Pražský magistrát zastaví exekuce svých dětských dlužníků

Hlavní město Praha vypracuje seznam dětských dlužníků do 15 let, proti kterým jsou vedeny exekuce za závazky týkají se magistrátu či městských organizací. Tyto exekuce chce zastavit a dlužníkům odpustit tzv. příslušenství, nikoliv samotný dluh. Pražští zastupitelé rozhodli také o tom, že město vypracuje metodiku vymáhání dluhů jako systémové řešení do budoucna.

V Praze se nyní eviduje 186 dětských exekucí, ale zatím není „rozklíčováno“, které se týkají hlavního města, dopravního podniku a dalších jeho společností. „Předpokládám, že na květnovém zastupitelstvu už bychom měli mít podrobnější informace stran počtu těchto exekucí a následně se budeme zabývat procesním postupem, aby vše bylo lege artis“ uvedl zastupitel Patrik Nacher, jenž návrh zastupitelstvu předložil a je velmi rád, že byl jednomyslně schválen.

Podle P. Nachera na tom Praha není s dětskými exekucemi nijak katastrofálně, mnohem hůř jsou na tom třeba Plzeň, nebo města v severní části Čech a Moravy. „Bereme tuto iniciativu jako symbol a směr, kterým by se mohlo a mělo postupovat v rámci celé republiky, tedy najít užitečné a funkční řešení aplikovatelné i do dalších měst.“

Hlavní město se prvoplánovitě zabývá exekucemi dětí do 15 let, ale chce vypracovat metodiku vymáhání dluhů i u mladistvých do 18 let i starších.

„To je velmi důležité, protože podstatou problému není aktuální věk osob, proti nimž je vedena exekuce, ale jejich věk v době, kdy jim dluh vznikl. Je totiž běžné, že exekuce jsou často vedeny i mnoho let poté, kdy došlo ke vzniku dluhu, a v mezidobí mnoho původně „dětských“ dlužníků logicky nabylo zletilosti, a proto v současnosti již formálně nespadají do kategorie „dětských“ exekucí. Takže zjistit reálné číslo exekucí, v nichž figurují děti, jistě lze, ovšem vyžaduje to nutnost zabývat se každým případem individuálně a zjistit skutečné datum, kdy vymáhaný dluh vznikl,“ uvádí k problematice dětských exekucí Mgr. et Mgr. Alena Vlachová, která se oddlužováním dětí zabývá zdarma již několik let a v loňském roce získala se stejnojmenné anketě titul Právník roku v kategorii PRO BONO.

V Česku čelí exekucím přes 6500 dětí a další desetitisíce dospělých si svoje dluhy přinesly z dětství. Dluhy typicky vznikly kvůli nezaplaceným poplatkům za komunální odpad, nevrácení či poškození knihy v knihovně, faktuře za telekomunikační služby či kvůli jízdě načerno.

„Nejčastěji jsem se setkala s dluhy za místní poplatek za provozování systému nakládání s odpadem a s dluhy za jízdy načerno prostředky MHD. Průměrná částka „čistého“ dluhu byla obvykle přibližně 1 000 korun, avšak byla vždy mnohonásobně navýšena o náklady nalézacího a exekučního řízení,“ dodává advokátka Vlachová.

Jak bude město přesně procesně postupovat a příslušenství dluhů řešit, teprve magistrát rozhodne. „Jednoznačné je to, že nepůjde o odpuštění dluhu jako jistiny, ale dalších poplatků a „nakynutého“ příslušenství,” dodal poslanec Nacher.

Sněmovna nyní projednává návrh novely zákona, podle něhož by dluhy dětí do 15 let v budoucnu mohly ze zákona přejít na jejich zákonného zástupce či osobu, která je má v péči. Ministerstvo spravedlnosti má v plánu připravit ještě jiné koncepční řešení.

„Mám za to, že není zapotřebí zasahovat do právního řádu tak široce pojatou změnou, která by plošně a všeobecně stanovila automaticky ze zákona přechod všech dětských dluhů na zákonné zástupce. V rodinách, kde rodiče o své děti řádně pečují (a těch je drtivá většina), problém dětských dluhů nevzniká, není zapotřebí do těchto právních vztahů nijak zasahovat a v tomto směru dávám přednost stabilitě právního řádu. Podle mého názoru by se právní úprava měla omezit na to, že přechod dluhu dítěte na rodiče by měl být možný v situaci, kdy je v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu zjevné, že dluh dítěti vznikl v důsledku zanedbání péče, rodičovské odpovědnosti nebo vyživovací povinnosti zákonného zástupce vůči dítěti,“ doplňuje Mgr. Vlachová.

Upozorňuje hlavně na to, že při tom nelze postupovat mechanicky a formalisticky, protože právní důvody vzniku dětských dluhů mohou být velice různorodé a je potřeba v každém individuálním případě pečlivě vážit práva všech účastníků, včetně věřitelů. To by mělo být prvořadým úkolem soudů i jiných orgánů veřejné moci, které rozhodují v řízeních, v nichž se objeví nezletilý účastník. Spíš než o pevnou věkovou hranici, jde dle jejích zkušeností vždy o okolnosti konkrétního případu. Existují totiž dluhy dětí mladších 15 let, které nevznikly z důvodu zanedbání vyživovací povinnosti rodičů, a existují i dluhy nezletilých starších 15 let, které vznikly v důsledku zanedbání vyživovací povinnosti rodičů.

„Ostatně to mohu dokumentovat na aktuálních případech, jejichž řešením se zabývám – jde o exekuce vedené pro dluhy za jízdy načerno v době, kdy dlužníkům bylo přibližně 8 až 12 let (dnes jsou již zletilí), jakož i exekuce vedené statutárním městem pro nezaplacení místního poplatku za odpad dítětem ve věku 5 let (dnes již také zletilým). Nově zastupuji jedno nezletilé dítě, proti kterému je vedena exekuce z důvodu dlužného nájemného v řádu několika desítek tisíc korun v důsledku zákonného přechodu nájmu společně a nerozdílně na všechny členy domácnosti zemřelého nájemce. Těmito členy domácnosti, na které ze zákona přešel nájem po smrti nájemce, byla matka s několika dětmi (z nich dvě nezletilé). Matka dlouhodobě neplatila nájemné a pronajímatel uplatnil svou pohledávku vůči všem (včetně nezletilých dětí) společně a nerozdílně,“ uzavírá advokátka Vlachová.

V minulém týdnu Ústavní soud (Rozsudek ÚS) rozhodl v podobném případu o porušení procesních práv nezletilé s majetkovými následky.


PhDr. Dagmar Koutská
Foto: Pixabay

 

 

Go to TOP