Advokacii se daří udržovat v přiměřené kondici, říká Tomáš Sokol

JUDr. Tomáš Sokol je místopředseda České advokátní komory.  Novému Advokátnímu deníku poskytl rozhovor, v němž hodnotí své dosavadní působení ve vedení Komory.

 

V září 2017 jste byl zvolen členem představenstva ČAK. Když jste se rozhodoval kandidovat, co vše jste zvažoval?

Ucelený přehled tehdejších úvah už nejsem schopen zrekonstruovat. Ale nic složitého to nebylo. S ohledem na to, že dlouholetým členem představenstva byl i kolega a společník JUDr. Brož, měl jsem představu tom, čím se představenstvo zabývá. Několikrát jsem na řešení dílčích problémů se členy představenstva, případně s pověření předchozího předsedy, také pracoval. V každém případě jsem zvážil své časové možnosti a v mezích, v jakých toho je člověk vůči sobě schopen, i své schopnosti. Ovšem zásadní roli sehrála nabídka JUDr. Jirouska, abych s ním „do toho šel“. Taková nabídka se neodmítá. A když ani potenciální spolukandidáti nekladli zásadní odpor, bylo rozhodnuto.

Bylo by Vaše rozhodnutí dnes stejné?

Ano, bylo.

Za jakou oblast jste odpovědný?

Jako místopředseda ČAK mám na starosti legislativu. Spolupracuji s dalším místopředsedou, Robertem Němcem. Dále jsem předseda Sekce pro právo trestní a člen Sekce pro advokátní právo a sekce pro IT a GDPR. Advokacii pak, byť ne sám, zastupuji v komisi pro rekodifikaci trestního řádu. A k tomu patří rozličné ad hoc povinnosti, jak je mé členství v představenstvu ČAK přináší. Například pravidelné referáty o trestních věcech kolegů, u který se jedná o pozastavení jejich výkonu advokacie nebo dokonce vyškrtnutí. Mimochodem, přípravou na tento jediný bod jednání dubnového představenstva jsem strávil šest hodin, než jsem pochopil, za co je kolega stíhán.

Můžete prosím Vaše úkoly a projekty detailněji popsat?

Něco jsem již naznačil výše. ČAK kromě řady jiných činností také monitoruje připravované zákony a pokud se nějak dotýkají výkonu advokacie, zabývá se jimi podrobněji. Což je „můj chléb“. I když jen zčásti. Sleduji tedy, co se chystá a do jaké míry se to dotýká advokacie, advokátů, případně práv jejich klientů. Z mého pohledu jsou priority nastaveny tak, že primárně jde o to, zda uvažovaná právní norma má aspiraci regulovat práci advokátů, anebo zda tato regulace může být jejím vedlejším účinkem. Sekundárně pak hodnotím, zda je záměrem právního předpisu zasáhnout nějak fyzické či právnické osoby jako klienty advokátů. Typicky třeba zmenšit ochranu důvěrnosti toho, co advokátovi svěřují. A normy, které nepovažujeme za dobré, pak ČAK připomínkuje, nebo proti nim méně či více nahlas protestuje.

V tomto modu tak permanentně řešíme například problémy vyvolané ataky na institut důvěrnosti informací svěřovaných advokátovi. V nedávné minulosti to byly problémy s průvodním zákonem k GDPR. Jiný problém představuje možný dopad nově přijatého ustanovení § 347a trestního zákoníku. Tedy norma aspirující na postih předkládání padělaných a pozměněných důkazních prostředků soudu. Jinak též maření spravedlnosti, neboli „Mařenka“. A do toho také řešíme IT obecně a online advokacii. O tom, že je řada věcí k řešení v oblasti IT a GDPR asi také není příliš pochybností.

Mým zatím nedokončeným, ale před volbami slibovaným projektem, je vytvoření fungujícího systému obrany proti tzv. vinklářům (lidé, kteří poskytují odborné služby bez potřebného oprávnění). To se mi pro řadu jiných úkolů nedaří. Kromě toho se ukazuje, že jde o podstatně složitější problém, který rozhodně nevyřešila ani novelizace zákona o advokacii umožňující postih těchto pokoutníků.

Na co jste pyšný, že se současnému představenstvu povedlo nebo co Vám osobně udělalo největší radost?

Pýcha předchází pád. Radost zase bývá zhusta jen iracionální emocí, neadekvátní reálné situaci. Ale, racionálně hodnoceno, advokacii se daří udržovat v přiměřené kondici a snad i plníme své předvolební sliby. Prozatím jsme také úspěšně zvládli několik legislativních půtek o podobu zákonů, které se advokátů dotýkají. Z nich pro sebe za nejdramatičtější považuji souboj s Piráty o to, jestli bude advokátní mlčenlivost úplně zrušena. Připravili jsme řadu instruktivních materiálů, které advokátům pomáhají orientovat se v problematice AML zákona a GDPR tak, aby se vyhnuli problémům. Podle mne stoupá i autorita advokacie jako takové a dokonce se daří, byť klopýtavě, řešit problém ponižujících prohlídek advokátů při vstupu do soudních budov. Určitě je potěšující zlepšená komunikace s advokáty díky již stávajícím elektronickým zprávám. V mnohém může pomoci i nově spuštěný Advokátní deník.

Jaké máte ještě další úkoly, cíle a ambice?

Vynechám-li zmíněnou a poněkud zanedbávanou oblast boje s vinkláři, úkoly  zadává doba, která je velmi turbulentní. Cíle jakož i ambice nemám příliš velké. Prostě jen zvládnout všechno, co mi bude uloženo a případně to, co si uložím sám, protože to pro advokacii budu považovat za potřebné a vhodné.

Vedle funkce člena představenstva působíte i jako advokát. Jak si myslíte, že by měla úspěšnému advokátovi v jeho profesním růstu pomáhat jeho stavovská organizace?

Stavovská organizace by především neměla svým členům překážet v jejich činnosti. Měla by působit účinně, efektivně, nenákladně, ale dostatečně. To se snad děje, i když vím o některých advokátech či advokátkách, kteří mají jiný pocit. Nicméně není to žádná zdrcující většina. Je ale třeba připomenout, že ČAK není striktně stavovskou organizací, protože je i současně orgánem veřejné správy v oblasti advokátního podnikání. Tedy mimo jiné musí regulovat advokacii, pokud jde například o dodržování toho, co vyplývá z AML zákona nebo z GDPR atd.

Jaké významné inovace vnímáte v právních službách, co se týče využití moderních technologií?

Vynechám-li interní využívání různých aplikací pro ukládání dat, vedení účetnictví a podobně, pak asi největší inovací v téhle oblasti je on-line advokacie a tu vnímám poměrně pozitivně. Ostatně naše kancelář ji také provozuje.

Jaký je Váš recept na to skloubit vlastní praxi, funkci v ČAK a další profesní aktivity a při čem nejradši relaxujete?

Nemám žádný recept pro život obecně, navíc takový, který bych mohl inzerovat. Pokud je to jenom trochu možné, snažím se brát život jako zajímavou zábavu. Neumím přesně odpovědět na otázku, jak relaxuji, případně jak odpočívám nejraději. To, co dělám, nepovažuji za činnost, po které bych musel nutně relaxovat. Takže dělám to, co mě baví v oblasti práva nebo v České advokátní komoře, případně v jiných obdobných aktivitách. To se týká i psaní článků, knih či mého přednášení na CEVRO Institutu. Také si rád čtu rozličnou literaturu, odbornou, ale i neodbornou. Snažím se pravidelně sportovat a věnovat se rodině, aktuálně dosti rozvětvené. A když mám všechno hotovo, jdu do hospody.

Zdroj: ČAK, foto: Eva Dvořáková

Go to TOP