Exekuce v Česku – včera, dnes a zítra. Sympozium České asociace věřitelů

Česká asociace věřitelů uspořádala 24. května 2019 v historické budově Staropramen v Praze odborné sympozium Exekuce v Česku – včera, dnes a zítra. Akce je zařazena do projektu Pražské právnické jaro 2019.

Moderátor konference JUDr. Karel Havlíček a JUDr. Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů

Sympozia se zúčastnila řada představitelů veřejného a politického života. Zazněly na něm zkušenosti exekutorů, dalších subjektů v procesu vymahatelnosti práva, podnikatelů, významných oborových uskupení a také neziskových organizací. Na to, jak upravit současné fungování exekucí, se ovšem názory expertů liší. „Jsem rád, že se odborníci z řad zákonodárců i právnického stavu shodli na tom, že i nadále musí platit pravidlo, že dluhy se mají platit. Značná shoda panovala také na pojmenování příčin současného vysokého počtu předlužených českých občanů a potřebě tento problém co nejdříve vyřešit,“ zahájil sympozium JUDr. Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Příčinou vysokého počtu Čechů v exekuci, kterých je přes 820 tisíc, bylo zejména neúměrné navyšování původních dluhů. K tomu docházelo kvůli vysokým odměnám exekutorům, nadužívání rozhodčích doložek a nedostatečné regulaci poskytování spotřebitelských úvěrů.

Aktuální otázky exekucí v legislativě

JUDr. Pavla Belloňová, Ph.D., ředitelka legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti ČR řekla, že ministerstvo i nadále vidí řešení zejména ve slučování exekucí podle principu jeden dlužník – jeden exekutor. V rámci přípravy komplexní novely pak počítá také se zavedením povinných záloh na náklady exekuce, které by věřitelé museli skládat před jejím zahájením, a s automatickým zastavováním bezvýsledných exekucí.

Dále se věnovala rozboru a zhodnocení insolvenční novely, protože problematika exekucí je úzce provázána právě s insolvencemi. „Řada lidí je sice v exekuci, ale ve skutečnosti do exekuce nepatří. Fakticky se nacházejí v úpadku a nejsou schopni plnit své dluhy,“ uvedla.

Spojování exekučních řízení vedených na jednoho dlužníka u jednoho exekutora podpořila také poslankyně Mgr. Kateřina Valachová, která by tohoto cíle na rozdíl od ministerstva chtěla dosáhnout prosazením tzv. exekutorské teritoriality. Ta by v praxi znamenala, že by si věřitel již nemohl vybrat exekutora, kterého pověří vymáháním své pohledávky. Ten by mu byl přidělován podle místa trvalého bydliště dlužníka.

Nesouhlasí s ní naopak zástupci věřitelů. „Přínosy zavedení exekutorské teritoriality by pro dlužníky byly naprosto minimální, naopak zásah do práv věřitelů obrovský. Analýzy Ministerstva spravedlnosti ČR i Vysoké školy ekonomické v minulosti jasně potvrdily, že by její prosazení vedlo k výraznému poklesu vymahatelnosti práva,“ tvrdí JUDr. Pavel Staněk.

Zkušenosti Exekutorské komory ČR

Za Exekutorskou komoru ČR vystoupil JUDr. Vladimír Plášil, LL.M. Přednesl příspěvek „18. rok činnosti soudních exekutorů v ČR a jejich podíl na důsledném vymáhání práva“. Ocenil, že na konferenci je možná výměna zkušeností názorově různých skupin. Uvedl, že počet nově zahájených exekucí v Česku byl v loňském roce 505 120, což je oproti roku 2017 pokles o 106 445. „Očekáváme, že trend klesajícího počtu nových exekucí, ale i celkového počtu exekucí bude v následujícím roce pokračovat. Hlavními faktory jsou vysoká míra zaměstnanosti i nová pravidla pro oddlužení, která začnou být účinná v tomto roce,“ popsal JUDr. Plášil. Zdůraznil ale, že „bez modernizace exekučního prostředí nelze očekávat rychlé změny. Exekutorská komora ČR proto dlouhodobě prosazuje místní příslušnost exekutorů, úpravu rostoucích příslušenství dluhu, racionalizaci doručování, jednodušší zastavování exekuce při bezvýslednosti, zjednodušení srážek ze mzdy a další.“

Ve hře je důvěra v právní stát

Předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Poslanecké sněmovny Mgr. Marek Výborný v příspěvku „Exekuce jako stigma dlužníka, věřitele i exekutora, nebo exekuce na důvěru ve stát?“ upozornil na problém exekucí, které byly zahajovány na základě sporné praxe rozhodčích nálezů. Ty v mnoha případech potvrzovaly vymáhání i dluhů, u nichž náklady a sankce převyšovaly původní jistinu. „Dluhy se mají plnit a na počátku každé exekuce je nezaplacený dluh. Ale náklady na vymáhání a sankce musejí mít spravedlivý limit,“ dodal. Exekuce podle něho fungují jako stigma, a to jak stigma dlužníků, tak věřitelů a exekutorů. „Nejvíce ohrožena je ale důvěra ve stát, pokud neplní svou roli. Pokud se tak neděje, tak dlužník nejen narušuje důvěru mezi sebou a věřitelem, ale narušuje důvěru v právo a státní moc,“ dodal.

Místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem JUDr. Tomáš Zadražil připomněl směrnici týkající se restrukturalizace, insolvence a oddlužení podnikatelů schválenou Evropským parlamentem. Jeho příspěvek nesl název „Předpokládané změny insolvenčního řízení v relativně blízké budoucnosti“. Výše zmíněná novela připouští i variantu úplného oddlužení podnikatelů během tří let, přičemž doporučuje, aby ji členské státy vztáhly i na nepodnikatele. JUDr. Zadražil upozornil, že ony tři roky se vztahují i na zpeněžení majetkové podstaty, přitom v České republice žádná taková lhůta stanovena není. Směrnice stanoví možnost přijetí výjimek či kategorií dluhů, kde je možnost oddlužení omezena. Bude záležet na tom, jak ji státy převedou do svých národních právních řádů.

Zástupkyně Poradny při finanční tísni, která se dlouhodobě věnuje pomoci předluženým osobám, JUDr. Alena Doubková, by uvítala zejména zavedení tzv. chráněného účtu. „Zabránilo by to tomu, aby dlužníci po určitou dobu zůstávali úplně bez peněz. Zároveň by je to nemotivovalo k tomu, aby utíkali do šedé zóny ekonomiky.“

Mediální obraz exekucí a realita

JUDr. Jarmila Veselá, jednatelka InsolCentra, poukázala na to, že řešení dluhových pastí by od 1. června měla nabídnout novela insolvenčního zákona, která zpřístupní oddlužení více lidem. Prezentátorka se snažila opravit informace v médiích o počtu exekucí a úspěšnosti občanů při splácení dluhu. Dlužníci podle údajů InsolCentra průměrně zaplatili více než polovinu hodnoty svého dluhu. Čtvrtina dlužníků uhradila dokonce 100% hodnoty svých nezajištěných dluhů. I senioři jsou schopni dosáhnout oddlužení, průměrné uspokojení činilo 49 %. InsolCentrum se dlouhodobě věnuje zpracování a analýze dat exekucí a insolvenčních řízení. Zkoumá i ekonomické a sociologické souvislosti krizových procesů. „Česká republika se stále nachází v dobré ekonomické situaci a její občané jsou schopni plnit své závazky. Jestliže se vypořádáme v rámci oddlužení s dluhovými pastmi určité části našich spoluobčanů férově a bez připuštění morálního hazardu, můžeme v těchto procesech zastávat přední místo v Evropské unii,“ vysvětlila JUDr. Jarmila Veselá. Řekla také, že je na škodu, když jsou dlužníci prezentováni jako nevinné oběti, věřitelé jako predátoři a exekutoři jako téměř zločinci. „Neměli bychom dělat z dlužníků nesvéprávné osoby. Znevěrohodňováním exekucí navíc znevěrohodňujeme i rozsudky soudů,“ dodala.

Její tvrzení potvrzuji i další nezávislé zdroje. Například ČNBČSÚ ukazují na nízkou míru zadlužení domácností a podle Eurostatu náleží Češi mezi nejlépe splácející dlužníky v Evropské unii.

JUDr. Michal Žižlavský, člen představenstva České advokátní komory, advokát a insolvenční správce, se na sympoziu zabýval dalším aktuálním tématem „Jsou exekutoři podnikatelé, nebo státní úředníci?“ „Přichází doba, kdy bude třeba také nově definovat justiční profese a říci, k čemu slouží. Řada činností se privatizovala,“ uvedl. JUDr. Žižlavský se snažil upozornit na to, že je třeba chápat práci jednotlivých profesí v souvislostech, a to jako administrátory různých částí exekučního řízení.

Workshopy zaměřené na praxi

Workshop s názvem „Rozhodčí nálezy a vykonatelné notářské zápisy v exekucích ve světle nové judikatury“ představila JUDr. Martina Kasíková, soudkyně Krajského soudu v Praze. „Jako soudce musím přiznat, že to, co nedokázala legislativa, v mnoha směrech dokázala judikatura,“ uvedla. „Rozhodčí nález je křehký exekuční titul a s rozhodčím nálezem věřitel naprosto netuší, jak v exekučním řízení dopadne,“ uvedla. Přednášející dále identifikovala problémy, které se v minulosti, ale i aktuálně objevují. Rozhodčí nálezy podle jejího názoru v exekuci znejistělo rozhodnutí ÚS v roce 2011. Toho si všimlo ministerstvo spravedlnosti a připravilo zákon o rozhodčím řízení platný od 1. dubna 2012. Bylo použito pravidlo, že cokoli, co se stalo před novelou, se posuzuje postaru. S problematikou rozhodčích nálezů ve spotřebitelských věcech se podle soudkyně budeme potýkat deset, ale spíše 15 let. V exekucích je „doběh“ dlouhý, proto je třeba kromě současné legislativy rozumět i vývoji situace.

JUDr. Jarmila Veselá dodala, že „v době před vznikem institutu soudních exekutorů byla efektivita vymáhání nízká a soudní rozhodnutí měla hodnotu cáru papíru. Existence soudních exekutorů vnesly do vymáhání pohledávek potřebnou dynamiku“.

Mgr. Jaroslav Janoušek pro odpolední workshop připravil příspěvek „Otázky meritorního přezkumu exekutorských titulů očima věřitele“.

Na závěr konference byl zařazen i prakticky zaměřený workshop „Časté chyby věřitelů v exekučním řízení a jak se jich vyvarovat“. Své zkušenosti představil Mgr. Pavel Ščučinský, exekutorský kandidát na Exekutorském úřadu v Přerově. Doporučil věřitelům dobře se připravit na řízení již v předexekuční fázi. A vůbec předem zvážit, zda má další řízení smysl. „Vyplatí se nahlédnout do Centrální evidence exekucí, než se přistoupí k zavedení exekučního spisu. Je vhodné se přesvědčit, zda dlužník není v insolvenci a projít také Insolvenční rejstřík,“ doporučil věřitelům Mgr. Ščučinský. Doporučil věřitelům důslednost, co se týče již probíhající fáze vymáhání dluhu. Nevyplatí se podlehnout planým slibům dlužníka a zastavit předčasně exekuci.

Cílem je snížit počet dlužníků

Ministerstvo spravedlnosti připravuje komplexní úpravu exekučního řádu, další návrh jeho novelizace předložili již v minulém roce Piráti. Cílem projednávaných změn je snížit počet předlužených osob, na které je vedena exekuce, a pomoci jim v návratu do normálního života.

Odborníci se shodli na tom, že pro zlepšení je třeba zamezit exekucím dětí. Problém lze zajistit legislativní úpravou přenesení odpovědnosti na rodiče. Ovšem odstranění dluhových pastí bude složitější záležitost, kterou nelze řešit jednoduše a okamžitě. Klíčovou otázkou bude rozlišení dlužníků na lidi, kteří objektivně nemohou své dluhy splácet a ty, kteří splácet mohou, ale nechtějí. „Normální je své dluhy řešit“, shodli se účastníci odborného sympozia.

Autor a foto: Mgr. Hana Kejhová, MPA

 

Go to TOP