Nejvyšší správní soud jako kárný soud, při projednávání kárného návrhu proti soudkyni Okresního soudu v Uherském Hradišti Iloně Miklové v pondělí 15. dubna 2019 poprvé rozhodl o schválení dohody o vině a kárném opatření.

Původně předloženou dohodu, v níž bylo sjednáno kárné opatření spočívající ve snížení platu o 5 % na 5 měsíců, pro jeho zjevnou mírnost neschválil. Strany však v průběhu jednání operativně uzavřely dohodu novou, v níž bylo kárné opatření téměř pětkrát zpřísněno (snížení platu o 10 % na 12 měsíců). K ní již kárný senát žádné výhrady neměl a rozhodl v souladu s ní.

Jak zdůraznil předseda kárného senátu Tomáš Langášek již v průběhu jednání, „průtahy v řízení nejsou žádným kavalírským deliktem, nad kterým by měl kárný senát přimhouřit oči“. V odůvodnění rozhodnutí k tomu kárný senát dodal, že průtahy ve více řízeních svědčí přinejmenším o snížené schopnosti kárně obviněného soudce zastávat tuto ústavní funkci. „Na právní postavení stran a jejich důvěru v soudní rozhodování může mít takovéto systematické porušování soudcovských povinností drtivější dopad než například ojedinělý morální poklesek v soudcově osobním životě, neboť se týká vlastního účelu existence soudní moci, tj. dávat v reálném čase průchod spravedlnosti. Výstižně se říká, že pozdě poskytnutá spravedlnost se rovná odmítnutí spravedlnosti (justice delayed is justice denied).“

Možnost využít i v kárném řízení institutu dohody o vině a trestu, kterou zavedl před několika lety trestní řád pro trestní řízení, kárný senát uvítal. „Jde o vhodné vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe nejen na straně kárně obviněného soudce, ale i na straně kárného navrhovatele, je-li předsedou soudu, u něhož soudce působí. Zejména jsou-li předmětem kárného návrhu průtahy v řízení, podílí se na nich kromě soudce v různé míře pravidelně i podmínky a organizace práce, které soudcům vedení soudu vytváří a garantuje (byť samozřejmě soudcovo zavinění musí být nadevší pochybnost prokázáno). Obě strany jsou tak již v procesu sjednávání dohody aktivně vtaženy do řešení jejich společného problému. Předpokladem účinného a dlouhodobě udržitelného řešení je i ‚manažerská práce‘ se soudcem ze strany vedení tak, aby v budoucnu byl schopen svou práci efektivněji organizovat, samozřejmě v míře slučitelné s postavením nezávislého soudce. Schopnost vzájemné otevřené komunikace předurčuje úspěch takového řešení, sjednání dohody o vině a kárném opatření je pak toho příslibem“, stojí v rozhodnutí.

Předseda senátu Tomáš Langášek k tomu dodal, že z rozhodnutí kárného senátu vyplývá, že připuštění institutu dohody o vině a kárném opatření, jakkoli vítaného, neznamená, že se kárný soud vzdává své aktivní role v kárném řízení. „Kárný senát dal najevo, že neschválí slepě vše, co mu strany předloží. Kromě jiného bude vždy pečlivě hodnotit i to, zda dohodnutý trest není extrémně mírný, neboť jinak by se kárné řízení minulo svým účelem.“

Úspěšným schválením dohody o vině a kárném opatření skončilo ve čtvrtek 18. dubna 2019 i kárné řízení se soudcem Martinem Valehrachem před jiným kárným senátem Nejvyššího správního soudu vedeným jeho předsedkyní Miluší Doškovou, který tuto možnost připustil již ve svém lednovém usnesení.

 NSS toto rozhodnutí ve věci sp. zn. 11 Kss 8/2018 zveřejnil ve své databázi zde.

Zdroj: NSS