Ústavní soud (ÚS) vyhověl dědicům právníka Zdeňka Altnera a zrušil odklad vykonatelnosti pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze, podle kterého jim má ČSSD vyplatit asi 338 milionů korun. O odkladu rozhodl Nejvyšší soud usnesením Ncn 178/2016 z 6. června 2016. Odklad, který byl podle ústavních soudců nedostatečně odůvodněný, a tedy nepřezkoumatelný, může Nejvyšší soud sociálním demokratům přiznat znovu, či v kauze rovnou meritorně rozhodnout. Zemřelý právník Altner pracoval pro ČSSD ve sporu o Lidový dům. 

Podle Altnerovy ústavní stížnosti rozhodoval u Nejvyššího soudu senát 33, který si kauzu „sám přidělil“. Soud prý navíc usnesení přiměřeně neodůvodnil. Podle nálezu Ústavního soudu lze vycházet z toho, že věc byla senátu č. 33 přidělena v souladu s rozvrhem práce, nicméně že v něm tehdy nebyla dostatečně transparentně stanovena pravidla pro přidělení věci jednotlivým členům tohoto senátu, neboť o přidělení té které věci konkrétnímu soudci, stejně jako o složení senátu, rozhodoval předseda senátu. Vzhledem k tomu, že v senátu č. 33 byli celkem čtyři soudci, bylo pouze na předsedovi senátu, kterému soudci věc přidělí a v jakém (tříčlenném) složení bude senát rozhodovat.

Taková pravidla nelze podle ÚS označit za objektivní, transparentní a za předem určená, neboť v okamžiku, kdy věc soudu napadne, není podle nich možné určit, konkrétně který (popř. kteří) ze soudců by měl o ní rozhodovat. Takové rozvržení práce je v rozporu s požadavky práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny.

Stěžovatelé dále namítali, že Nejvyšší soud napadené usnesení neodůvodnil. Ústavní soud shledal, že Nejvyšší soud v odůvodnění svého usnesení skutečně pouze konstatoval naplnění zákonné podmínky pro odložení vykonatelnosti, tedy aniž by uvedl, jaké konkrétní věcné důvody ho k tomuto závěru vedly, a v této souvislosti nevypořádal argumenty stěžovatelů, které ve svých podáních vůči návrhu uplatnili. Usnesení je proto nepřezkoumatelné.

Věc se nyní vrací k Nejvyššímu soudu, který bude v souladu s právním názorem vysloveným v tomto nálezu znovu rozhodovat o návrhu na odklad vykonatelnosti. Nejvyšší soud se podle slov jeho tiskového mluvčího Petra Tomíčka nejprve musí podrobně seznámit s odůvodněním nálezu Ústavního soudu. „Nelze dnes specifikovat, jak bude Nejvyšší soud na nález reagovat, pokud přesně neví, co všechno ÚS našemu senátu vytýká,“ uvedl Tomíček na twitteru Nejvyššího soudu. 

V období mezi rozsudkem odvolacího Městského soudu v Praze a odkladem vykonatelnosti, o kterém rozhodl Nejvyšší soud, byl verdikt pravomocný a vykonatelný. ČSSD přesto odmítala Altnerovi peníze poslat. Odůvodňovala to obavou, že v případě úspěchu u Nejvyššího soudu už by peníze od bývalého advokáta nikdy nedostala zpět. Uspokojovala proto jen Altnerovy věřitele, kteří se jí hlásili.

ČSSD znovu navrhne odložit vykonatelnost rozhodnutí, podle kterého má zaplatit asi 338 milionů korun dědicům advokáta Zdeňka Altnera, řekl předseda strany Jan Hamáček. Zdůraznil, že sociální demokracie má potřebné peníze zajištěné a v případě nutnosti je připravena je uhradit. Vedlo by to k úsporným opatřením, ale ČSSD je i vzhledem ke svému nemovitému majetku připravena situaci zvládnout, dodal.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka později uvedl, že to není tak, že by sociální demokracie svému právnímu zástupci nic nezaplatila. „Altner dostal za svoje právní služby 70 milionů korun, což jsou velké peníze. A my jsme připraveni samozřejmě, pokud soud rozhodne, zaplatit tu částku, ale z našeho pohledu trvá to, že k tomu už není žádný důvod,“ uvedl. Soud by podle něj měl konstatovat, že průtahy nevznikly vinou sociální demokracie. Finální částku považuje za nemravnou.

Zdroj: ČTK + Ústavní soud
Foto: Pixabay