Hlavní město Praha vypracuje seznam dětských dlužníků do 15 let, proti kterým jsou vedeny exekuce za závazky týkají se magistrátu či městských organizací. Tyto exekuce chce zastavit a dlužníkům odpustit tzv. příslušenství, nikoliv samotný dluh. Pražští zastupitelé rozhodli také o tom, že město vypracuje metodiku vymáhání dluhů jako systémové řešení do budoucna.

V Praze se nyní eviduje 186 dětských exekucí, ale zatím není „rozklíčováno“, které se týkají hlavního města, dopravního podniku a dalších jeho společností. „Předpokládám, že na květnovém zastupitelstvu už bychom měli mít podrobnější informace stran počtu těchto exekucí a následně se budeme zabývat procesním postupem, aby vše bylo lege artis“ uvedl zastupitel Patrik Nacher, jenž návrh zastupitelstvu předložil a je velmi rád, že byl jednomyslně schválen.

Podle P. Nachera na tom Praha není s dětskými exekucemi nijak katastrofálně, mnohem hůř jsou na tom třeba Plzeň, nebo města v severní části Čech a Moravy. „Bereme tuto iniciativu jako symbol a směr, kterým by se mohlo a mělo postupovat v rámci celé republiky, tedy najít užitečné a funkční řešení aplikovatelné i do dalších měst.“

Hlavní město se prvoplánovitě zabývá exekucemi dětí do 15 let, ale chce vypracovat metodiku vymáhání dluhů i u mladistvých do 18 let i starších.

„To je velmi důležité, protože podstatou problému není aktuální věk osob, proti nimž je vedena exekuce, ale jejich věk v době, kdy jim dluh vznikl. Je totiž běžné, že exekuce jsou často vedeny i mnoho let poté, kdy došlo ke vzniku dluhu, a v mezidobí mnoho původně „dětských“ dlužníků logicky nabylo zletilosti, a proto v současnosti již formálně nespadají do kategorie „dětských“ exekucí. Takže zjistit reálné číslo exekucí, v nichž figurují děti, jistě lze, ovšem vyžaduje to nutnost zabývat se každým případem individuálně a zjistit skutečné datum, kdy vymáhaný dluh vznikl,“ uvádí k problematice dětských exekucí Mgr. et Mgr. Alena Vlachová, která se oddlužováním dětí zabývá zdarma již několik let a v loňském roce získala se stejnojmenné anketě titul Právník roku v kategorii PRO BONO.

V Česku čelí exekucím přes 6500 dětí a další desetitisíce dospělých si svoje dluhy přinesly z dětství. Dluhy typicky vznikly kvůli nezaplaceným poplatkům za komunální odpad, nevrácení či poškození knihy v knihovně, faktuře za telekomunikační služby či kvůli jízdě načerno.

„Nejčastěji jsem se setkala s dluhy za místní poplatek za provozování systému nakládání s odpadem a s dluhy za jízdy načerno prostředky MHD. Průměrná částka „čistého“ dluhu byla obvykle přibližně 1 000 korun, avšak byla vždy mnohonásobně navýšena o náklady nalézacího a exekučního řízení,“ dodává advokátka Vlachová.

Jak bude město přesně procesně postupovat a příslušenství dluhů řešit, teprve magistrát rozhodne. „Jednoznačné je to, že nepůjde o odpuštění dluhu jako jistiny, ale dalších poplatků a „nakynutého“ příslušenství,“ dodal poslanec Nacher.

Sněmovna nyní projednává návrh novely zákona, podle něhož by dluhy dětí do 15 let v budoucnu mohly ze zákona přejít na jejich zákonného zástupce či osobu, která je má v péči. Ministerstvo spravedlnosti má v plánu připravit ještě jiné koncepční řešení.

„Mám za to, že není zapotřebí zasahovat do právního řádu tak široce pojatou změnou, která by plošně a všeobecně stanovila automaticky ze zákona přechod všech dětských dluhů na zákonné zástupce. V rodinách, kde rodiče o své děti řádně pečují (a těch je drtivá většina), problém dětských dluhů nevzniká, není zapotřebí do těchto právních vztahů nijak zasahovat a v tomto směru dávám přednost stabilitě právního řádu. Podle mého názoru by se právní úprava měla omezit na to, že přechod dluhu dítěte na rodiče by měl být možný v situaci, kdy je v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu zjevné, že dluh dítěti vznikl v důsledku zanedbání péče, rodičovské odpovědnosti nebo vyživovací povinnosti zákonného zástupce vůči dítěti,“ doplňuje Mgr. Vlachová.

Upozorňuje hlavně na to, že při tom nelze postupovat mechanicky a formalisticky, protože právní důvody vzniku dětských dluhů mohou být velice různorodé a je potřeba v každém individuálním případě pečlivě vážit práva všech účastníků, včetně věřitelů. To by mělo být prvořadým úkolem soudů i jiných orgánů veřejné moci, které rozhodují v řízeních, v nichž se objeví nezletilý účastník. Spíš než o pevnou věkovou hranici, jde dle jejích zkušeností vždy o okolnosti konkrétního případu. Existují totiž dluhy dětí mladších 15 let, které nevznikly z důvodu zanedbání vyživovací povinnosti rodičů, a existují i dluhy nezletilých starších 15 let, které vznikly v důsledku zanedbání vyživovací povinnosti rodičů.

„Ostatně to mohu dokumentovat na aktuálních případech, jejichž řešením se zabývám – jde o exekuce vedené pro dluhy za jízdy načerno v době, kdy dlužníkům bylo přibližně 8 až 12 let (dnes jsou již zletilí), jakož i exekuce vedené statutárním městem pro nezaplacení místního poplatku za odpad dítětem ve věku 5 let (dnes již také zletilým). Nově zastupuji jedno nezletilé dítě, proti kterému je vedena exekuce z důvodu dlužného nájemného v řádu několika desítek tisíc korun v důsledku zákonného přechodu nájmu společně a nerozdílně na všechny členy domácnosti zemřelého nájemce. Těmito členy domácnosti, na které ze zákona přešel nájem po smrti nájemce, byla matka s několika dětmi (z nich dvě nezletilé). Matka dlouhodobě neplatila nájemné a pronajímatel uplatnil svou pohledávku vůči všem (včetně nezletilých dětí) společně a nerozdílně,“ uzavírá advokátka Vlachová.

V minulém týdnu Ústavní soud (Rozsudek ÚS) rozhodl v podobném případu o porušení procesních práv nezletilé s majetkovými následky.

PhDr. Dagmar Koutská
Foto: Pixabay