, se regulace netýkají nejen velké společnosti typu ČEZ, ale i menších dodavatelů. Omezení se týkají technických, ale i obchodních podmínek. Pokud by čtenáře zajímaly statistiky postihů ÚOHS, k nalezení jsou ZDE: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/statistiky/statistiky-z-oblasti-hospodarske-souteze.html.

Nejčastější pochybení firem v praxi

Nejčastější pochybení v compliance programech dále popsal JUDr. Miroslav Uřičař, partner advokátní kanceláře LEGALITÉ. Ta se specializuje na ochranu soukromí a ochranu osobních údajů, compliance, sporná řízení soudní a rozhodčí, na správní právo a regulační problematiku síťových odvětví, zejména elektronických komunikací a na právo informačních a komunikačních technologií. JUDr. Uřičař vysvětlil, že Úřad na ochranu hospodářské soutěže není jediným kontrolním úřadem. Může to být i Úřad na ochranu osobních údajů, pokuty uděluje Evropská komise a další. „Primární funkcí complience programu je prevence a ochrana dobrého jména. Rejstřík trestů existuje i právnických osob a je to dobrý zdroj pro ověření budoucího smluvního partnera,“ uvedl JUDr. Uřičař. Povinnost zavést compliance programy neexistuje, ovšem s výjimkami, které se týkají bankovnictví, platebního styku, investičních fondů.

Vodítkem pro praxi je pro podnikatele zákon č. 183/2016 Sb., který nabyl účinnosti 1. 12. 2016. Do právní úpravy byl mj. vložen institut exkulpace, resp. vyvinění trestní odpovědnosti právnické osoby ve smyslu § 8 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se právnická osoba trestní odpovědnosti podle § 8 odst. 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila.

Otázka je, co znamená „spravedlivě požadovat“. NSZ proto vydává zprávy, které se zabývají tím, co lze přiznat jako vyvinutí maximálního úsilí. Compliance programy mají vycházet z analýzy potenciálních rizik. Konkrétní opatření mají zahrnovat prevenci trestné činnosti (etický kodex, školení, vzdělávání), její detekci (etická linka, interní šetření, audity, moderní nástroje datové analýzy) a reakci na ni (stanovení důsledků protiprávního jednání, vymáhání škody, další právní kroky).

II. panel

Přednášek v druhém bloku se ujaly právničky a daňová poradkyně. Tématu GDPR – evropská ochrana osobních údajů se chopila JUDr. Martina Heřmanová, advokátka Deloitte Legal. Analyzovala, jaké jsou nejčastější implementační problémy GDPR a jak si stojí úprava rok po nabytí účinnosti. Předpisy jsou obecné proto, aby postihly co největší počet situací. Většina korporací si podle ní systémem adaptace na nová pravidla prošla a ve světě již za neplnění nových pravidel padly i pokuty. Ve Francii to bylo pro společnost Google. JUDr. Heřmanová sdílela zkušenosti z projektů, které se týkaly obchodních a IT aspektů ochrany osobních údajů. Zmínila, že se v praxi setkává hlavně s nadužíváním souhlasu při zavádění GDPR.

Další prezentátorka JUDr. Jaroslava Kračúnová, advokátka, partnerka advokátní kanceláře Deloitte Legal, se ujala tématu „Trestní odpovědnost právnických osob – Aktuální problémy praxe a jak se s nimi vypořádat“. Vede právní tým Business Integrity, který se zabývá odhalováním kriminality „bílých límečků“. Zkušenosti využívá při budování compliance programů pro firmy. „Co se týče trestní odpovědnosti právnických osob, je úzce propojena s odpovědností managementu a statutárních orgánů,“ uvedla. Tuto odpovědnost mají statutáři 6,5 roku – jde o členy statutárních orgánů, členy kontrolních orgánů, ale i osoby ovlivňující fungování společnosti, například zaměstnance. Taková situace se může týkat třeba zaměstnávání lidí načerno.

„Často se na nás obracejí klienti v situaci, kdy už probíhá policejní vyšetřování. Většinou se jedná o mateřskou společnost, která chce zjistit, co se dějí v její dceřiné společnosti a co policie vyšetřuje,“ uvedla. „Ovšem společnosti, které jsou obviněny nevinně, tak žijí několik let pod tlakem. Setkáváme se i s tím, že často mají například obchodníci nastavené příliš vysoké cíle, kterých musí ve firmě dosahovat. Jsou pak nuceni v rámci obchodních vztahů přistupovat na různé praktiky, které nejsou mnohdy v souladu se zákonem. Pak se řeší, zda jde o systémové selhání či selhání jednotlivce,“ dodala.

Propojení preventivních programů s daňovou legislativou

Propojení compliace programů a oblasti daní se věnovala daňová poradkyně Ing. Jana Kolářová působící v společnosti Fučík & Partneři. Specializuje se na poradenství v oblasti daně z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a transakce podniků (fúze a jiné typy přeměn, vklady a prodeje podniku). Je členkou Sekce daně z přidané hodnoty a Sekce daně z příjmů právnických osob Komory daňových poradců ČR. „I pro právníky je vstup do oblasti daňového řízení vstupem do daňové džungle. Šetření probíhají z finančního úřadu a výjimečně z FAÚ. Velké problémy jsou s nastavením celého systému DPH, které svádí k tomu, aby se dělali daňové podvody.“ Co se týče DPH, existuje poměrně rozsáhlá judikatura, jak česká, tak evropská.

Rizikové je v současnosti pro řadu i spolehlivých firem to, že se mohou nevědomě dostat do podvodných řetězců (může jít třeba o nákup zboží od někoho, kdo je zapojen v podvodném řetězci). Stát má právo na kontrolu, proto firmám mohou pomoci i compliance programy. V řízeních se následně často prokazuje existence plnění, zda třeba nejde jen o fiktivní obchod či předstírání nákupu.

Jak se zákon dotkl počtu stíhaných a obžalovaných právnických osob

Celkový počet šetřených případů od roku 2012, kdy tzv. ZTOPO vstoupil v účinnost, roste. Za poslední dva roky čelilo trestnímu stíhání 595 právnických osob, 336 jich bylo odsouzeno. Soudy udělovaly peněžité tresty, a i když dosud rekordní pokuta činila pět milionů korun, současný průměr dosahuje pouhých 150 tisíc korun.

Vážnější hrozbou je zákaz činnosti či zrušení společnosti rozhodnutím soudu (dosud k němu došlo v 52 případech). Závažnější postihy hrozí společnostem, na které se vztahují zákony s mezinárodní působností (americký FCPA či britský UK Bribery Act), kde se zatím nejvyšší pokuta vyšplhala v přepočtu na 12 miliard korun. Motivací pro zavedení a kontrolu dodržování robustního compliance programu ale nemusí být jen možnost vyvinění a vyhnutí se postihu. Je prokázáno, že tyto programy působí především preventivně a omezují vznik finanční škody a poškození dobrého jména společnosti.

Compliance Forum 2019 bylo přínosné jak právníkům, tak vlastníkům firem a zástupcům korporací. Že jde o téma užitečné pro praxi ukazuje i to, že se na vysokých školách otevírají nové obory pro compliance manažery.

Text a foto: Mgr. Hana Kejhová, MPA